Zemřel nestor skřipácké muziky a folkloru nejen na Vysočině

16. 9. 2017

Vysočina – Do devadesátky mu chybělo pouhých několik měsíců. V úterý 12. září však Míla Brtník z Jihlavy, významná osobnost národního a regionálního folkloru, vydechl naposledy. S jeho odchodem Vysočina ztratila mimořádnou osobnost nejen skřipácké muziky.

Míla Brtník se svým oblíbeným hudebním nástrojem, se skřipkami. Na fotce zrovna slavil 85. narozeniny. | Foto: Deník/archiv

Jeho jméno bylo dokonce zařazeno do mezinárodní příručky význačných vůdčích osobností světa s názvem Kdo je kdo. Rozloučení s Mílou Brtníkem se uskuteční příští sobotu 23. září v obřadní síni jihlavského krematoria.

Míla Brtník byl v roce 1954 zakladatelem folklorního Horáckého souboru písní a tanců Vysočan. Ten funguje v Jihlavě dodnes. Dnešní předseda souboru Jaroslav Dřevo na Mílu Brtníka vzpomíná jako na vitálního a inspirativního muže. „Byl to od začátku náš otec, všechny nás učil už od útlého mládí. Já sám si ho pamatuji už jako dítě, tehdy mi bylo sedm let, když jsem do souboru přišel. Bavil nás, inspiroval a předával nám své umění. Byl to nestor folkloru, bude nám chybět,“ zavzpomínal na svého velkého učitele Dřevo.

Míla Brtník po sobě zanechal nesmazatelný odkaz a mnoho svých následovníků, kteří budou jeho práci rozvíjet pro další generace. „Jsou to tři roky, kdy byla specifická a Brtníkem oživená skřipácká muzika na Jihlavsku zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. Loni pak rozšířila prestižní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Co je to skřipácká muzika. Ta se provozuje na strunné nástroje podobné houslím. Jde o podomácku vyráběné dvou až čtyřstrunné nástroje z jednoho kusu javorového dřeva se smrkovou deskou, jehož zvláštní konstrukce a speciální technika hry dávají skřipkám typický drnčivý až skřípající tón. Odsud pochází jejich název. Míla Brtník byl propagátorem a symbolem této muziky.

O skřipácké muzice promluvil před čtyřmi lety pro Jihlavský deník. „Skřipáci hrávali drsnou, pronikavou hudbu nástroji, které si lidé dělávali na koleni. Vydlabali je z jednoho kusu dřeva se smrkovou deskou. Základem byly skřipky neboli gusle a skřipácký bas. Velké skřipky měly jen tři struny,“ popisoval tehdy Míla Brtník. Pevně dané složení skřipácké muziky se tedy skládalo ze čtyř muzikantů, takzvané dvoje malé husle, jedny velké husle a skřipácká basa. Tyto kapely působily například ve Velkém Beranově, Kozlově či Stonařově.

Aby tato tradice nezanikla, vznikl v osmdesátých letech dětský soubor Pramínek. Ten založil dětskou kapelu, která se postupně začala seznamovat s technikou hry na skřipky pod vedením Míly Brtníka staršího. V současné době se souboru věnuje syn Míla Brtník mladší.