Doktoři z Počátků? Vysočinským to rve uši. Skloňování názvů obcí dá někdy zabrat

„Pravidla české pravopisu vydaná v roce 1993 uvádějí, že Želiv je rodu mužského. ‚Ten‘ Želiv se objevuje i v několika publikacích a také na místním hřbitově ani jeden nápis nemluví o Želivi. Také ve vzpomínkách opata Víta Tajovského je vždy ten Želiv,“ připomněla želivská knihovnice Anděla Tomanová.

Obraz madony z motýlích křídel. Pelhřimovské muzeum rekordů má úlovek z Afriky

Želiv podle vzoru kost tak skloňují jen turisté. „Hodně lidí z Prahy tady má chaty a možná to vzniklo i trochu jako posměváčství. Místní to proto berou špatně a opravují. Pokud si turista nechce způsobit problémy a chce s místními vyjít, tak je doporučujeme zbytečně nepopichovat,“ zasmála se Dolejšová.

S tím souhlasí i jeden z místních Adam Procházka. „Správně je jen a pouze ‚ten‘ Želiv. Ženský rod skutečně vnímám jako provokaci,“ řekl rezolutně.

„Sama jsem přistěhovalec a toto bylo první, na co mě manžel upozorňoval. Řekl mi na to i takovou pomůcku. Stojí tady ‚ten‘ klášter, takže je to ‚ten‘ Želiv,“ svěřila se Dolejšová.

Na mužský rod jsou hákliví

Problémy s rodem řeší i v Ledči nad Sázavou. „Název města vznikl buď od staroslovanského slova ledina, které označuje ladem ležící krajinu, nebo od slova leč, čili honitba. Obojí je rodu ženského, takže správně je samozřejmě ‚ta‘ Ledeč. Místní to jinak neřeknou a na mužský rod jsou hákliví,“ podotkl starosta Ledče Zdeněk Tůma.

Podobné zmatky vznikly i u Třebíče. Původně byl totiž název rodu mužského. V devatenáctém století se však začala používat „ta“ Třebíč po vzoru „ta“ obec.

Nejen rod, ale někdy i číslo dokážou lidem pěkně zamotat hlavu. Příklad je víska Dobrnice, místní část Leštiny u Světlé. „Přiznám se, že když jsem nastoupil, tak jsem psal ‚ty‘ Dobrnice. Nicméně v kronikách se píše ‚ta‘ Dobrnice, takže se k tomu v poslední době přikláním i já. A jednotné číslo používáme i ve škole,“ pověděl ředitel tamní základní a mateřské školy Jan Mikeš.

Nedovoláte se. Na některých místech Česka stále chybí signál. Podívejte se

Úplně jasno nemají ani v obci Kaliště nedaleko Humpolce. „Otázka čísla se u nás řeší poměrně často. Není to tak dávno, co jsme se tím zabývali i na oficiální úrovni, aby došlo k sjednocení. Tehdy se zástupci obce s lingvisty dohodli na Kališti, ale přesto se stále i na oficiálních obecních dokumentech užívá i podoba druhá,“ sdělila kronikářka obce Zuzana Rodová.

K množnému číslu svádí i historický původ názvu vísky. „Ten byl odvozen od louží, neboli kališť, které se zde v minulosti nacházely. Mezi místními se tak v běžné řeči používá spíše v Kalištích. Řekla bych, že šance na ustálení úplně není, jelikož ani jedna varianta není špatná. Myslím si, že by se používání ve prospěch jednotného čísla mohlo změnit jedině časem, kdy se do obce budou stěhovat lidé odjinud a nepřevezmou místní zvyk. Ale to je horizont ještě mnoha hodně let,“ přemítala Rodová.

Podobné je to i v obci Horní Rozsíčka, místní části Dolní Rožínky na Žďársku. „Nikdy jsme nad tím nepřemýšleli. Někteří používají jednotné číslo, jiní zase pomnožné. Určené to nijak nemáme, takže to nejspíš dál zůstane záhadou,“ přiznal starosta Rožínky Zdeněk Horák.

Seriál mate

O poznání jednodušší situace je u obce Kámen na Pelhřimovsku. Část v druhém pádě říká Kámena a druhá zase Kamene. „Každý to používá jinak. Myslím si, že obě varianty jsou správné, takže nikdo neudělá chybu,“ řekl s úsměvem kámenský starosta Josef Dvořák.

Lidé často chybují i ve skloňování města Počátky na Pelhřimovsku. Správně jsou Počátky bez Počátek. „Hodně to podpořil seriál Doktoři z Počátků. To, když slyší místní, tak jim to rve uši,“ zasmál se starosta Počátek Karel Štefl.

Název si toto městečko vysloužilo díky pramenům hned několika řek. „Máme tady prameny hned několika řek, tedy jejich počátky. Například pramen svaté Kateřiny, svatého Vojtěcha, svaté Ludmily, svaté Markéty a řeky Jihlavy,“ vyjmenoval Štefl.

Na to by někteří mohli namítnout, že je druhý pád Počátků přeci jen správně. „Je to pomnožné podstatné jméno a vžilo se skloňování podle množného čísla vzoru žena, nikoli hrad, takže druhý pád je z Počátek,“ vysvětlila před časem učitelka češtiny na počátecké základní škole Ilona Fojtová.