Kliknutím zvětšíteProjektanti nyní podle informací Deníku pracují na takzvané studii proveditelnosti. To v praxi znamená, že tvoří návrh vedení trasy a budoucí jízdní řád rychlovlaku. „Studie potvrdí smysluplnost záměru. Dokončení předpokládáme už v tomto roce,“ sdělil novinářům Marek Illiaš, mluvčí Správy železnic, která vysokorychlostní trať připravuje. Součástí takových příprav je také aktualizace krajského územního plánu.
O vysokorychlostní trati přes Vysočinu se začalo mluvit již v roce 2008. Jenže tehdy nebylo úplně jasné, kudy vysokorychlostní železnice vůbec povede. „Pravděpodobně má jít o směr Kolín a Chotěboř k Dobronínu a dále u Měřína v blízkosti dálnice D1,“ sdělila tehdy mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová.
V obcích, kterých by se trať dotkla, to ale vyvolalo vzbouření. „Že by vysokorychlostní trať vedla kolem nás? Něco takového nechceme, protože budeme systémem různých přejezdů zcela odříznuti od krajského města,“ konstatoval šlapanovský starosta František Škorpík s tím, že se Šlapanov nevynechá možnost se k připravovanému projektu vyjádřit, byť, jak starosta dodal, nevěří, že by to pomohlo. O rychlotrať nestálo ani tehdejší vedení radnice v Chotěboři.
V roce 2010 totéž. Vzbouřila se obec Služátky na Světelsku. Trať budoucí rychlodráhy měla vést přímo středem obce s ochranným pásem širokým 600 metrů. „Koridor vede z Prahy podél tratě, u Golčova Jeníkova se stáčí k Leštině u Světlé, vede údolím Sázavky, půlí naši obec a pokračuje kolem Příseky k Nové Vsi u Světlé,“ popsal trasu ve světelském úseku starosta Služátek Josef Havel, kterému, jak starosta tvrdil, měl vlak jezdit přímo přes kancelář.
V roce 2014 v obci Sedlice na Humpolecku sepsali petici proti stavbě rychlodráhy a v Senožatech se konala masivní protestní akce v tělocvičně. „Vysokorychlostní železniční trať se v tomto volebním období určitě stavět nezačne,“ ujistil před šesti lety zbouřence mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
„Výstavba v České republice musí jít ruku v ruce s výstavbou v okolních státech. Čekáme především na kroky Německa,“ sdělil Hanzelka.
V roce 2016 byl klid kolem vedení vysokorychlostní tratě přes Vysočinu pouze zdánlivý. „Na trase Jihlava až Brno je trať víceméně usazená, více variant existuje v trasování mezi Jihlavou a Prahou. V současné době nelze říci, která z nabízených variant bude pro vedení v tomto úseku nejlepší," popsal aktuální stav trasování trati náměstek hejtmana Kraje Vysočina Libor Joukl. Ve Vyskytné na Jihlavsku sepsali proti dráze petici.
V roce 2018 se téma vysokorychlostní trati opět vrátilo. A to v souvislosti s plánovanou stavbou centrálního dopravního terminálu v Jihlavě. V září v roce 2019 už Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) v sídle hejtmanství představila aktuální stav přípravy vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou a Brnem. Jako vhodnější se aktuálně jeví severní varianta, Jihlava by neměla zůstat stranou. „Rozhodnutí padlo pro severní variantu, je to dobré technické řešení. Respektuje historické dopravní trasy a umožňuje nám to napojit se na stávající systém dopravy, především železniční. Ten potřebujeme nezbytně posílit,“ řekl radní Kraje Vysočina za oblast dopravy Jan Hyliš.
S tím, že je potřeba dostat auta ze silnic a lidi do vlaků. „To je i princip veřejné dopravy Vysočiny,“ dodal Hyliš.
Podle Hyliše varianta trati vedoucí přes Pelhřimovsko je zřejmě definitivně ze hry. „Dnes víme, že varianta severní při výrazně nižších nákladech plní úplně stejné cíle jako varianta jižní a jízdní doba Praha – Brno je stejná,“ prohlásil ředitel odboru strategie Správy železnic Radek Čech.
Odhadovaná cena úseku Praha - Brno je nad sto miliard korun.. „Nevíme přesně, kolik tam bude mostů a tunelů. Jeden kilometr tratě, kde není most ani tunel, stojí zhruba 400 milionů korun. Pokud je tam most, je to 800 milionů a pokud jdete tunelem, je to násobek této částky,“ řekl Čech.
V současné době krajský úřad už od Správy železnic obdržel požadavek na aktualizaci územního plánu kraje. „Požadavek se týká dvou částí trati, úseku od hranic kraje po Světlou nad Sázavou a úseku od Velké Bíteše po hranice kraje. Žádost nebyla úplná, Správa železnic ji doplní a upřesní a byla k tomu vyzvána. O zapracování žádosti do Zásad územního rozvoje kraje rozhodne krajské zastupitelstvo,“ konstatovala mluvčí kraje Jitka Svatošová. Nejbližší možný termín jednání je v září.
Z plánování vysokorychlostní trati ale nemá žádnou radost starosta obce Dolní Město na Havlíčkobrodsku Pavel Chlád. Jak konstatoval několik let bylo ticho po pěšině, proto ho překvapila tisková konference Kraje a Správy železnic, kde byly zmiňovány dvě trasy vysokorychlostní trati přes Vysočinu. „S tím, že pravděpodobná je trasa severní nedaleko Světlé nad Sázavou, kde by měla být i zastávka. Je nabíledni že za pár let bychom měli trať hodně blízko. Doufejme, že z toho bude víc užitku než škody, ale budeme celou záležitost sledovat,“ podotkl starosta.
A tak se opět se některé obce proti trati bouří. Bojí se, že kvůli trati zůstanou odříznuti od zemědělské půdy a zhorší se pro ně dostupnost úřadů. A navíc trať nepřinese státu ani regionu Vysočina žádné ekonomické plusy.
Stěžuje si například starosta obce Nové Sady Karel Klíma, že informovanost o stavbě trati je špatná stejně jako před lety. „Trasy vysokorychlostní trati povede klem našeho zdroje pitné vody,“ postěžoval si starosta. Kvůli vysokorychlostní trati má vrásky na čele samospráva města Velké Meziříčí a Velká Bíteš a další obce v okolí a ptají se, zda má taková stavba smysl.
Správa železnic plánuje osobní setkání se starosty na plánované na trase Praha – Brno. Je jich asi 120. Na těchto schůzkách chce obcím trať představit a seznámit je s postupem prací, případně upravit trasu podle vzájemné dohody i s ohledem na životní prostředí.
Cesta z Prahy do Brna rychlovlakem potrvá 45 minut, vlak pojede po trati rychlostí asi 320 kilometrů v hodině.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
