To potvrzuje i pelhřimovská veterinářka Magdalena Peroutková: „Z vlastní zkušenosti mohu říci, že devadesát procent lidí si své zemřelé zvířecí mazlíčky bere domů a pohřbívají si je po svém. Chtějí se s nimi zkrátka důstojně rozloučit. Zbylých deset procent lidí nám své mazlíčky nechává. Většinou se jedná o lidi, kteří nejsou odtud. Jsou třeba z Prahy a zvíře jim tu náhle zemře," sdělila veterinářka.

Pravidla pro pohřbívání domácích mazlíčků na vlastním pozemku upravuje od začátku července vyhláška. „Místo musí být dvě stě metrů vzdálené od zdroje vody 
a sto metrů od domů, chat 
a silnic," informovala Dana Obrátilová z jihomoravské veterinární správy. Hrob musí být padesát metrů od hranice se sousedním pozemkem. Majitel má povinnost zvíře zasypat nehašeným vápnem. Nařízení připouští jen rozložitelný obal. „Ostatky je nutné zasypat nejméně půl metrem hlíny," dodala Dana Obrátilová.

Pokud zvíře uspí veterinář, majitel ho může nechat v ordinaci. Odtamtud tělo odveze kafilerní vůz.

Kafilerie ASAP Věž na Havlíčkobrodsku má 24 hodin k dispozici telefonní linku, na kterou mohou lidé volat. Druhý den po oznámení pro tělo uhynulého zvířete vyjíždí firemní auto. Cena služby je 
9 korun za kilogram hmotnosti, v ceně je i doprava. Lidé sami do ASAPu těla nevozí, praxe je taková, že ohlašují úhyn pouze větších zvířat.

Další možností, jak naložit se svým uhynulým domácím mazlíčkem, je obrátit se na Pohřební ústav pro malá zvířata v Jihlavě. Zvířata odsud vozí ke kremaci do Brna. Je to ale relativně drahá služba 
a využívá ji jen zlomek majitelů.

„Lidi volají často, což o to, ale pak, když zjistí cenu za kremaci, tak si to rozmyslí. Když se podíváte na ceník, tak zjistíte, že třeba za dogu zaplatíte osm devět tisíc. Takže lidé volají, ptají se, zájem by byl, ale je to drahá služba. Takže naše služby využívají lidé, co mají psa opravdu jako děcko," uvedl Richard Vevera z pohřebního ústavu.

Takzvaný psí hřbitov fungoval donedávna v Třebíči. Na malém oploceném prostranství se nachází zhruba 80 náhrobků, pod nimiž jsou pohřbeni nejrůznější zvířecí domácí miláčci. Další už mezi ně ale nepřibudou, psí hřbitov už totiž není provozován.

Psi nebo kočky se tam přitom pohřbívali několik let. Třebíč patřila k jednomu z velmi mála měst, kde podobné místo existovalo.

Nepodařilo se najít provozovatele

K jeho založení poskytl pozemek městský úřad a o hřbitov samotný se po celou dobu staral místní občan Libor Hahn. „Ten však v dalším provozování už pokračovat nechce. Jiného provozovatele se sehnat nepodařilo, navíc plánovaná kapacita hřbitova se blíží vyčerpání," popsal důvody uzavření pohřebiště mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík.

Stávající hřbitov však ze svého místa nezmizel. Byl „zakonzervován" a je nadále udržován. „Nenecháme psí hřbitov zavézt buldozerem, budeme jej dále udržovat. Bude se zde opravovat oplocení a pravidelně sekat tráva," uklidnil Přibík majitele pohřbených zvířat.

Obyvatelé Třebíče si za několik let provozu na psí hřbitov zvykli. Najdou se i tací, kteří o něj nechtěli přijít. „Oslovilo nás hned několik příznivců zvířat s tím, že by měli zájem o provoz psího hřbitova na jiném místě. Momentálně se s nimi vhodný prostor pokoušíme najít," řekl před časem předseda Ligy na ochranu zvířat ČR a vedoucí třebíčského útulku Petr Ondráček. Vyřídit všechna potřebná povolení však není lehké.

Se zřízením takového hřbitova tak úplně nesouhlasí osmnáctileý student Dominik Kalina z Měšína na Jihlavsku: „Podle mého názoru by měl každý majitel svého mazlíčka pochovat na jím zvoleném místě. Například na zahradě, nebo louce. Zařízení takového hřbitova by byly další zbytečné peníze navíc."