Systém by měl propojit vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravu, aby na sebe jednotlivé spoje plynule navazovaly. Cestujícím by měla stačit jedna jízdenka.

„Naším záměrem je udržení železnice, navázání vlaků na autobusy, a autobusů na vlaky. Cílem je obě záležitosti propojit pokud možno na jednu jízdenku. Ambicí je jedna jediná věc, aby servis pro uživatele byl co nejlepší, aby měli co nejvíc spojů, aby se dalo rychle dostat i do Prahy, Brna, Hradce Králové, aby lidé nemuseli jezdit auty,“ prohlásil hejtman Vysočiny Jiří Běhounek na diskusním setkání, které v Jihlavě pořádal Deník.

Kraj Vysočina je posledním krajem v zemi, který podobný ucelený (takzvaně integrovaný) dopravní systém nemá. „Integrace tak snadná není. V roce 2007 se na ni začalo pracovat a zastupitelstvo ji o rok později nepřijalo,“ podotkl hejtman.

Setkání s hejtmanem v jihlavském hotelu Gustav Mahler.
Deník s Vámi: Setkání s hejtmanen Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem

Kraj Vysočina má nyní koncepci veřejné dopravy připravenou. „Udělat to musíme, protože v roce 2019 končí smlouva jak s železničními, tak autobusovými dopravci,“ řekl Hejtman. Do zadávacích podmínek výběrových řízení na další období chce Kraj Vysočina vložit přesné specifikace vybavení vozidel a dalšího softwaru pro vytvoření nového jednotného tarifního systému.

Kraj Vysočina v posledních letech vynakládá na provoz regionálních vlakových spojů a autobusových linek přibližně šest set miliónů korun ročně. Nový systém veřejné dopravy bude podle odhadů o 60 až sto milionů korun nákladnější. „Aby mohl cestující na jednu jízdenku projet celý kraj, to s sebou něco nese. Je to drahé,“ upozornil Jiří Běhounek s tím, že on sám zavedení nového dopravního systému podporuje. Konečné slovo ale budou mít opět krajští zastupitelé.

Dechová zkouška. Ilustrační foto.
Opilci na silnicích: jednoho policie odhalila v Třebíči, dalšího u Třesova

Vytvoření nového dopravního systému na Vysočině komplikuje fakt, že kraj byl vytvořen uměle. Přirozená spádovost obyvatel je v různých částech kraje odlišná.

„Jsme na okraji Kraje Vysočina, nás se týkají přesahy do Jihomoravského kraje, kam lidé od nás jezdí. Jak probíhá vyjednávání dvou krajů? Cítím, že tam může být problém,“ zajímal se starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

„Máme 14 systémů veřejné dopravy, v každém kraji jiný. To není normální. S někým se vyjednává snáz, s jiným hůř. S Jihomoravským krajem problémy ve vyjednávání nebyly,“ reagoval hejtman.

Zopakoval, že koordinace spojů a tvorba systému není snadná. „Musíte se přizpůsobit státu, který objednává rychlíky. Ovlivňují to desítky a desítky dalších věcí,“ podotkl. Jako příklad uvedl železniční spoj do jihočeských Slavonic. „Musíme s Jihočeským krajem domluvit, že budou naše vlaky jezdit tam, a oni vypraví své vlaky na Vysočinu. Vzájemně si zaúčtováváme ztráty, a tak dále. Je to komplikované i z hlediska účtování a ekonomiky, ale jinak to nejde. Aby vlak na hranici zastavil a cestující museli přestoupit do jiného, to nejde. A tak to máme se čtyřmi kraji,“ podotkl hejtman.

Lukáš Krpálek.
Krpálkův stříbrný návrat má poněkud hořkou příchuť

Dominantní dopravce na Vysočině se hodlá novému dopravnímu systému přizpůsobit. „Pro nás jsou rozhodující zadávací podmínky. Podle zadávacích podmínek budeme stavět cenu do výběrového řízení. Co se týče spolupráce s vlakovou dopravou, nebráníme se jí tam, kde se navzájem obě dopravy doplňují,“ prohlásil poradce generálního ředitele společnosti Icom Jan Varhaník.

Icom zaměstnává 1400 řidičů, z tohoto počtu jich 1050 šoféruje autobusy. „V současné době jsme s tímto počtem schopni pokrýt veškeré smluvní závazky, které k zákazníkům máme. Nicméně už nám chybí asi 300 řidičů na rozvoj společnosti. Neuspokojujeme další poptávku, která na dopravu je,“ přiznal Varhaník.

Icom se podle něj snaží udržet řidiče navýšením mezd a benefity. Nové zaměstnance shání formou náborových akcí, firma spolupracuje i se středními školami a učilišti.

„Zaměstnáváme lidi z Ukrajiny, z Polska, Ruska, Běloruska, z Bulharska. Rozjeli jsme i projekt, kdy zkoušíme jedenáct Filipínců, jestli by byli schopni v podmínkách České republiky a střední Evropy řídit vozidla,“ řekl Varhaník.

O systému Veřejné dopravy Vysočiny

Veřejná doprava Vysočiny znamená vytvoření dopravně i tarifně integrovaného systému, založeného na přípoji mezi autobusy a vlaky, popřípadě mezi autobusy navzájem.

Cílem je tarifní systém, který umožní využívat předplatní jízdenky (v různých variantních kombinacích) a přestupy mezi jednotlivými druhy dopravy za použití jedné jízdenky. Základním stavebním prvkem nového tarifního systému bude použití zónového tarifu. Navržené zóny budou o velikosti 1 – 2 obcí tak, aby se předešlo tarifnímu znevýhodnění obyvatel, kteří používají veřejnou dopravu pro cestování na krátké vzdálenosti. Jednotlivé zóny mohou být umístěny i na území sousedních krajů.

Společný tarif pro veřejnou linkovou dopravu, veřejnou drážní osobní dopravu a ve spolupráci s městy také pro zóny s MHD (pokud k tarifní integraci přistoupí) stanoví Kraj Vysočina. V rámci společného tarifu budou uplatňovány jak zákonem nařízené slevy, tak i slevy navržené Krajem Vysočina.

Na žádné trati v kraji nemá být v souvislosti s „Veřejnou dopravou Vysočiny“ osobní doprava zastavena. Na tratích s vysokým potenciálem se Kraj Vysočina snaží zlepšit nabídku spojů, zatímco v úsecích s nepříznivými charakteristikami je navrhováno utlumení nabídky počtu vlaků s plnohodnotnou náhradou autobusovými linkami.

Kraj Vysočina má v současné době uzavřeny s dopravci veřejné linkové dopravy smlouvy o závazku veřejné služby, které platí do 1. 11. 2019. Platnost těchto smluv již není možné prodloužit. Kraj Vysočina je povinen dle evropské i národní právní úpravy do konce roku 2019 uzavřít nové smlouvy o závazku veřejné služby s dopravci, které musí vybrat na základě soutěže ve výběrovém řízení.

Zdroj: Kraj Vysočina

Průběh konference  Deník s Vámi: Setkání s hejtmanen Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem jsme zaznamenali v ONLINE REPORTÁŽI níže. 

 

Online reportáž