Přes 240 tisíc lidí se ročně sveze lodí na přehradě v brněnské Bystrci. Poprvé na palubu plavidel dopravního podniku vstoupili cestující přesně před tři čtvrtě stoletím, pátého května 1946, ještě na někdejší Kníničské přehradě.

Lodní doprava na Brněnské přehradě

* Lodní doprava odstartovala 5. května 1946. První vyjely lodě Morava a Brno.
* Z důvodu velkého zájmu už v roce 1947 brázdila vodu i loď Veveří. Další lodě následovaly.
* Dnes po přehradě jezdí sedm lodí, které ročně přepraví přes 240 tisíc cestujících.
* Ujet celý okruh, tedy devět plavebních úseků mezi deseti přístavišti, trvá dvě a půl hodiny.
* Posádku lodi tvoří tři členové: kapitán, lodník a pomocný lodník.

O lodní dopravě se přitom v Brně uvažovalo už ve druhé polovině 30. let, kdy se přehrada stavěla. „Válka ale vše odložila. Přesto ale první dvě lodě vyrobené v Německu byly ještě za války do Brna dovezeny a uskladněny mezi tramvajemi v pisárecké vozovně. Po válce byla Československým plavebním úřadem Dopravním podnikům zemského hlavního města Brna udělena koncese k provozování lodní dopravy a mohlo se začít,“ popsal znalec brněnského dopravního podniku Ivan Nedělka.

První byly na vodu spuštěny lodě Morava a Brno, každá pro devadesát cestujících. „Plavební dráha původně vedla z Bystrce k hradu Veveří, záhy ale byla prodloužena na Mečkov a do Veverské Bítýšky,“ doplnil Nedělka.

Výzva dopravního podniku má vítězku. Paní Milenu:

V prvním roce provozu se lodě stavěly i opravovaly pod širým nebem. „V roce 1947 byl postaven dřevěný hangár s několika dalšími menšími dřevěnými objekty, který umožňoval alespoň část prací provádět pod střechou,“ popsaly v Internetové encyklopedii dějin Brna historičky Milena Flodrová a Miroslava Menšíková.

Protože byl o přepravu lodí značný zájem, přibyla už v roce 1937 do flotily loď Veveří. „V hangáru se začaly stavět další lodě s větší kapacitou s dobovými názvy Úderník, Pionýr a Mír. Ani to poptávce nestačilo, tak od roku 1953 se na vodu začaly spouštět dvoupalubové lodě se jmény partnerských měst Praha, Moskva, Bratislava, Kyjev,“ doplnil znalec Nedělka.

Společné znaky s šalinami

Už od startu lodní dopravy měly lodě elektrický pohon. Pomocí elektromotorů a akumulátorů jsou lodě na přehradě poháněny dodnes. „Lodě vyráběli pracovníci dopravního podniku, a tudíž měly hodně společných znaků s tramvajemi, například posuvné dveře, systém spouštění oken nebo tramvajový motor,“ popsal Nedělka.

V 90. letech se počet cestujících postupně ustálil. „Další menší lodě byly vyřazovány, dvoupalubové rekonstruovány a také v důsledku politických změn přejmenovávány. Z Moskvy se stal Dallas, z Kyjeva Veveří,“ popsal Nedělka.

Na přelomu prvního a druhého desetiletí obměnil dopravní podnik většinu flotily. „Staré jsme vyřadili a koupili jsme pět nových,“ poznamenal vedoucí lodní dopravy na Brněnské přehradě Martin Ecler. Nová pětice plavidel dostala jména Utrecht, Lipsko, Vídeň, Dallas a Stuttgart.

Zrekonstruovaná Morava

Nyní křižuje přehradu celkem sedm lodí, šest dvoupalubních a jednopalubové Brno. Nejnovější přírůstek je zrekonstruovaná Morava, jejíž jméno vybrali Brňané v anketě. Původní Moskva a pozdější Dallas se na hladinu vrátila po náročné rekonstrukci loni.

Další přírůstky zatím zástupci podniku neplánují. „Aktuální lodě jsou v dobrém stavu a provádíme jen běžnou údržbu,“ poznamenala mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Dlouhodobě ale pracují na úpravách lodních zastávek na bezbariérová. „Handicapovaným lidem a maminkám s kočárky je nyní pohodlně přístupných sedm z deseti zastávek. Úpravy dalších přístavišť jsou ve fázi úvah a prověřování,“ doplnila Tomaštíková.

Od zahájení letošní plavební sezóny na začátku dubna se lodí na přehradě svezlo téměř šestnáct tisíc cestujících. Mezi nimi i Martina Veselá. „A těším se, až pojedu znova. Nejspíš ale počkám na rozvolnění, až otevře Veveří,“ svěřila se žena.