Od jednoho až po tři miliony, podle velikosti pozemku 
v katastru obce, skončilo na účtu Rohozné, Cejle, Milíčova, Hojkova, Dolní Cerekve
a Nového Rychnova. V obcích se teď diskutuje o tom, jak s penězi naložit.
V Rohozné má o částce přes dva a půl milionu korun rozhodnout anketa. V té obyvatelé obce mají odpovědět na otázku, zda jaderné peníze vrátit, či je zahrnout do rozpočtu. Pokud místní vyberou přijmout, mají i napsat, na co by bylo finanční prostředky dobré využít. Anketu mohou lidé odevzdat na obecním úřadě do pátku.

Sabotují anketu

Již v roce 2009 se ale v Rohozné uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatel odmítla jak průzkumy, tak úložiště. „Nelíbí se mi, že už v minulosti se rozhodlo v referendu o tom, že to tady nechceme, a teď se dělá znovu nějaká anketa. Bydlím teď sice v jiné vesnici, ale pořád se mě to týká," řekl Jiří Fiala narozený 
v Rohozné a poukázal na text, který obyvatelé Rohozné obdrželi minulý týden do schránek. Výbor Občanského sdružení Čistá Rohozná v něm agituje, aby lidé anketní lístek vůbec nevyplňovali. Vnímají ji totiž jako nesmyslnou 
a lehce zneužitelnou, protože má rozhodnout o něčem, o čem již rozhodlo referendum. „Podle našeho názoru by se na peníze nemělo sahat – dát je na zvláštní účet a vyčkat, co kdo za ně bude požadovat," píše 
v textu výbor.

Stejně tak to udělaly i další dvě obce, Milíčov a Cejle. Naprosto odmítavě se k penězům postavil Hojkov, který je poslal zpět na účet, ze kterého přišly. Dva miliony korun se mu ale opět vrátily. Hýbat s nimi také nechce.

Méně odmítavý postoj už má Dolní Cerekev. „Elektřinu používáme všichni, musíme se tedy smířit s tím, že tu máme jaderný odpad. Já navrhuji, aby se peníze použily na výtah ve zdravotním středisko. Obec o tom ale bude teprve jednat na zastupitelstvu," řekl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Jirsa.

Příliš vstřícný postoj starosty se ale nelíbí například zastupitelce Evě Sovové. „Tahle věc se ještě vůbec neprojednávala, i když peníze přišly už v prosinci. Já je vnímám jako úplatek státu a chci, aby se na ně vůbec nesáhlo. Z jedenáctičlenného zastupitelstva jsme ale jen tři v opozici, takže je dost těžké tam cokoliv prosadit. Každopádně se mi nelíbí, že se v obci o ničem nediskutuje. Nepřipouští se ani referendum," zmínila Sovová, která je také členkou spolku 2. Alternativa.

Peníze, které obce dostaly, přišly zatím za první etapu výzkumu. Dle zástupce SÚRAO je nelze vnímat jako úplatek. „Pokud se dělá někde průzkum, může to obec částečně omezit. Budeme se pohybovat na jejím pozemku a pokud například přejede nějaké technika přes pole, může zničit část úrody. Za to je potom tato finanční náhrada," řekl Jaromír Augusta ze SÚRAO.

Postaví si školku

Zastupitelstvo Nového Rychnova zvažuje, že dva a půl milionu korun za výzkum investuje do stavby nové mateřské školy. Ta stará už je totiž v hodně špatném stavu.

„Měli jsme referendum a obyvatelé Nového Rychnova jsou zásadně proti úložišti, takže budeme dělat vše pro to, aby tu nebylo. Finanční příspěvek je ale dán ze zákona a přijetím těch peněz se k ničemu nezavazujeme. Zatím jsou na transparentním účtě. Co s nimi dál, projednáme na zastupitelstvu. Pravděpodobně je ale použijeme na stavbu školky," zmínil místostarosta Nového Rychnova Milan Vopálenský.

Nový Rychnov, Hojkov, Cejle a Milíčov spolu s 2. Alternativou v minulosti podaly společnou žalobu k Městskému soudu v Praze kvůli tomu, že o průzkumech v lokalitě Hrádek Ministerstvo životního prostředí rozhodlo bez nich. Žaloba je ale stále bez odpovědi.

Lokalita Hrádek se rozkládá na přelomu Jihlavska a Pelhřimovska. Průzkumné území se zatím týká asi 24 kilometrů čtverečních pozemků.