„Většina obcí ztratí v budoucnu možnost vybudovat 
si vlastní vodovod, protože nejsou vlastníky. Tím pádem nebudou mít možnost už požádat o evropské dotace," říká starosta Jeníkova Vlastimil Marušák.

Město Golčův Jeníkov má sedm místních částí. 
V pěti z nich chybí vodovod pro zhruba 350 obyvatel.

„Naprostá většina obyvatel již pitnou vodu delší dobu kupuje nebo dováží, protože ta, která je dostupná, je nekvalitní. Nyní máme připravenu žádost
o dotace z Operačního programu životního prostředí na výstavbu vodovodu, který přivede vodu do tří nejohroženějších místních část. Do jedné z těchto částí jsme ještě
v prosinci pitnou vodu vozili, protože ve studnách ani ve 
vrtech ještě nebylo vody dost," popsal starosta Marušák kritickou situaci.

O dotaci smí žádat jen majitel sítě

Jeníkov nemá dost peněz, aby mohl do obcí, které jsou nejvíc ohrožené suchem, vybudovat vodovod za peníze z rozpočtu. Proto vsadil na evropské dotace ze Státního fondu životního prostředí, ale ty nebudou.

„V pravidlech v kapitole nazvané Oprávnění žadate
lé je stanoveno, že žadatelem 
o dotaci smí být pouze hlavní vlastník infrastruktury v daném místě," vysvětlil starosta.

V okrese Havlíčkův Brod ale vlastní a provozuje vodovodní infrastrukturu společnost Vodovody a kanalizace HB (VaK), která patří obcím. Ovšem tato společnost pouze provozuje vodovodní infrastrukturu, nebuduje novou.

„Tu budují vždy obce za vlastní nebo dotační prostředky. Tyto pak následně vloží do VAKu výměnou za akcie. Pokud by měl novou infrastrukturu stavět VAK, vneslo by to velký rozkol mezi akcionáře 
a kolidovalo by to zřejmě i se stanovami. VAK je totiž provozní společnost, která vodovody spravuje a investuje pouze do svého majetku a jeho zhodnocování. Vodovody vždy budují obce podle toho, jaké jsou jejich potřeby a možnosti. Navíc neexistuje legální způsob, jak by město Jeníkov mohlo VAKu HB zaplatit spoluúčast při vybudování takové investice," posteskl si starosta.

„Rozhořčení starosty z Golčova Jeníkova chápu, i mě tato informace rozpálila doběla," reagoval předseda představenstva VaK Pavel Policar.

„Jen doufám, že za takto naprosto špatně formulovanými dotačními podmínkami je jen absolutní neznalost ze strany příslušných úředníků, a ne něco mnohem horšího, protože evropských peněz bude čím dál méně. Pokud budou dotační podmínky nastaveny tímto způsobem, 90 procent obcí ztratí možnost zkvalitnit svoji vodovodní síť," konstatoval Policar.

Jak vysvětlil, pokud obce dnes někde budují nové vodovodní řady, je to často v odlehlých místech, kde žije malý počet odběratelů a kde se v minulosti nevyplatilo vodovod budovat.

„V takových případech jde spíš o rozšíření služby občanům. Obec pak většinou dostavěný vodovod stejně předá do správy VaK. Takže pokud se nové vodovodní řady stavět nebudou, i naše akciová společnost bude nakonec tratit," podotkl Policar.

„Problematika oprávněných žadatelů včetně požadavku hlavního vlastníka je závazně definována v textu 
22. výzvy. Typy žadatelů příspěvkové organizace a obchodní společnosti musí být zároveň vlastníky vodovodů nebo kanalizací pro veřej-
nou potřebu ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Žadatelem o podporu musí být vždy hlavní vlastník stávají
cí vodohospodářské infrastruktury," potvrdila Lucie Früblingová referentka Samostatného oddělení komunikace Státního fondu životního prostředí ČR.

Možnost spolufinancování

Další výjimky z požadavku hlavního vlastníka může podle referentky představovat případ svazku obcí, který teprve vzniká nebo není současným hlavním vlastníkem vodohospodářské infrastruktury v souvislosti s projektem OPŽP za účelem vybudovat novou společnou infrastrukturu, například typu úpravny vody pro jeho členy nebo případ skupinového vodovodu.

„K tomuto si dovolíme doplnit, že ze strany OPŽP nejsou kladeny překážky pro možnost spolufinancování ze strany měst a obcí, na jejichž území je vodohospodářská infrastruktura budována. Důkazem toho je vždy výrazný převis žádostí o podporu nad disponibilní alokací, jak v období 2007 – 2013, tak v aktuálně otevřené výzvě. Závěrem uvádíme, že je v níže zaslaném případě vhodné vstoupit v jednání se Státního fondem životního prostředí ČR za účelem posouzení variant řešení 
a nalezení té optimální," podotkla Früblingová.

Reálný problém do budoucna

„Tohle vysvětlení znám. Ano, čistě teoreticky je možné, že by takto mohli vzniknout třeba tři provozovatelé vodovodu 
v jedné obci. Jenže to je klasický přístup euroúředníků, domnívají se, že jsou lidé 
natolik neschopní, že se o sebe nepostarají. Jenže to není pravda. Pokud lidé budou vědět, že ve vedlejší ulici se platí o 20 korun nižší stočné, tak se o sebe postarají velmi rychle. Takže jsem naprosto přesvědčen, že se zde řeší hypotetický pseudoproblém, který pokud vznikne, lidé si ho vyřeší sami, ale v naprosté většině případů ani nevznikne," reagoval starosta Marušák.

Problém je, že řešením tohoto nepravděpodobného a hypotetického problému se vytvoří problém skutečný a velmi reálný. „Podle mého názoru se jedná o diskriminaci. Požádal jsem Svaz měst a obcí, aby se tím zabýval a prověřil to," zdůraznil starosta.

Ve stejné situaci jako Jeníkov se octne také město Ledeč nad Sázavou, které připravuje stavbu části kanalizace, či městečko Vilémov, kde rovněž v některých místních částech vodovod chybí.

Že se problematika získávání dotací do vodárenské infrastruktury stává problémem, svědčí další skutečnost. Server Vodárenstvi.cz uspořádal už na přelomu ledna 
a února loňského roku anketu na téma čerpání evropských dotací z OPŽP.

Odpovědělo celkem 420 starostů od malých obcí až po krajská města. Zkušenosti starostů jsou však bohužel negativní. Stěžují si na velkou byrokracii, často pak vznikají paradoxní situace, kdy obce dostanou bez problémů dotace na cyklostezku, s dotací na vodárenskou infrastrukturu ale neuspějí.