Je pole suché, nebo chce přihnojit? Zjistí to dron. Moderní zemědělec si už jen s obchůzkou polí nevystačí. Zaměstná proto moderní techniku. V praxi to předvedli zemědělci na pokusném poli ve Valečově na Havlíčkobrodsku.

Na Vysočině je vody málo. „U nás není Polabí,“ říká Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě přímo na poli demonstrační farmy nedaleko Okrouhlice. Pole má celých osm hektarů. Výzkumníci ho sázeli ručně.

Pěstitelé brambor podle Kasala musí pole zalévat. Efektivně, ale úsporně. Proto výzkumný ústav hledá cesty, jak to udělat. Na dvou polích ve Valečově a Vadíně se už používá takzvaná kapková závlaha. Spustili ji před dvěma lety jako první na Vysočině a druzí v republice. „Kapková závlaha u nás není moc běžná, ale v posledních letech se ukazuje, že má úspěch,“ dodává Kasal.

Nedočkavost stoupá. Kdy přijde na řadu dron? Ten je podle Kasala teď hodně důležitý. „Pěstitel sám nedokáže projít za den celé pole a dívat se, kde je půda suchá, a proto potřebuje zalít. A kde je naopak vlhko, takže by úroda začala chytat plíseň,“ vysvětluje Kasal použití a účel dronu.

Dron dokáže během krátké doby obletět celé pole. Udělá snímky, ze kterých má pěstitel lány jako na dlani a může spustit zavlažovací systém, kde zrovna potřebuje.

Dron na pokusné pole přiváží odborník Miroslav Kleinbauer. S Výzkumným ústavem bramborářským v Brodě spolupracuje už dlouho. Vysvětluje, co toto bezpilotní letadlo umí. „Kamera snímá pole a vyhodnotí stav porostu. Ovládání je jednoduché. Dronu nevadí počasí, na rozdíl od satelitu,“ vysvětluje Kleinbauer, zatím co se technika chystá vzlétnout. Bzučí při tom jako čmelák.

Podle Kleinbauera lze s pomocí dronu pole i hnojit. Dron se vznese k obloze, létá nad polem a za chvíli se vrací ke svému pilotovi. Má splněno. Co dokázal, vidí jeho majitel hned na příruční obrazovce, nebo výsledek vyhodnotí v kanceláři na počítači.

Jak velký je úspěch kapkové závlahy, zjistí pěstitelé vždy na odkopových vzorcích. Teď nás Kasalova kolegyně Jana Exnarová vede k řadě bedýnek. V jedné jsou brambory po kapkové zálivce, ve druhé bez ní. Na první pohled jsou kapkové brambory větší. Vypadají čerstvě, jako kdyby je do bedýnky někdo uložil jen před pár minutami. Zákazníka by upoutaly na první pohled. „S řízenou kapkovou závlahou stoupají výnosy a kvalita,“ zdůrazňuje Kasal. Kapková závlaha se na pokusném poli ve Vadíně dělá ručně vodou z řeky Sázavy s pomocí čidel, která hlídají vlhkost. Pak pěstitel spustí závlahu. Ve Valečově systém pracuje sám. Vodu vede po poli sestava hadic, které zemědělec samozřejmě před sklizní uklidí.

Pole brambor potřebují závlahu zhruba od poloviny června do srpna. Nejhorším obdobím byly pro bramboráře roky 2012, 2015 a 2018. Výnosy tehdy klesly kvůli suchu až o čtyřicet procent.