Bohužel, nedávno uplynulo rovněž 70 let od jeho tragické smrti. Pohřben byl koncem března 1945 na hřbitově u kostela sv. Vavřince v Čachotíně.

Veselý pocházel ze Spačic na Chrudimsku, ale žil v Jilmu, odkud také jeho umělecký přídomek – Jilemský. V Jilmu byl učitelem a v Čachotíně dirigentem chrámového sboru.

Za krátký život zkomponoval několik desítek tanečních písní, dnes bychom řekli hitů. Byly vydávány na gramofonových deskách pražských nakladatelství Ultraphon a Esta.

Československý rozhlas je vysílal v provedení legendární kapely F. A. Tichého, ale také pod taktovkou Vuplera, Berky a Kozderky. Notové partitury v Praze tisklo vydavatelství Vodička.

Karel Veselý zemřel v noci z 24. na 25. března 1945 vinou krutého omylu partyzánů, kteří na sklonku války operovali v Železných horách.
Osvobozenecká jednotka vycházela z přesvědčení, že platí zákaz nočního vycházení a unáhleně zahájila palbu na osobní automobil; udělala to v domnění, že v něm jedou němečtí okupanti.

Leč auto na dřevní plyn šoféroval autodopravce František Pavlík z Chotěboře. Do Jilmu z Horního Bradla vezl Karla Veselého a dvě sestry Veselého šestadvacetileté snoubenky Blaženy Paulusové – Hanu a Martu. Kulky samopalů provrtaly řidiče, Karla Veselého a jeho budoucí švagrovou, jednadvacetiletou Hanu. Pouze stejně stará Marta (šlo o dvojčata) střelbu přežila, ale vinou těžkého zranění navždy ztratila schopnost rodit děti. Rozměr tragédie zvýšila skutečnost, že Paulusovic rodina, která přišla o jednu ze tří dcer a jejich nejstarší dcera o snoubence, skupinu právě těchto partyzánů ukrývala a živila. Partyzáni byli u Paulusů v Proseči hosty ještě večer před půlnočním masakrem…

Ivo Havlík