Svatý Martin 11. listopadu tradičně dorazí do Havlíčkova Brodu. Nebudou chybět živé obrazy z jeho života, lampionový průvod a ochutnávka svatomartinských rohlíčků. Akce začíná v 17 hodin v parku Budoucnost.

Na Svatomartinské posvícení zve i spolek Přátelé podlipnických kostelů. Součástí sobotního programu budou přednášky v Hospodě U Muchů a Mše svatá v kostele svatého Martina v Dolním Městě. Odtud také v 16.30 půjde svatomartinský průvod. Od 20 hodin nakonec v hospodě U Muchů vypukne tradiční Svatomartinské posvícení. Svatomartinský průvod za doprovodu cimbálové muziky v 17 hodin zahájí i v Herálci.

Historii brodské železniční stanice přiblížil Lukáš Sobotka velmi poutavým způsobem.
Železniční stanice v Brodě se chlubí dlouhou a zajímavou historií

Na svatomartinský průvod zakončený ohňovou show v podání Novus Origo zve od 17 hodin Havlíčkova Borová. Ve stejnou hodinu přivítají svatého Martina i v Okrouhlici a v Oudoleni.

Gurmánské požitky nabídnou také zdejší restaurace. Tradiční husí hody celý týden probíhají v penzionu a hostinci U České koruny v Lipnici nad Sázavou, zajít si na ně můžete i do Hotelu Slunce v Havlíčkově Brodě nebo v Panském domě v Chotěboři. Pivovar Chotěboř také k příležitosti dne svatého Martina připravil speciální Svatomartinský třísladový speciál s karamelovým a vídeňským sladem.

Posvícení se v minulosti konalo v každé obci minimálně jednou do roka. Podzimní čas byl ideálním časem radovánek, protože už bylo po žních, lidé měli sklizenou úrodu, ve spižírnách byl dostatek zásob a po měsících tvrdé dřiny jim nastal konečně čas na zábavu a odpočinek. Posvícenskými zábavami také vzdávali hold úrodě.



Martinské posvícení vycházelo na den, kdy čeledi končila služba a dostávala mzdu za svou roční službu. Také se uzavíraly smlouvy s obecními zaměstnanci a současně začínala první koleda, která předznamenávala příchod zimy. „Tato tradice byla nejspíš odvozena od církevní legendy o Martinově štědrosti, když se rozdělil s žebrákem o svůj plášť,“ vysvětluje spisovatelka, historička a etnografka Alena Vondrušková. O českých a moravských svátcích vydala knihu s názvem Český lidový a církevní rok.

Čeleď na svatého Martina dostávala mzdu, aby mohla přejít do služby zase k jinému hospodáři. Podle dochovaných záznamů se to neobešlo bez problémů, protože někteří chasníci stačili svou roční mzdu okamžitě propít a o nové místo se příliš nestarali. „Z doby renesance se dochovalo mnoho úředních zpráv o nezřízeném chování takzvaných martínků, kteří často táhli do měst, a když jim došly peníze, přepadali a loupili,“ přibližuje období okolo svatého Martina Alena Vondrušková. Naši předkové prý říkali, že kdo často martinkuje, přijde brzy o všechno a stane se nuzákem.

Na svatého Martina se také koledovalo. Koleda byla výsadou obecních služebníků, kteří směli obejít domy a vinšovat lidem štěstí do dalšího hospodářského roku. Lidé je za to odměnili drobnými dárky. „Pravidelně obcházel město i kantor se svými žáky, kteří se pro tuto příležitost naučili nějaké písně, veršované proslovy nebo secvičili krátké zábavné divadelní vystoupení,“ uvedla spisovatelka a manželka oblíbeného českého autora Vlastimila Vondrušky.

Nejstarší zprávy o žákovských martinských koledách podle ní pocházejí ze 14. století. „Žáci něco na přilepšenou opravdu potřebovali a lidé ve městě jim rádi přispěli, pokud se u toho mohli ještě pobavit. A to žákovská koleda naplňovala měrou vrchovatou,“ doplnila. Na fotografii jsou žáci první třídy ZŠ a MŠ Havlíčkova Borová s třídní učitelkou Mgr. Janou Žákovou.
NAŠI PRVŇÁCI: Představujeme žáky ze ZŠ a MŠ Havlíčkova Borová

Dnes se nám v souvislosti se svatým Martinem vybaví především svatomartinská husa. Jedná o velmi starý zvyk, který se dodržoval nejenom mezi bohatými, ale i mezi chudými, ve městě i na venkově. O tučné husičce se, podle Aleny Vondruškové, zpívalo už ve středověkých žákovských koledách. Někde se husa v domácnosti dělila podle striktních pravidel. Čeledín dostal křídlo nebo stehno, aby byl rychlý při práci, kosti posloužily věštbám a křídlo s peřím později využily „Lucky“ při svých obchůzkách.

Proč se na Martina konzumuje právě husa, o tom koluje hned několik pověstí. „Není příliš pravděpodobné, že by to souviselo s legendami o světci (podle jedné Martina husy rušily při kázání, podle jiné ho prozradily, když měl být zvolen biskupem a ze skromnosti se ukryl právě mezi ně). Důvodem spíše bylo to, že na sv. Martina se sháněl dobytek z pastvin a redukovaly se jeho stavy, což platilo i pro husy. V každém případě se tato tradice udržela i v době, kdy se martinské zvyky přeměnily na svatomartinské posvícení. Dodnes známé lidové rčení říká, že o svatém Martině husa nejpěkněji zpívá,“ vysvětlila Alena Vondrušková.