Pro mnohé lidi jsou Velikonoce svátkem jara. Jak je to u vás?
Ano, jde ale hlavně o křesťanský svátek. Bez Velikonoc by bylo křesťanství jen filozofický směr. Jestliže Kristus vstal z mrtvých, pak my křesťané také věříme, že vstaneme z mrtvých i my. A toto je pro nás přímo klíčový článek pohledu na svět. Věříme tomu, že náš věčný život bude odpovídat tomu, jak žijeme. Cílem křesťanství by mělo být to, že se na zemi připravujeme pro život v nebi. Je to věc naší svobody. My víme, že když pro to my sami nic neuděláme, Bůh nás do nebe proti naší vůli nepotáhne.

Co znamenají Velikonoce přímo pro vás osobně?
Velikonoční doba začíná Popeleční středou. Pro nás je to začátek období půstu. Jeho hlavním účelem je to, aby se člověk vzdal rozkoší a vášní, a tím získal prostor pro duchovní rozměr. Já se považuji za tradičního katolíka, takže se snažím, co mi moje slabost dovolí, chovat podle důkladnějších pravidel tradiční katolické víry, která jsou od moderního pojetí odlišná.

Tradiční věřící jsou mezi římskými katolíky něčím jako frakcí?
Bohužel na první pohled tak trochu ano, i když já bych spíše nazval „frakcí" dnešní moderní, většinový směr. My jsme nezměnili nic, změny udělal současný Řím. Držíme se pravidla, že předáváme dalším generacím jen to, co jsme my sami přijali. Modernizace církve je v posledních padesáti letech doslova fatální. Katolíci se v mnohém ve své nové liturgii, v neúctě k tradicím, obřadům a dokonce i ve způsobu modlitby přiblížili například protestantům. A mnozí věřící o tom ani nevědí. Málokdo díky tomu dnes už věří tak, jak věřili naši otcové a dědové.

Kde jsou hlavní rozdíly?
Katolická církev se mimo jiné velice otevřela. Například můj děda nebo táta by nikdy nešli na ekumenickou bohoslužbu. Ne že by tradiční katolíci měli něco proti jiným vírám, ale oni prostě věří jinak. Když budu mluvit s přítelem rabínem, tak si můžeme povídat dobře o fotbale, ale ne o víře. Pro něj je Ježíš Kristus rouhač, pro nás jsou Židé ti, kteří nepoznali mesiáše. Zde nelze dělat kompromisy. Já nemůžu přece říci: Dobře, Ježíš byl tedy tak trochu rouhač, a on řekne: Dobře, a my jsme ho tedy tak trochu ukřižovali. Ekumenismus je jen jakási korektní politická rovina, která může původní křesťanskou pravdu nakonec v kompromisech zničit.

Jak vypadají bohoslužby?
Bohoslužby jsou vedeny latinsky způsobem, který má základ v již někde v pátém století. Za celých patnáct set let, až do roku 1969, se nezměnily dokonce ani texty modliteb, natož jejich skladba při mši. Kdyby dnes začal kněz z dob svatého Václava sloužit mši podle dnešních tradičních misálů, nikdo, a ani on sám, by nepoznal rozdíl. Kdyby měl však sloužit mši podle misálu z roku 1969, tak by byl ztracen. K tak obrovským změnám za padesát let došlo. Tradiční katolické bohoslužby jsou na celé Vysočině pouze v kostele v Třebíči Jejkově. Máme sice kostel naproti, ale jezdíme na „tradici" do Třebíče. A nejsme sami, výjimkou nejsou ani lidé, kteří jezdí za skutečnou původní katolickou bohoslužbou v neděli třeba i devadesát kilometrů.

Jaký je váš sváteční program?
Na Zelený čtvrtek a Velký pátek jsou to bohoslužby v Třebíči, v sobotu pomáhám pravidelně už pětadvacet let s večerními velikonočními obřady našemu příteli, který je farářem ve Větrném Jeníkově. Na Boží hod pak pojedeme zase do Třebíče. Plno lidí slaví Velikonoce až v pondělí, pro nás ale vyvrcholí v noci ze soboty na neděli. Je to pro nás veliká noc Vzkříšení, od níž mají v češtině právě i celé Velikonoce svůj název.