Jedovaté návnady, které jsou hezky barevné a vypadají jako mýdlo, ale musí být vždy ukryté. To aby se nedostaly do rukou dětí nebo pod zuby domácím mazlíčkům. „Je to jed a vždy ho dáváme buď do upevněné a uzamykatelné deratizační staničky nebo ho zakopeme pod zem. Nástrahu nikdy nesmíme dávat volně,“ potvrzuje jednatel firmy Deratex Tomáš Bubrinka, který sám krumpáčem zasypává nory po vhození nástrah.

Po městě se pohybuje celkem pět deratizačních skupin a každá má jiný sektor. „Já mám na starosti zelené plochy, kolegové dělají školská, sociální zařízení, bytové domy, nebytové domy a další objekty v majetku města,“ popisuje Bubrinka. V Jihlavě není první rok a tak může porovnávat, podle něj je letos potkanů více než v minulém roce. Souvisí to i s koronavirem – lidé jsou více doma a u popelnic je více odpadků. To potkanům vyhovuje.

Deratizace se provádí i v jihlavském podzemí.
Přemnožení potkani: podívejte se, jak s nimi v Jihlavě bojují i v podzemí

Přesné počty ale nelze určit. „Potkan je noční zvíře. Vylézá za šera a v noci hlavně v podzemí. Pokud jsou vidět i ve dne, je přemnoženo a to je v některých lokalitách případ Jihlavy,“ uvádí Kateřina Kadlecová z oddělení správy realit jihlavské radnice. „Asi největší výskyt těch kolonií je v letošním roce zaznamenán na sídlišti Březinova, Na Dolině, v Kosově a na Kollárově,“ doplňuje Daněk.

Jen o pár minut později se deratizéři vydávají i do podzemí, tam dávají nástrahy do tubusů. „To kdyby sem náhodou pronikla nějaká kočka, aby to nesežrala,“ vysvětluje Dominik Zahnaš, který obsah tubusů mění. „Není to extrémně přemnožené, město s tím pracuje,“ říká při kontrole ohlodaných nástrah na adresu radnice, která s potkany bojuje.

Mají lidé jiné starosti?

Magistrát každoročně vyzývá také obyvatele, aby s deratizací pomohli a výskyt potkanů hlásili. Letos se ozvalo jen asi deset Jihlavanů. „Lidé jsou lhostejní k tomu, co se jim děje na barákem. Asi mají jiné problémy a toto považují za druhotné věci,“ myslí si Kadlecová. Problém ale může být jiný - veřejnost ani nemusí vědět, že na sídlišti potkani jsou. „Kdybychom je přestali hubit, tak by si brzy všimli úplně všichni,“ říká s nadsázkou náměstek primátorky Martin Laštovička a dodává, že účet za jarní deratizaci je 278 tisíc korun. Po městě se za tu cenu rozmístí až sto kilo nástrah.

Starosta Jamného Ľuboš Varhaník.
V Jamném pracují na plánu, jak dát obec do pořádku

Kateřina Kadlecová přitom v rukách drží plyšového potkana, prý má tato zvířata docela v oblibě. „Pokud jsou v rozumných počtech, tak mi nevadí. Potkani stejně jako my podléhají stresu a ve stresových situacích reagují agresí,“ vypráví a pokračuje: „Vytváří kolonie, kde panuje přísná hierarchie. Vévodí jí alfa samec, který nastrkuje ty nejslabší šikanované jedince jako ochutnávače nástrah. Pokud vidí, že nástraha ho zabila, už se toho nikdo nedotkne. Jsou to velice chytrá zvířata a na taková člověk jen tak nevyzraje.“

Jed tak nemůže začít působit hned. „Potkan zdechne většinou po pěti dnech na rozklad krve, vykrvácí,“ odhaduje Bubrinka s tím, že se tak většinou děje v podzemí, málokdy na povrchu. Deratizace skončí 19. května, i nadále ale budou deratizéři připraveni přijet, pokud dotanou hlášení o potížích s potkany.