Dva starostové dotčených obcí proto v pondělí jedou do Prahy, aby se zúčastnili veřejného projednání návrhu. Chtějí na stůl položit svoje argumenty proti možnému otevření nového dolu na Vysočině.

Do Prahy se vydává starosta Přibyslavi Martin Kamarád (ODS) a starosta Brzkova Aleš Bořil (nezávislý). O krocích MŽP informoval právník Luboš Kliment ze Žďáru nad Sázavou. Ten zastupuje asi dva roky obce kolem Brzkova, které se nechtějí smířit se skutečností, že by se na jejich území měla těžit uranová ruda.

MŽP projednává novou surovinovou politiku státu, což je stěžejní dokument z hlediska těžby nerostných surovin. Jak uvedl Kliment, stávající surovinová politika byla přijata v roce 1999 a neuvažovalo se v ní s novou těžbou uranu. Inovovaný návrh zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nově se naopak s variantou budoucí těžby uranu v Brzkově a okolí vážně počítá. „Toto se nelíbí starostům dotčených obcí ani vedení města Přibyslav. Proto chtějí proti tomuto návrhu bojovat. Dne 6. února proběhne veřejné projednání návrhu nové surovinové politiky a do 11. února je dána lhůta pro písemné vyjádření k tomuto návrhu," sdělil právník Kliment.

„Těžba uranu u nás na Vysočině otevře Pandořinu skříňku,"poukázal na možné otevření dolu starosta Brzkova Aleš Bořil. Ten k tomu ještě dodal: „Podívejte se, jak dopadlo OKD, proto nechápu, že někoho možnost těžby uranu napadne."

Obavu o životní prostředí a místní podnikatele sdílí i přibyslavský starosta Martin Kamarád.

Už několikrát poukázal na to, že dosud fakticky nikdo nedal na stůl kvalitní podklady, týkající se budoucí možné těžby a jejího dopadu na region.

„Nikdo se dosud reálně nezabýval dopady budoucí těžby na životní prostředí. Například na stav podzemních vod, problémy imisí, a už vůbec nikdo neřešil sociální dopady možné těžby. V Přibyslavi jsme se s hornickou minulostí dokázali vypořádat," zdůraznil starosta. Podle Kamaráda by těžba uranu byla konkrétně pro Přibyslav zátěží. „Přibyslaví by projížděly nejméně dva vlaky uranové rudy denně. Těžba by měla zřejmě na našem území dopad na spodní i povrchové vody. Nemluvě o sociálních problémech s přílivem dělníků pro uranový důl a omezení bytové výstavby v územích postižených těžbou," zopakoval Kamarád stručně hlavní důvody, které vedou obce kolem Brzkova, aby se těžbě uranové rudy od začátku bránily.

Starostové dotčených obcí se proto zúčastní pondělního veřejného projednání a dají na stůl argumenty proti možné budoucí těžbě.

„Snad to bude někoho v Praze na ministerstvu zajímat," podotkl Aleš Bořil. Své vyjádření k návrhu surovinové politiky může každý zaslat Ministerstvu životního prostředí a obec Brzkov umístila na svých internetových stránkách odkaz pro zájemce o vyjádření.