Jaké to je, být bezejmenným hrdinou všech studentů v novém tisíciletí?

Samozřejmě to hřeje na srdci. Kdykoli se někdo zmíní o Wikipedii, řeknu: Ha, moje!

Jak česká verze Wikipedie vznikala?

Původně jsem přispíval do esperantské verze. Pak ale přijel do Evropy její zakladatel Chuck Smith. Navštívil mě, chvíli jsme se bavili a začal mě nabádat, ať udělám českou. Původně se mi do toho nechtělo, jelikož jsem netušil jak. Nakonec mě ale přesvědčil. Tak jsme sedli k počítači, on mi stáhl textový soubor s kódem Wikipedie a vysvětlil, kam můžu a nemůžu psát. Takto jsem si s tím hrál čtrnáct dní. Překládal, překládal a překládal, až 6. ledna 2003 vznikla česká verze Wikipedie. V tomto ohledu patří mezi kuriózní.

Proč?

Nebyla přeložená z angličtiny, ale z esperanta (uměle vytvořený mezinárodní jazyk - pozn. red). Takových až tak moc není. Napadá mě ještě slovenská.

Vila Tugendhat v Brně. Před třiceti lety se stala místem, kde se domluvil rozpad Československa.
Příběh a role vily Tugendhat v Brně při dělení Československa: rozhodla i poloha

Vzpomenete si, jaký byl váš první příspěvek?

To už si opravdu nepamatuji. Předně jsem přispíval spíše do esperantské Wikipedie. A v momentě, kdy jsem založil českou, vyrojili se lidé, kteří do ní začali psát. První, nebo minimálně jeden z prvních příspěvků, byl o někdejším premiérovi Vladimíru Špidlovi. Nějaký sprosťák vytvořil článek Špidla rovná se de*il. To byl jeden z prvních článků na české Wiki. Ano, už tehdy existoval wikipedický vandalismus.

Smazal jste příspěvek?

Jakmile jsem to uviděl, začal jsem o Špidlovi shánět informace, abych mohl napsat normální článek. Někdo mě ale předběhl. Každopádně díky onomu vandalovi se Vladimír Špidla stal prvním českým politikem, jenž se ocitl na české Wikipedii. Lze to dohledat. Wiki zaznamenává všechny provedené úpravy. Čili když si na Špidlově stránce zobrazíte historii a dojdete k nejstarší úpravě, původní text tam pořád najdete.

Tušil jste tehdy, co jste stvořil?

Vůbec ne, přišel jsem k tomu jak slepý k houslím. Prostě jsem ji přeložil a pak se dál věnoval spíše té esperantské. Až posléze jsem zjistil, že jsem vlastně první správce české Wikipedie a jelikož neplním své povinnosti, měl bych být funkce zbaven. Každopádně Wikipedii považuji až za svůj druhý největší úspěch.

Jaký je první?

Esperantská opera Sternenhoch, kterou hrává Národní divadlo v Praze. Napsal ji Ivan Acher, který mě kdysi kontaktoval s tím, že by potřeboval přeložit asi deset vět do esperanta. Opět se mi nejprve nechtělo, jelikož jsem hudební antitalent, ale Acher mě přesvědčil, že hudbu k tomu potom složí a není třeba se do ní trefovat. Tak jsem souhlasil. Za čtrnáct dní mi poslal k překladu dalších deset vět. Takto jsme si dopisovali několik měsíců až do listopadu. Myslel jsem, že to bude česká opera s několika částmi v esperantu a ani si v procesu nevšiml, že jsem ji přeložil celou. A tím, že jsem ji prvně překládal a až potom k ní vznikla hudba, z toho byl originál v esperantu. To považuji za svůj největší úspěch.

Plnící pera prvňáčků vyžadují jiný papír než ten, na který píšou větší děti propiskou.
Sešity pro prvňáky i úspora: brněnské papírny ukázaly, jak pomoci malým školákům

Byl jste na premiéře?

Pozvánka mi přišla v březnu dalšího roku. Byl to krásný, ale zároveň velmi smutný příběh.

Jak vůbec nápad na českou Wikipedii vznikl?

Původně to začalo tak, že jsem napsal do esperantského věstníku, že bychom potřebovali všeobecnou encyklopedii. Posléze jsem zjistil, že existuje esperantská Wikipedie. Zajásal jsem a začal se jí věnovat. Pak jsem se potkal s jejím zakladatelem Chuckem Smithem. A dál to znáte.

ČESKÁ WIKIPEDIE
Obsahuje 508 632 článků.
Byla přeložena z esperanta.
Podle počtu článků je osmadvacátát v pořadí z více než tří set existujících jazykových verzí.
Je pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce.
V roce 2019 na ni denně přicházelo v průměru 2 246 828 dotazů.

O čem jste do Wiki nejčastěji přispíval?

Nejčastěji o esperantu nebo překladatelích. Také o spisovatelích a malířích. Rád píšu o lidech, o kterých se na cizojazyčných Wikipediích nebo v encyklopediích nedozvíte. Také křísím dávno zapomenuté osobnosti. Například Eugen Wüster byl zakladatelem odborné terminologie. Principů, jak se má tvořit, jak u toho postupovat. To u nás v téměř žádné encyklopedii nebylo možné najít. Na esperantské a české Wiki to však je.

Napadá vás ještě nějaká další neznámá osobnost?

Jednou se na mě obrátili němečtí esperantisté, abych něco napsal o Simonu Mariovi. Byl to současník Galilea Galileie a tvrdil, že objevil měsíce Jupitera dříve než on. Rozhořela se mezi nimi bitva, během níž jej Galileo obvinil, že mu chce ukrást úspěch. Nakonec se ukázalo, že to tak úplně není. A názvy měsíců Io, Europa, Callisto pochází od Maria, nikoli Galilea.

Přispíváte do Wiki dodnes?

Jen když narazím na něco zajímavého, nebo pokud vidím, že někde něco chybí. Mám spoustu jiné zábavy. Vydal jsem například dva slovníky, které mají přes pět set stran. Také aktuálně připravuji esperantský technický slovník. To je práce na několik let. Navíc to dělám pořád postaru. Něco napíšu, vložím a za dvě hodiny mi to už někdo upraví. Takový je život na Wikipedii.

Neštve vás to trochu?

Vůbec ne. Naopak na to spoléhám. Ono to souvisí s wikipedistickou etikou. Nikdy autorům nic nemazat, pokud dodržují pravidla. Pouze informace přidávat. Občas se tam kvůli tomu vedou spory. Proto je tam smečka lidí, která dohlíží, aby tam nebyly nesmysl. A také správce, který to trochu despoticky hlídá. Je to takové mezinárodní společenství. Komunita s vlastními pravidly a problémy, o níž anglický filosof Steve Fuller napsal, že je to náš moderní středověk.

V čem?

Tehdy neexistovala autorská práva. Bylo normální, že někdo vzal nějaké dílo, udělal z něj dvě až tři podobná a vydával je za vlastní. Příběhy Marca Pola jsou ostatně dochované asi ve 150 verzích. Wikipedie je v tomto podobná. Ale v pozitivním slova smyslu. Je to takový poznámkový sešit pro celý svět. Lidé budují společnou věc. Je to dílo kolektivu, dokonce mezinárodního s různými hledisky. Na Wikipedii jde krásně vidět, jak odlišný je výklad dějin každého národa. Jiný text bude o Karlovi IV. na české Wiki a jiný na německé. Přitom budou oba pravdivé.

Jaká jsou pravidla přispívání na Wikipedii?

Žádný původní výzkum, ověřitelnost, nezaujatost. Každá informace by měla mít odkaz na zdroj, odkud autor čerpal. Mnohdy proto u článků najdete upozornění, že je nedozdrojovaný a pokud jej někdo nedopracuje, do třiceti dnů bude smazán. Dále nesmíte třeba napsat, že Kristus byl syn boží, ale že křesťané věří, že Kristus byl syn boží. To je nezaujatost. Někdy ale pravidla lidé nejsou schopní pochopit.

Jak to myslíte?

Vzpomínám si na novináře, který na Wikipedii začal cpát své básně a divil se, že mu je mažou. Nebo si mi jakožto zakladateli jeden pán stěžoval, že mu tam neustále odstraňují články o vodních tocích v republice. Jenže to měl slovo od slova opsané z knížky. Nelze. Text na Wiki musí být autorský, napsaný vlastními slovy. Za druhé to měl psané jako román. To také nejde, text musí mít encyklopedický charakter.

Jak se liší původní a dnešní Wiki?

Základ je tam stejný, ale doba se samozřejmě posunula. Tehdy se tolik neřešily licence u fotek, zdroje. Bylo tam více vandalů a naopak neexistovaly infoboxy. Mladí kluci pořád vymýšlí, jak to vylepšit. A daří se jim to. Díky tomu, že ji hlídají, je dnes důvěryhodným zdrojem.

Wikipedii tvoří nadšenci ve volném čase. Je to tak?

Ano, všichni do jednoho. Nikdo z nich za to žádné peníze neobdržel. Mě nevyjímaje. Ani jsem za to nic nechtěl. To by pak nebylo ono, dělám to totiž z radosti. To samé platí pro esperanto. Nechci na něm vydělávat. Proto když mi za operu poslali pět tisíc korun, daroval jsem peníze klubu esperantistů. Dělám to tak s každou odměnou.

Získal jste za své zásluhy alespoň nemateriální ocenění?

Stal jsem se čestným členem komunity Wikimedia. Objevil jsem se v televizi, rozdal několik rozhovorů. Poslední před rokem pro jeden rozhlasový pořad. Také mě před pěti lety pozvali na speciální prohlídku vily Karla Čapka v Praze. Mimochodem jsem se na ní dověděl, že Dášenka byla pěkná potvora, která všechno rozkousala. A když ji Čapek daroval sestře, za čtrnáct dní mu ji vrátila, ať si takový psisko nechají. No a je o mně stránka na Wikipedii. To je asi všechna ta sláva.

Zakladatel české verze Wikipedie Miroslav Malovec z Brna.Zakladatel české verze Wikipedie Miroslav Malovec z Brna.Zdroj: Deník/Pavel PodešvaKDO JE MIROSLAV MALOVEC

Narodil se 8. prosince 1953.
Pochází a celý život žije v Brně.
Vystudoval elektrotechnickou průmyslovou školu.
Živí se jako prodejce elektronických součástek.
Je esperantistou, přeložil do něj řadu knih, vydal několik příruček a slovníků.
Je zakladatelem české verze Wikipedie.