Pořád je o co bojovat. To si myslí vedení obcí i jejich obyvatelé z lokality Horka na severu třebíčského okresu. Ta patří mezi čtyři místa v České republice, o nichž stát uvažuje jako o možném místu budoucího hlubinného úložiště jaderného odpadu. Lokalita Horka zahrnuje celkem devět obcí, které kvůli úložišti nedávno podaly žalobu na českou vládu. Nejvyšší správní soud (NSS) ji ale nyní zamítl.

Jako účastník ve věci figurovala i Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Dotčeným obcím se nelíbil například takzvaný atomový zákon, Plán činnosti SÚRAO pro rok 2021, dlouhodobé plány pro vznik úložiště či postup při výběru místa pro úložiště. Podle žalující strany zatím neexistuje právní úprava, která by určovala správný postup při výběru lokality. „Orgány veřejné moci zneužívají absence právní úpravy. V důsledku toho jsou opomíjeny zájmy a názory obcí z dotčených lokalit,“ ocitoval obavy obcí z Horky soud, kterému předsedal Zdeněk Kühn.

Den proti úložišti jaderného odpadu v lokalitě Horka.
Na Třebíčsku chtěl stavět jaderné úložiště, místo toho je ve vazbě. Co bude dál?

NSS dále například konstatoval, že lidé v Horce se bojí o své životy, zdraví a majetek. Vláda naopak argumentovala třeba tak, že rozhodnutí o průzkumu v Horce pochází ještě z doby před vznikem atomového zákona. Kühn a jeho kolegové zvážili všechna pro a proti a nakonec dali za pravdu vládě. Dané usnesení vlády je podle nich aktem, který je v tomto případě mimo právní sféru stěžovatelů. „Jde o akt, jímž vláda naplňuje svoji funkci řízení, kontroly a sjednocování činnosti ministerstev, respektive činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů,“ vysvětlil Kühn.

Líčení, kterým se nejprve zabýval Městský soud v Praze, a následnou kasační stížnost směrovanou k NSS, velmi sledovali i lidé z dotčených obcí. Ty rozhodnutí soudu velmi zklamalo.

U Jaderné elektrárny Dukovany cvičili vojáci a policisté.
Střelba, křik, dýmovnice u jaderné elektrárny: podívejte se na cvičení u Dukovan

Podle některých nepostupoval správně. „Soud bohužel neposuzoval věcnou podstatu žalovaných skutečností. Odmítl je s tím, že posuzování není pro něj relevantní. Jsme odhodlaní se tomuto záměru státu i nadále bránit. Navíc si myslím, že v blízké budoucnosti by měla mít tato společnost jiné investiční priority než hloubit nepotřebnou díru do země za stovky miliard korun. Ve světě zatím postupuje vývoj technologií následného využití použitého jaderného paliva,“ vyjádřil se k rozhodnutí Stanislav Maštalíř z Hodova, jedné z dotčených obcí.

Největší z těchto obcí je městys Budišov. Jeho starosta Petr Piňos nyní spolu s dalšími osmi starosty z lokality Horka zvažuje co podniknout dál. „S ostatními starosty se scházíme pravidelně. Nyní jsme o schůzku požádali paní náměstkyni hejtmana Hanu Hajnovou, která má na starosti regionální rozvoj a územní plán. Chceme si říct, jak dále postupovat. V tuto chvíli je to hlavně na právnících, ale rozhodně se nechceme vzdát,“ uvedl Petr Piňos.

Lokalita Horka

* Zahrnuje Budišov, Hodov, Nárameč, Oslavici, Oslavičku, Osové, Rohy, Rudíkov, Vlčatín.
* Těchto devět obcí má zhruba čtyři tisíce obyvatel.
* Žaloba obcí z Horky nejdříve směřovala na Městský soud v Praze. Ten ale rozhodl ve prospěch vlády, což obce řešily kasační stížností. Tou se zabýval Nejvyšší správní soud, který rozhodnutí městského soudu potvrdil.
* Kromě Horky ve výběru figurují také lokality Hrádek na Jihlavsku, Janoch u Temelína a Březový potok na Klatovsku.
* V jednom z těchto míst by mělo do roku 2065 vzniknout hlubinné úložiště na ukládání jaderného odpadu. Předpokládané náklady na něj jsou zatím 111 miliard korun. Evropská komise chce, aby úložiště fungovalo už v roce 2050.
* Výběr lokalit či dění v SÚRAO provázejí různé kauzy. Tou poslední je zatčení bývalého šéfa SÚRAO Jana Prachaře v květnu tohoto roku.