Dva pozoruhodné archeologické výzkumy provádí brněnská společnost Archaia. Odborníci se ponořili do zhruba dvanáct set let starých základů kostela svatého Hippolyta na Hradišti, které od roku 1240 patří křižovníkům s červenou hvězdou.
„Nové poznatky získané výzkumem zatím nemůžeme zveřejňovat, neboť jsou ještě stále rozpracované. Přesto je můžeme označit za zcela mimořádné. Potvrdilo se, že svatý Hippolyt je nejstarší znojemská křesťanská svatyně. Výzkum nám odpoví na otázku, jak vypadaly románští předchůdci stávajícího goticko-barokního kostela. Bude to pro Znojmo i celou Moravu senzace,“ řekl znojemský historik a současně zastupitel Jiří Kacetl.
Také archeologové zatím podrobnosti o objevu tají. „Na jaře se sejdeme s kolegy z Rakouska, abychom své předběžné závěry ověřili. Teprve potom zveřejníme výsledky s přesným časovým zařazením,“ nechtěl víc prozradit Marek Peška z ústavu Archaia Brno, který výzkum dozoruje.
Hrob Metoděje nebo Velkomoravský kostel?
Kostel svatého Hippolyta je římskokatolická stavba ve Znojmě vybudovaná na základech rotundy pravděpodobně z 9. století v městské části Hradiště. Je chráněná jako kulturní památka. Samotné Hradiště svatého Hypolita bylo důležitým centrem Velkomoravské říše, a tak zde vznikla jedna z nejstarších církevních staveb na území dnešní republiky.
Dosavadní mlčení archeologů ohledně nových objevů už ale u některých obyvatel vyvolává spekulace. „Hrob Metoděje, Velkomoravský kostel? Sámova říše či dokonce jeho dosud nenalezené hradiště Vogastisburg?“ ptají se.
Při zemi se drží například Václav Slavíček. „Vždycky jsem si říkal, že tam musela být rotunda. Jak stará, to je otázka,“ zapojil se do diskuse na sociální síti facebook.
Sdílnější jsou výzkumníci ohledně objevů v klášteře premonstrátů v Louce. Zkoumají tam, co se dochovalo z dnes již neexistujícího východního křídla románsko-gotického kláštera. Přestože tam proběhly omezené průzkumné práce již na přelomu tisíciletí, až nyní odhalili celý půdorys křídla a zejména pozůstatky gotické kaple svaté Kateřiny. Ta vystupovala z kapitulního sálu a je zmiňována jako pustá v roce 1423. „Všechna základová zdiva jsou ve velmi dobrém stavu pohřbena pod více než metrem dorovnávek terénu, které vznikly při výstavbě barokního areálu v 18. století. Nyní máme k dispozici přesné zaměření téměř celého půdorysu středověkého konventu kolem rajského dvora, což jsou nejen velmi cenné informace z odborného hlediska, ale budou i významným podkladem pro další obnovu a prezentaci,“ přiblížil archeolog Marek Peška.
Závěry obou výzkumů představí historici v průběhu příštího roku.