Zvíře nalezené na osmdesátém kilometru dálnice D1 ve směru na Brno si vyzvedli pracovníci Záchranné stanice pro živočichy Českého svazu ochránců přírody Vlašim a předali jej Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK) České republiky. Nyní odborníci zjišťují, odkud se rys mohl na Pelhřimovsko zatoulat. Zatím nemají jasno.

Pátrají po místě, odkud rys pochází

Podle vedoucího vlašimské záchranné stanice Stanislava Němce se jednalo o dospělého migrujícího jedince.

Co se týče jeho původu, jedna z hypotéz říká, že mohlo jít o rysa ze šumavsko-bavorsko-rakouské populace, který se rozhodl hledat nové teritorium hlouběji ve vnitrozemí. Pro rysy nejsou taková putování nic neobvyklého.

„Šumavští rysi se koncem devadesátých let objevovali například i v Brdech a letos se pracovníkům projektu Trans-Lynx podařilo zmapovat pohyb zvířete, které urazilo úctyhodných 111 kilometrů z Rakouska do Blanského lesa," píše se ve společné tiskové zprávě organizací Alka Wildlife a Hnutí Duha Olomouc.

Podle slov Stanislava Němce je sražený rys pro všechny velkou záhadou.

„Nepřišel ani ze Šumavy ani z Beskyd a ani z Německa. Tam si všechny rysy monitorují a mají snímky z fotopastí. ‚Našeho' rysa podle fotek nepoznávají. Je ale možné, že unikl jejich pozornosti," přiblížil dosavadní neúspěch pátrání vedoucí stanice s tím, že stále probíhá genetická analýza na AOPK v Praze.

Rys zřejmě přicházel z jihu

Ve výše zmíněné tiskové zprávě se vyjádřil i vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy a krajského střediska Havlíčkův Brod AOPK Václav Hlaváč.

„Mluvil jsem s pracovníky střediska správy a údržby dálnic, kteří zajišťovali odvoz rysa, a byl jsem taky na místě srážky. Po zhodnocení všech okolností je myslím jisté, že rys přicházel od jihu podél Želivky," uvedl vedoucí správy.

Informace o sraženém zvířeti se na Pelhřimovsku zatím příliš nerozšířila. Podle slov starosty Koberovic Ladislava Laciny ve vsi o rysovi dosud nevěděli.

Nejen pro rysy představuje dálnice velkou překážku a hrozící nebezpečí. Organizace Alka Wildlife a Hnutí Duha Olomouc se této problematice v tiskové zprávě věnovaly více. Další informace třeba o takzvaných zelených mostech jsou v infobloku pod článkem.

Dálnice jsou pro zvířata problém

Nešetrně postavené dálnice jsou pro velké savce často nepřekonatelnou bariérou. Alespoň částečně pomoci by mohly například dobře navržené zelené mosty, které zvířatům umožňují silnice překonat. V ČR ale Ředitelství silnic a dálnic staví ekodukty často bez konzultace s odborníky na zcela nelogických místech (například na pražském vnějším okruhu), a naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, chybí politická vůle či finance na jejich realizaci. Dálnice D1 je jednou z největších bariér pro savce v rámci celé České republiky. Vedle rysů se ji pokoušejí překročit například i losi. Známý je případ z června roku 2001, kdy se migrující los několik dní neúspěšně snažil dálnici překonat. Nakonec musel být uspán a následně převezen na druhou stranu. Zlepšení by mohla přinést dohoda o modernizaci D1, kterou v květnu loňského roku podepsalo ministerstvo životního prostředí s protějšky z rezortu dopravy. Ta bude zahrnovat výstavbu dvou nových „zelených mostů" a úpravu několika stávajících tak, aby zvířata mohla bezpečně překonat komunikaci.
Zdroj: Tisková zpráva ALKA Wildlife a Hnutí DUHA Olomouc, web Šelmy.cz