Změna myšlení je prudká, říká k cestovnímu ruchu hejtman Jiří Běhounek

Jsem přesvědčen, že jsme při té smůle měli obrovské štěstí, že hned sedmého března se objevila kauza v Kynicích, krátce na to v Břevnici, a my jsme nato museli velice rychle reagovat. Co nám paradoxně velmi pomohlo, byla otázka Světového poháru v biatlonu, protože jsme se tomu museli věnovat a řešit vazbu na koronavirus. Rozhodnutí o biatlonu bez diváků se ukázalo jako správné.

A co geografie Vysočiny?

Dle mého názoru je 604 obcí a rozprostření obyvatel v kraji pro tuto situaci příznivý faktor. Případ z Kynic naznačil, co všechno se stane, když se sejde jenom obec s pár obyvateli a přijde jeden nebo dva nakažení. Dokázali jsme na to velice rychle reagovat. Spolupráce s hygienou byla také na vysoké úrovni. Seriózní a rozumný byl i přístup našich obyvatel, nosili roušky a plnili všechna opatření.

Byla situace podle vás dobře zvládnutá ze strany vlády, nebyla některá opatření zbytečná?

Bezesporu jsme se to ze začátku všichni učili. A stejně tak Italové, Švédové, Britové a další k tomu dokázali nějak přistoupit, ale nevyvarovali se chyb. Jsem přesvědčen, že vláda zpočátku neměla jasnou představu, jakým způsobem se má koordinovaně postupovat. Proto se diskutovalo, kdo bude nakupovat ochranné prostředky, jak se to bude řešit a tak dále. Poté, když jsou záležitosti v běhu, tak je každý chytrý. Seděl jsem u toho od samého začátku kvůli biatlonu a musím říct, že ta rozhodnutí, která padla, byla mnohdy pro veřejnost obtížně pochopitelná, ale správná. Nedošlo ke kolapsu zdravotnictví, ani k zahlcení nemocnic. To byl rozdíl od Británie, Itálie, Španělska a dalších zemí. To je podle mého soudu zcela zásadní pozitivum, které je třeba vládě přičíst.

Řidiči jsou na dálnici neukáznění. Podívejte se, jak policisté měřili rychlost

Zdroj: Deník / Jaroslav Loskot

Přesuneme se na Vysočinu. Jak fungoval krizový štáb kraje Vysočina? Nastaly nějaké závažné problémy?

Krizový štáb jsem svolal hned první sobotu, věděli jsme, o čem se jedná, a jsem přesvědčen, že Kraj Vysočina z této záležitosti vyšel se ctí i proto, že tady máme zkušenosti s krizovým řízením. V krizovém štábu všichni ví, co mají dělat. Zapojili jsme i dobrovolné hasiče, krajskou hygienickou stanici a další. Během třinácti jednání, která jsme měli, se ukázalo, že jsme schopni řešit veškeré záležitosti, jako rozdělení pomoci, nákup dezinfekcea její předání na obce.

Je vůbec možnost pandemie v krizových plánech?

Jsou pandemické plány jednotlivých pracovišť, ale celokrajský pohled na řešení koronavirové epidemie samozřejmě neexistoval. Proto vítám aktivitu ve smyslu změny krizového zákona a zákona o stavu nebezpečí, které jsou dvacet let staré.

Najdete i pozitiva, která nouzový stav přinesl?

Všechno zlé je k něčemu dobré – ukázalo se, že jsme schopni elektronicky komunikovat, že jsme schopni se bavit videokonferenčně a má to efekt, dlouho se nikdo nevypovídává, získáte fůru času. Našim ajťákům se podařilo ve spolupráci s hygienou vyvinout velmi dobrý software na odběrová místa, fungovalo to a zapadalo to do sebe. Bylo to jedno z nejlepších využití IT v republice. Já jsem přesvědčen, že jednotlivé složky krizového štábu Kraje Vysočina fungovaly bez jakéhokoliv zasahování, vždy jsme se pouze informovali a i výsledky jsou velmi pozitivní.

Je to mýtus. Na židovském hřbitově v Polné Hitlerova babička pochována není

V jaké ekonomické kondici jsou nyní nemocnice?

V současné době si myslím, že nemocnice problémy nemají, protože neměly dramatické náklady s poskytovanou plánovanou péčí, která byla utlumena a zdravotní pojišťovny platí nemocnicím zálohové platby v plné výši tak, jako by se nic nestalo. Samozřejmě během prázdnin těžko doženou pokleslou výkonnost, která v prvních čtyřech měsících roku bývá nejvyšší. z hlediska výkonů plánovaných operací. Je otázka, jak se to podaří dohnat. Nemocnice ale mají dluhy z minula a ty tato krize nesmaže.

Zdroj: Deník / Jaroslav LoskotBude se nyní kraj snažit opět nastartovat ekonomiku?

To byla první věc, kterou jsme tady otevřeli. Ještě v době, kdy běžel systém nouzového stavu, jsme oslovili všechny zaměstnavatele, kteří měli zájem, odpovědělo jich více než čtyři sta, jsou to malé, střední i velké podniky. Zeptali jsme se jich, co je trápí, co by potřebovali, jakým způsobem bychom se na to měli podívat. Ukázalo se, že mnozí čerpali program Antivirus, někteří i Covid, někteří na něj nedosáhli. Bavili jsme se o tom, že bychom uvolnili další deset nebo dvacet milionů z rezervy do mimořádné podpory grantového programu podnikatelé.

Jak konkrétně by bylo možné podpořit cestovní ruch na Vysočině? Přeci jen prázdniny se blíží…

V materiálech do zastupitelstva je připravena podpora cca 22 milionů. Týká se, řekněme, marketingových aktivit k nalákání lidí, kteří se rozhodnou trávit dovolenou v České republice. V druhé části je to podpora ubytovatelů, aby tady ty lidi podrželi alespoň tři noci a třetí součástí má být projekt blízký Fondu Vysočiny Moje dovolená, kde více hráčů od Vysočina Tourism až po informační centra, zámky nebo hrady budou nabízet sofistikované produkty.

Přispějte na dopravu, žádá kraj města a obce. Sami máme málo, ozývá se z nich

Pomohou tyto aktivity?

Nedá se to absolutně odhadnout, protože přístup a změna myšlení je prudká. Všichni létali k moři za exotikou a najednou je to všechno změněné. Jak to dopadne, budeme hodnotit na podzim, ale měl by to být program pro turismus nejen na rok 2020, ale i na ty další.