Na slunečné dopoledne, které se rázem změnilo v apokalypsu, lidé dodnes vzpomínají. „Byl tu zrovna zákazník a říkal, jaké je zvláštní ticho. Krátce potom přišlo nejen krupobití, ale hlavně vichřice,“ vybavuje si Martina Brtnická z místního obchodu. Obcí rázem začal létat nejen prach a listí, ale i kusy střech, tašky, plechyi prkna. Po pár minutách bylo po všem, zůstala jen spoušť. „Večer se ještě vichřice vrátila, ale zasáhla už jen okraj Rohozné,“ dodává starostka Štěpánka Šteflová.

Na návsi zůstal jeden dům bez krovu, o střechu přišla i nově opravená hasičská zbrojnice.

Vichřice Sabine poškodila 10. února 2020 několik střech v Rohozné na Jihlavsku.
Škody po vichřici v Rohozné: přes třináct milionů

Obecní sklad byl poničený natolik, že musel jít nakonec k zemi. „Nám jen vyletělo půdní okno, jinak se nám nic nepřihodilo. Ale ten hukot byl strašidelný,“ přidává vlastní zkušenost Jindra Bezděkovská. Celkem zůstalo poškozených jednaosmdesát budov, škody se vyšplhaly nad třináct milionů korun. „Byla to první živelná pohroma, které se tu stala,“ podotýká starostka.

Podívejte se na srování míst s odstupem roku:

Vichřice Sabine v Rohozné

* ke škodám došlo v pondělí 10. února 2020
* poškozených zůstalo 81 budov, z toho osm v majetku obce
* obec vyčíslila škody na svém majetku na téměř dva a půl milionu, celkem to bylo přes třináct milionů
* na transparentní účet přišlo 1 080 304 korun

Lidé se hned semkli, a dali se do práce. „Pomohli hasiči z Rohozné i okolí. Ozývali se jednotlivci, firmy tu pracovaly zdarma. Za první týden jsme udělali hodně práce,“ vypráví starostka a vzpomíná, jak se řada místních po příjezdu ze zaměstnání chodila ptát, jak mohou pomoci.

Počasí přitom nebylo vůbec přívětivé. Déšť vystřídal mráz. „Střechy byly hodně poškozené. Pracovali jsme v náročném počasí,“ pamatuje si dodnes místní klempíř Martin Kratochvíl. „Opravovali jsme je pět, šest týdnů,“ dodává.

Největší škody se přitom místním podařilo odklidit během prvních dvou týdnů. Starostka si cení pomoci žen z Rohozné, které se staraly o občerstvení. „Dělali jsme svačinu, oběd, odpolední svačinu, večeří, protože ti lidé tady byli od rána do pozdních hodin. Proto se také vše podařilo spravit v tak krátké době,“ oceňuje starostka a s úsměvem dodává: „Buchty a koláče dělníkům přišly nejvíce vhod, více než maso.“

Pomáhali lidé z blízkého okolí i zdaleka. Obec hned po neštěstí zřídila i transparentní účet, na kterém se sešlo více než milion korun. Obecní zastupitelstvo následně rozhodlo, jak peníze rozdělit mezi místní, část dostalo i myslivecké sdružení.

Centrální operační středisko ZZS Kraje Vysočina v Jihlavě.
Už žádné bolení břicha. Záchranáři z Jihlavy nejčastěji jezdí k lidem s covidem

Pomohla i okolní města. Dolní Cerekev i Třešť poskytly techniku včetně zaměstnanců. Třešť pak poslala ještě dvě stě tisíc korun, po sto tisících Pelhřimov a Jihlava. Kraj Vysočina pak pomohl částkou milion a půl.

Obec i lidé v ní se tak z vichřice vzpamatovali, nehezké vzpomínky jim ale zůstanou. „Je to tu pořád a bude to tady. Ti, kteří to zažili, to budou mít na paměti pořád, jen tak na to nezapomenou,“ uzavírá starostka.