Částka téměř 150 korun je totiž podle průzkumu společnosti Sodexo na Vysočině průměrná cena za obědové menu. Ještě před dvěma lety to bylo 130 korun. Před deseti se člověk najedl do stovky. „Za posledních několik měsíců dochází k velkému zdražování energií i vstupních surovin a restaurace na to jednoduše musejí reagovat,“ vysvětlil Jan Michelfeit ze Sodexo Benefity.

A restauratéři mu dávají za pravdu, byť se se zdražováním snažili co nejvíce krotit. Například v restauraci BRAM Kitchen & Coffee v Třebíči si lidé za 135 korun pochutnají na vepřovém řízku s bavorským bramborovým salátem. „Lidé chodí i přes nárůst cen. Ale zdražili jsme jen o nějakých sedm procent,“ vysvětlil majitel restaurace Baigal Bayasgalan.

Uprchlíci na Vysočině, ilustrační foto
Ukrajinci zaplní školy. Firmám na Vysočině mohou pomoci

V podobných hodnotách se ceny za řízků všech druhů, tvarů, strouhanek a velikostí pohybují po celé Vysočině. V podniku Rebel Na Farských ve Žďáru nad Sázavou si za řízečky na oběd lidé zaplatí 185 korun a restauraci Střepina v Pelhřimově 140 korun. Eskáčko v Jihlavě nabízí řízek za 129 korun. Stejnou cenu lidé zaplatí i U Kroupů v Havlíčkově Brodě. „Ceny našich menu se snažíme držet v přijatelné ceně, výrazně jsme nezdražovali,“ řekla Gabriela Fendrychová z restaurace U Kroupů.

Jako cenový premiant se pak v průzkumu Deníku ukázalo jihlavské občerstvení U Párkaře, které nabízí vepřový řízek s bramborovým salátem za 114 korun. Podle konzumentů se však skryté obědové poklady nachází po celém kraji. „Byl jsem za známým ve Žďáře a tam mají obědy ve Vesně okolo šedesáti korun. Pořádný řízek s bramborovým salátem prakticky za hubičku. Jinde mi stovka nestačí. To si je raději nasmažím doma a budu si je brát na oběd s sebou. Dávat sto padesát korun za jeden řízek, někde spíš řízeček, a přílohu mi přijde docela dost,“ vylíčil Rostislav Doješ z Jihlavska.

Ilustrační foto.
Opilá žena z Pelhřimova se probudila na záchytce, večer nemohla ani chodit

Nastínil tak přemýšlení řady lidí, kteří během pandemie objevili krásy domácí kuchyně. Přidá-li se k tomu všudypřítomné zdražování, nastává pro gastronomickou scénu problém. „Lidé se během pandemie naučili obstarávat si řadu věcí svépomocí či v rámci domácnosti, ať už jde o přípravu jídla k obědu nebo třeba o ostříhání. Není to tedy jenom o popandemickém zdražování, ale také o celkové změně spotřebních návyků, kterou pandemie způsobila. Zdražování jídla ovšem tuto změnu návyků podporuje a umocňuje,“ vysvětlil ekonom Lukáš Kovanda.

Podle něj se do existečních problémů letos dostane patnáct procent restaurací. „Jídla v restauracích zdražují a zdražovat budou i nadále kvůli rostoucím cenám energií, nedostatku pracovní síly, kvůli zdražování surovin, ale i třeba z důvodu růstu cen nemovitostí a zvyšování nájemného. Při ceně menu v průměru kolem 140 korun už restaurace zjistí, že dále příliš navyšovat nemohou, neboť by jim to vzalo až příliš zákazníků. Letošní rok tak pro řadu z nich bude složitý. Svým způsobem i tento rok budou splácet účty za pandemii,“ dodal ekonom.