„Pokud porovnám období od ledna do konce září, pak v roce 2016 bylo do rekvalifikace zařazeno 781 osob, v tomto roce za stejné období je to na Vysočině už 845 osob. Tedy o 64 lidí víc,“ uvedla mluvčí Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Kateřina Beránková. Hlavním obdobím, kdy lidé nastupují na rekvalifikace, bývá kromě podzimu i jaro, slabší čísla přicházejí v létě a na přelomu roku.
Populární jsou stále kurzy zaměřené na získání řidičského průkazu na nákladní auto či autobus. „Oblíbené je svařování, kurzy pro pracovníky v sociálních službách, účetnictví, kurzy v oborech, které se týkají péče o tělo (masér či nehtová modeláž) a samozřejmě trvalý zájem zaznamenáváme o rekvalifikaci v oblasti výpočetní techniky. Jde o základy obsluhy, ale i o náročnější stupeň, který vede k získání certifikátu ECDL,“ vyjmenovala Beránková. Zkratka ECDL ve volném překladu znamená evropský řidičák na počítač, kdy absolvent musí prokázat, že má požadovanou míru počítačové gramotnosti.
Krajská pobočka ÚP ČR v Jihlavě v současnosti nabízí 27 typů rekvalifikací. „Určitě bychom uvítali ze strany uchazečů větší zájem o kurzy zejména v oborech poptávaných zaměstnavateli, jedná se o obrábění kovů a stavebnictví,“ podotkla mluvčí ÚP.

Například společnost JOPP, Automotive, která má na Vysočině výrobní haly ve Velkém Meziříčí a v Třebíči, vítá zájemce o zaměstnání, kteří mají nějakou zkušenost s obráběním kovů. „Jsme v situaci, kdy nové lidi sháníme obtížně, na trhu práce nejsou. Jako rajská hudba nám zní, když uchazeč zmíní, že už se setkal se strojírenskou výrobou,“ řekl k tomu jednatel společnosti JOPP Dušan Brym.
Firma situaci řeší tak, že zaměstná lidi ochotné pracovat a dál se vzdělávat a sama si je nakonec zaškolí. V krátkodobém horizontu má 15 volných míst, dlouhodobě pak 50. Mezi nimi i pro obráběče kovů.
V minulosti už dva absolventy rekvalifikačních kurzů v oblasti výpočetní techniky přijali také v třebíčské převážně vývojářské společnosti Nuvia. „Pro nás je důležité, aby uchazeči o práci už měli středoškolské či vysokoškolské vzdělání. My si je pak ještě doškolíme,“ doplnil informaci tamní provozní ředitel Vojtěch Vitásek.
Rekvalifikované lidi vítají taky například v jedné z největších tuzemských dopravních firem, v jihlavském ICOM transportu. „Mám čísla za celý koncern, přičemž naše společnost zaměstnává 1400 řidičů. V loňském roce se nám hlásilo po čerstvé rekvalifikaci z ÚP celkem 30 řidičů. Nové šoféry vítáme. Ve firmě máme nastavený program, aby došlo k řádnému zaškolení řidičů bez praxe. Noví kolegové tento přístup hodnotí pozitivně,“ uvedla předsedkyně představenstva Kateřina Kratochvílová.
Nad rámec pomoci z ÚP pak letos v ICOMu zaplatili rekvalifikace 22 uchazečům.

Mluvčí ÚP Kateřina Beránková sdělila, že od 1. listopadu mohou zaměstnavatelé opět žádat o příspěvek v projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců.
Dva rekvalifikované svářeče již dříve přijali v třebíčské firmě Alfeko, která vyrábí třeba největší české kovové tobogány. Jednatel Alfeka Libor Wurm hodnotí rekvalifikace přes ÚP v průmyslových oborech pozitivně. „Ovšem můžu doplnit poznatek od manželky, která pracovala ve školství. A tam to podle mého soudu ideální není. Myslím, že nelze během několika týdnů dát účastníkům kurzu stejné vědomosti pro práci s lidmi, jaké mají absolventi specializovaných škol,“ podotkl Wurm.
Člověk, který má zájem o rekvalifikaci plně či částečně hrazenou ze strany ÚP, musí splnit několik podmínek. Je třeba, aby se jednalo o uchazeče nebo zájemce o práci, který je v evidenci ÚP. Délka evidence přitom nehraje roli. Dotyčný musí mít také odpovídající předpoklady, které jsou u každého kurzu definované. Například stupeň vzdělání. Musí být zdravotně způsobilý nejen pro absolvování kurzu, ale i pro výkon nové profese.
Existují varianty rekvalifikací. První plně hradí ÚP. Zájemce absolvuje pohovor, při němž se zkoumá, zda se opravdu zvýší jeho šance získat novou práci, zda je způsobilý či zda je vůbec poptávka po tomto typu zaměstnání.
V druhé variantě si uchazeči najdou sami vhodný kurz. Informují o tom ÚP, který posoudí podle podobných kritérií jako v předchozím případě, zda nakonec uhradí kurzovné včetně zkoušky.
Další specifickou variantou jsou již zmíněné kurzy, kdy sami zaměstnavatelé žádají o příspěvek na obnovení kvalifikace svých zaměstnanců. Na Vysočině bylo v září 3,5 procenta nezaměstnaných. To je pokles o 1,3 procenta proti stejnému období v roce 2016.

Kraj Vysočina:
Podíl nezaměstnaných v Kraji Vysočina v meziročním srovnání (k 30. 9.) poklesl ze 4,8% (září 2016) na 3,5% (září 2017), stejně tak poklesl podíl nezaměstnaných ve všech okresech kraje:
Třebíčsko: 6,1% (září 2016), pokles na 4,3% (září 2017)
Havlíčkobrodsko: 4,6% (září 2016), pokles na 3,1% (září 2017)
Jihlavsko: 4,5% (září 2016), pokles na 3,1% (září 2017)
Pelhřimovsko: 3,0% (září 2016), pokles na 2,0% (září 2017)
Žďársko: 5,1% (září 2016), pokles na 4,1% (září 2017)
Kraj Vysočina: 4,8% (září 2016), pokles na 3,5% (září 2017)