Zatímco v Německu si poprvé nazdobili jehličnan v teple domova už někdy ve druhé polovině 16. století, v Čechách se to stalo o 250 let později. Nejprve se zvyk zakořeňoval ve městech v bohatších rodinách, postupně přecházel i na vesnice.

Jako o prvním opravdovém vánočním stromu na náměstí se mluví o tom v Brně. V roce 1924 ho nechal vztyčit spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Impulsem se stala pět let stará událost, kdy Těsnohlídek s přáteli objevil 22. prosince 1919 odloženou sedmnáctiměsíční holčičku při procházce v lese u Bílovic nad Svitavou. Holčičku se podařilo zachránit a najít jí adoptivní rodiče.

Četníci nakonec vypátrali matku nebohého dítěte. „Byla jí pětadvacetiletá služka Marie Kosourová z Netína a otcem byl ruský zajatec ze světové války. Svobodná matka s dítětem nikde nemohla získat službu a bída ji nakonec dohnala k zoufalému činu. Její osud byl horší, za opuštění dítěte byla odsouzena k pěti letům těžkého žaláře,“ uvádí se na stránkách brněnského turistického infocentra.

Těsnohlídek současně se vztyčením vánočního stromu republiky, jak ho nazval, k němu umístil kasičku na sbírku, díky níž se časem podařilo vybudovat dětský domov. Že se zvyk umisťovat vánoční stromy na náměstí rychle rozšířil, dokládá zápis z městské kroniky ve Velkém Meziříčí, odkud je to mimochodem do Netína jen pár kilometrů. Kronikář tam v roce 1936 zaznamenal, že opět jako již několik let byl ve středu náměstí postaven krásný smrk zdobený elektrickými světly. „Pod něj umístěna dřevěná chaloupka pro dary potravin a šatstva. V pokladničce vybráno za dobu vánoční Kč 1242,20,“ stojí v kronice.