Jan Martinec je starostou města Ždírec nepřetržitě přes dvacet let. Právě v době jeho „starostování" se obec pod Železnými horami domohla před deseti lety statutu města. Za deset let prošel Ždírec velikou změnou. Snad největší investice zažila ve Ždírci bytová výstavba a průmyslová zóna.

„Celá průmyslová zóna měří hodně přes 30 hektarů, budovali jsme ji za pomoci státní dotace. Téměř veškeré pozemky v této zóně již mají majitele," konstatuje Martinec.

Výhodná poloha města přilákala i zahraniční investory, především dřevařskou firmu Stora Enso a španělskou Lanu. To s sebou přineslo i zvýšení počtu pracovních příležitostí a poptávku po bydlení.

„Další poptávku po bydlení a možných prostorách k podnikání ve městě, ale i místních částech, řeší i náš  územní plán. Pracovali jsme na něm dva a půl roku. Díky němu víme, jak se bude město do třiceti let rozvíjet. Plán počítá i se stavbou silničního obchvatu," uvádí starosta Martinec.

Průmyslová zóna ve Ždírci, kde jsou plochy k podnikání prodané tak ze dvou třetin, se dělí na dvě části, a to Sever, měřící přes 24 hektarů a Jih o rozloze přes 15 hektarů. Náklady na vybudování této průmyslové zóny činily téměř třicet milionů korun.

Firmy i soukromníci

Ceny pozemků v průmyslové zóně se různí. Například 80 korun za čtvereční metr platí ten, kdo při stavbě technické infrastruktury požaduje minimální účast města, kdo se bez pomoci města neobejde, platí 150 korun za čtvereční metr.

Uvažované funkční využití areálů v zóně Jih je pro lehký a dřevozpracující průmysl, služby, v současné době máme ještě k dispozici některé volné plochy o rozloze pěti hektarů, které jsou ale ve vlastnictví soukromých osob, protože z počátku budování průmyslové zóny jsme nedali podmínku plochy zastavět, ale umožnili jsme předkupní právo," upřesňuje starosta.

Stejně tak v průmyslové zóně Sever by měl být areál využit pro lehký a dřevozpracující průmysl a služby. Volné plochy čítají 6 hektarů,  z toho 1,8 ha je ve vlastnictví města, 4,2 ha vlastní soukromé osoby.

„O naši průmyslovou zónu je stále značný zájem, ale ne již takový jako v minulosti, neboť ekonomická krize rozvoj firem poněkud přibrzdila, navíc se již delší dobu plánuje silniční obchvat Ždírce, což někteří investoři považují za omezující," podotýká starosta. S tím, že ani samo město v poslední době nevěnovalo průmyslové zóně tolik pozornosti. „Měli jsme poněkud jiné starosti, na řadě byla rekonstrukce pavilonu školy," říká starosta Martinec.

Pomalu ožívá i zóna ve Světlé

Mírné oživení zaznamenala i zóna pro podnikání ve Světlé nad Sázavou nedaleko tamní ženské věznice. „Zrovna nedávno si 4500 metrů čtverečních koupil světelský podnikatel," zmínil včera starosta Světlé nad Sázavou, Jan Tourek.

Zájemce již podniká ve stavebnictví, starosta proto předpokládá, že nové plochy použije v souladu se svým dosavadním podnikatelským záměrem.

Dalších téměř 12000 metrů čtverečních má v této lokalitě již několik let zakoupena společnost Levimo. Ta by ve spolupráci s belgickou společností chtěla vyrábět čokoládové cukrovinky. Dosud však na svém pozemku stavět nezačala. V srpnu by se podle vyjádření starosty Tourka měla uskutečnit další jednání s investorem.

Velká jedenáctihektarová průmyslová zóna poblíž světelských skláren však na své zájemce teprve čeká. Město tam v současné době dokončuje inženýrské sítě a příjezdovou komunikaci. Investiční akce za 18,5 milionu korun by měla být hotova do konce srpna. Tři sta padesát metrů dlouhá komunikace k průmyslové zóně a světelské skládce vyústí na silnici II/150 od Havlíčkova Brodu, kde v současné době Kraj Vysočina buduje kruhový objezd.