Maminka dvou dětí, se kterou jsme si nedávno povídaly mimo jiné o jejím vítězství v Miss Prima křivky, tentokrát popíše své čerstvé zkušenosti z další životní výzvy, kterou opět dotáhla do úspěšného konce. Je důkazem toho, že když se chce, všechno jde. A může být i inspirací pro druhé.

Nelze si nevšimnout té úžasné proměny. To ostatně mohou podle fotografií posoudit i čtenáři. Co na výsledek tříměsíční snahy říkáte vy sama?

Abych pravdu řekla, jsem sama sebou překvapená, kam až se mi podařilo zajít. Takto skvělý výsledek, nejen váhový, ale hlavně vzhledový, jsem nečekala. V současné době mám totiž velikost, kterou jsem měla v mém nejhubenějším období, a to v 17 letech. A to jsem opravdu nečekala. Na druhou stranu je to i malá komplikace, protože v mém šatníku, a ani v tom odloženém, se už nenachází oblečení, které by mi nebylo velké. Všechny krásné šaty z mého mládí jsem totiž vyhodila s tím, že už nikdy takto hubená nebudu. Ale pár nákupů to spraví. (úsměv)

Jaká tedy bude odměna za to všechno?

Odměna pro mě budou právě nákupy nového oblečení, a také zmírnění tréninkového režimu. Protože ke konci soutěže jsem už opravdu dřela. Sama jsem chtěla vidět, kam se dokážu dostat, a proto jsem si neulevovala. Teď po skončení akce už jsem tréninky zmírnila na 3 krát týdně. A cvičím, když mám chuť, a ne proto, že musím. Obrovskou odměnou je však pobyt u moře s celou rodinou. Podařilo se mi zhubnout do plavek, a tak jako hlavní odměna je dovolená all inclusive zdarma od cestovní kanceláře. Je to naše první společná dovolená, nejen s dětmi, ale i manželem. Nějak jsme si v našem životním honu ještě nestihli užít společnou týdenní dovolenou u moře ani líbánky. Tak si to teď vynahradíme.

Teď otázka, která určitě hodně čtenářů zajímá. Tak kolik jste zhubla?

Během soutěže, tedy během těch tří měsíců, jsem zhubla osm kilogramů, od castingu pak 13 kilogramů. Dostala jsem se na ideální váhu k mé výšce. Pokud ale chceme udělat wau efekt, tak za celé mé rok a půl trvající hubnutí jsem zhubla 34 kilogramů. A pokud to vezmeme od mé porodní váhy, tak celkem 47 kilogramů. Podařilo se mi to nejlépe ze všech tří účastnic projektu časopisu Dieta. Je to celkově úžasný výsledek, nenechte se ale zmýlit. Pořád totiž spadám do kategorie plussize modelky.

Co vám daly a vzaly tři měsíce pod dohledem profesionálů?

Daly mi zdravé a hezké tělo, spoustu energie navíc, tým mě naučil, jak si správně skládat jídla, abych tělu dodala vše, co potřebuje, a zároveň, aby toho nebylo moc. Za to jsem ráda, protože tohle je přesně to, co bych ráda předala dětem, aby nemusely celý život řešit váhu tak jako já. Naučili mě správně cvičit, abych nedřela zbytečně, ale byly vidět výsledky. A taky mě naučili relaxovat a věnovat i nějaký čas sama sobě.

Je tedy něco, co vám vzaly?

Vzaly mi neustálé chutě na sladké, občasné povzdechnutí nad tím, že jsem zase nezhubla a taky teorii v hlavě, že geny nepředělám.

Podařilo se vám také vyrýsovat si na břiše pekáč buchet, což bylo jedním z vašich přání?

Pekáč buchet tam je, ale zatím se mi podařilo upéct jen 4 buchty, ještě budu muset zamakat. (smích)

Co tuto tříměsíční zkušenost říká vaše rodina?

Má rodina a okolí jsou nadšení. Setkala jsem se s tolika pozitivními ohlasy nejen od známých, ale i neznámých lidí, kteří mě zastavili na ulici, chválili a ptali se JAK. Rodina mě od začátku podporovala a všichni jsou rádi, že se mi můj další sen splnil. A manžel? Ten si nestěžuje. Má doma novou milenku, a to málokterá manželka dokáže tolerovat (smích).

Jaké tedy byly ty tři měsíce, když se za nimi ohlédnete?

Bylo to krásné, ale zároveň těžké. Už na začátku jsem říkala, že jsem zvědavá, co dokáže člověk se svým tělem udělat, když bude mít za sebou podporu profíků. A s tím jsem taky do toho šla. Opravdu jsem dodržovala vše, co mi poradili, a minimálně jsem hřešila v jídle a vynechávala cvičení. Bylo to hlavně o vůli a výdrži.

Měla jste někdy chuť to vzdát?

Asi po měsíci na mě přišla krize. Všechno mě bolelo, přišlo mi, že spíše tloustnu a má fyzička je spíše horší než lepší. Neměla jsem touhu to vzdát, ale spíše jsem byla zklamaná, že i když tak moc chci, tak to nejde. Nakonec mi pomohla asi čtyřdenní pauza. Kdy jsem úplně vypustila cvičení a místo zdravého oběda jsem si udělala krupicovou kaši. Tělo si tak nějak odpočinulo, a pak to najednou zase šlo. Posledních 14 dní jsem zase tak strašně chtěla ještě zlepšit výsledek, že mi přišlo, že jsem pořád jen vařila, jedla, cvičila, vodila dítě do školky a ze školky a druhému vymýšlela program. A mám to nějak v mlze.

Co váš hnalo dál, abyste to nezabalila?

Dál mě hnaly dvě věci. Za prvé ta touha vidět, co dokážu, kam až jsem schopná se dostat a zlepšit se. Za druhé jsem nechtěla nikoho zklamat. Tolik lidí se o mě staralo, vkládali do mě důvěru a energii a svůj volný čas, že mi svědomí zkrátka nedovolilo polevit, a tím pádem je zklamat. A taky asi sobecky fakt, že bych si svým neúspěchem, leností, nevůlí udělala tak trochu svou malou ostudu před několika desítkami tisíc čtenářů časopisu DIETA.