Pomník Karla Havlíčka Borovského patří k Brodu již devadesát let

14. září 1924 byl pomník se čtyřmetrovou bronzovou sochou Karla Havlíčka, a to samozřejmě i za účasti jejího autora, známého pražského sochaře Bohumila Kafky, a celé řady osobností tehdejšího kulturního a veřejného života, oficiálně představen veřejnosti.

„O Havlíčkově soše se v Německém Brodě hovořilo již v roce 1906. Jenže město monument získalo až díky aktivitě absolventů místního gymnázia Richarda Halíka, Otakara Štáfla a Otakara Strádala v druhé polovině roku 1918. Byl založen Spolek pro postavení pomníku Karla Havlíčka v Německém Brodě a ten doufal, že projekt stihne do roku 1921, k příležitosti stého výročí Havlíčkova narození. Z mnoha důvodů se tak ale nakonec nestalo," uvedl historik Michal Kamp z havlíčkobrodského Muzea Vysočiny.

Byli to právě Halík, Štáfl a Strádal, kteří sochaře Bohumila Kafku oslovili. Ten od počátku počítal s tím, že Havlíčkův pomník bude umístěn v parku. „Není bez zajímavosti, že Kafka musel nejdříve vypátrat, jakou měl Karel Havlíček vlastně postavu. Detaily jeho obličeje byly dobře známé, zejména pak profil, ale o jeho fyziognomii se toho mnoho nevědělo. Kafka dokonce pátral, neúspěšně, po Havlíčkově kabátu. Ze vzpomínek a tradic mezi Havlíčkovými příbuznými nakonec zjistil, že Havlíček byl statné a zhruba 176 centimetrů vysoké postavy," pokračoval Kamp.

Modelem stál budoucí hutník

V říjnu 1919 představil Kafka členům spolku první bronzový model sochy. „Modelem mu stál vojín Karel Štíbr, který sloužil v Praze a později pracoval jako hutník," poznamenal Kamp.

Model pro budoucí sochu Kafka odeslal ke konci roku 1923 vlakem do vyhlášené německé slévárny v Geislingenu ve Würtenbersku. Měl zde být zvětšen pro finální odlití. „Forma ale cestu nevydržela, a tak ji Kafka musel poslat znovu. Tím se slavnostní odhalení posunulo na září 1924. Za zmínku stojí, že na konečné odlití všech sedmi bronzových dílů, z nichž byla socha zkompletována, padlo 1 500 kilogramů kovu ze tří polních děl, které Kafkovi věnoval tehdejší ministr národní obrany Václav Klofáč," řekl Kamp.

V průběhu roku 1924 připravil Antonín Podpěra ve stráni parku Budoucnost mohutný podstavec z lipnické žuly. Začátkem září pak samu sochu přivezl vlak zařízený ministrem železnic Jiřím Stříbrným. Na podstavec ji usadili dělníci místní firmy Františka Lišky.

Pomník Karla Havlíčka přečkal v Německém Brodě pohnutou dobu Mnichova i první roky okupace. Až v červenci 1943 padlo rozhodnutí německé okupační správy o jeho demontáži. Socha byla převezena do Prahy, umístěna ve skladišti Na Maninách a nádherný, téměř pětimetrový, podstavec od Josefa Gočára byl srovnán se zemí. Později měla být socha roztavena pro potřeby válečného průmyslu. „Naštěstí k tomu nedošlo, přestože byla, jak se říká, v pořadníku. Zasloužili se o to nejen lidé, kteří ve skladu pracovali, ale také Otakar Štáfl a Berta Kafková, manželka již tehdy zesnulého sochaře Bohumila Kafky," podotkl Kamp.

Návrat v roce 1946

V létě 1946 se socha Karla Havlíčka opětovně do Brodu vrátila. Tentokrát již ale do Brodu Havlíčkova. „Usazena byla na nový podstavec, který připravili Vincenc Makovský s Františkem Markem a za účasti prezidenta republiky Edvarda Beneše byla slavnostně, a to již podruhé ve své historii, odhalena," dodal Kamp.

O kvalitě odvedené práce slévačů firmy Bratří Bartáků v Libni svědčí i to, že brodská Havlíčkova socha nepotřebovala od roku 1924 do současné doby žádnou významnou opravu.

Pomník byl ušetřen i útoků vandalů. „Přesto byl jeden zaznamenán, a to v roce 1932," připomněl Kamp. „Tehdy ho kdosi popsal červeně a modře vyvedenými, ale obsahově velmi nesourodými nápisy: Pryč s Českou republikou, Ať žije Rakousko, Pryč s fašisty, Ať žije Rakousko a Pryč s komunisty," vyjmenoval s úsměvem Kamp.

Sochy Karla Havlíčka Borovského stojí i na jiných místech České republiky. Za všechny uveďme například ty v Havlíčkově Borové, nebo v Kutné Hoře. Od roku 1911 mají Havlíčkovu sochu i krajané v Chicagu. Celkem je po světě na dvacítku Havlíčkových soch.

Je potěšující, že rozsáhlá revitalizace parku Budoucnost, kterou ve spolupráci s předním architektem Zdeňkem Sendlerem chystá v současné době havlíčkobrodská radnice, počítá i s otevřením prostoru Havlíčkova pomníku.

„Musím přiznat, že vegetace v posledních letech sochu Havlíčka prakticky zakryla. To se ale změní a Havlíčkův pomník bude opětovně jedním z ústředních bodů parku," řekl havlíčkobrodský radní, Libor Honzárek.