A před tímto zlem prchají lidé. Zástupy lidí. Desetitisíce lidí. Statisíce. Miliony.

Skutečně. Opravdu. Jen ze Sýrie od roku 2011 v důsled
ku války utekly neuvěřitelné čtyři miliony obyvatel! Ještě loni běsnění vraždícího zla, a to nejen v Sýrii, ale 
i v Iráku, Afghánistánu či Libyi, Čechy a Moravany nijak zvlášť nevzrušovalo. Proč by mělo…

Obrovská uprchlická vlna, valící se letos Evropou, následek pekelného válečného zla, už tu ale zajímá všechny.

„Zajímavé" však je, že mnozí neklidem zmítaní občané Česka teď vidí – přítomné 
i budoucí – zlo právě v těch lidech, kteří před zlem, pustošícím jejich země, utíkají…

Ateistické Čechy děsí především islám…

Pro „většinového" Čecha obvykle platí rovnice: uprchlík = militantní muslim, ne-li přímo (potenciální) terorista.

V České republice sice nechce zůstat téměř žádný migrant (nelegální běženci jsou 
zde drženi proti jejich vůli – 
v uprchlickém zařízení v Bělé-Jezové; od pondělí pak zač-ne fungovat další tábor v Drahonicích na Lounsku), přesto už jsou emoce obyvatel této republiky vybičované takřka na maximum.

I proto, že skoro každý den přinese nějakou „událost", jež vtlouká občanovi do hlavy: Máme problém, který musíme okamžitě řešit…

Tak třeba:

Ve středu pět stovek policistů a tři stovky vojáků „trénovaly" u hraničního přechodu v Dolním Dvořišti, jak čelit (případnému) dramaticky zvýšenému počtu migrantů. „Cílem cvičení bylo simulovat stav, kdy vláda rozhod-
la o znovuzavedení kontrol 
na státních hranicích," uvedl 
policejní prezident Tomáš Tuhý.

Čtvrteční x-hodinová rozprava o uprchlících v Poslanecké sněmovně zase připomínala přípravu na neodvratnou katastrofu.

V pátek pro změnu osmnáct nevládních organizací zveřejnilo tzv. migrační manifest, třicetistránkový dokument, obsahující mnoho rad představitelům ČR; vlastně jde 
o zásady správného chování vůči migrantům a jiným cizincům – ze strany tuzemských politiků a úředníků.

Co si tedy o uprchlické krizi myslí lidé z radnic Vy
sočiny? A dovedli by si představit, že jednou budou je
jich sousedy uprchlíci, kteří 
v Česku dostali azyl?

Tady jsou některé odpovědi. Vidíte to podobně? Tak schválně.

Jaroslav Vymazal, náměstek jihlavského primátora: „Migrační vlnu musíme chápat ve dvou rovinách. Ta první se týká migrantů utíkajících z válečného konfliktu, ve snaze zachránit život sobě 
a u mnohých především svým dětem. Tyto lidi si dovedu představit za sousedy po nezbytně nutnou dobu. Ve druhé rovině jde o ekonomické migranty, kteří se na ty již zmiňované nabalují, a ti měli být vráceni zpět hned z hranic nárazníkových zemí. Ostatní evropské státy by jim v tom měly a mají pomáhat."

František Kučera, starosta Pelhřimova: „Každý z nás se může někdy ocitnout v tíživé životní situaci. S uprchlíky soucítím, ale je předčasné hovořit o tom, zda si dovedu představit, že vedle mě bydlí rodina uprchlíků, protože nikde není dané, zda se nějací uprchlíci chtějí v České republice usadit, nebo jestli je pro ně naše země jen přestupnou stanicí."

Pavel Janata, starosta Třebíče: „Nejsem člověk, který 
by se čehokoli předčasně bál. Pravdou je, že to, co sledujeme v médiích, není možné brát úplně na lehkou váhu. Na druhou stranu jsem se zatím jako starosta nesetkal s tím, že bychom měli nějakou povinnost cokoli v této souvislosti řešit. Jsme v situaci, kdy tušíme, že něco nastat může, ale nic konkrétního dosud neřešíme. Jako každý jiný občan pozoruji, jestli se situace vyvine tím směrem, že by uprchlíků mělo být podstatně více, než jich zatím je. To množství, které sem zatím k nám přichází, se podle mě docela zvládá. A sousedé uprchlíci? Nevidím v tom zásadní problém. Čili ano, uměl bych si to představit."

Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě: „Samozřejmě, že mám obavy
z toho, že se nepodaří rozumně zvládnout tuto uprchlickou vlnu nebývalých rozměrů. Evropská hranice musí fungovat a hraniční státy musí zajistit ochranu naší společné hranice před lidmi, kteří si nezaslouží azyl. Jinak se dostaneme do problémů, které se obrátí proti všem, včetně migrantů. Určitě bych nechtěl bydlet uprostřed uprchlického tábora, ale rozhodně nehodnotím své sousedy podle toho, odkud pochází oni nebo jejich rodiny."

Jsou to vůči běžencům poměrně vstřícná, docela tolerantní slova.

Někteří lidé, kteří nemají 
s politikou nic společného, jsou však „možná" ještě vstřícnější a tolerantnější.

„Pomáhat se musí, jsme přece lidé. Nejprve je tedy nutné těm lidem, kteří se do Evropy vláčejí až z Afriky 
a Blízkého východu, nějakým způsobem pomoci. A až pak holt řešit, co s nimi dál," tvrdí Uwe Rademacher, Němec, který už dlouhá léta žije v Jihlavě. Krčí při řeči rameny, ví, že masová migrace není žádná legrace. Ale zároveň si je jist tím, že otáčet se zády k těm, kteří jsou v nouzi, je „sprosté".

„Trochu" odlišný postoj od „cizinců", působících v české politice. Posuďte sami.

„Jsou to vetřelci," hřímal 
ve čtvrtek v parlamentu na adresu uprchlíků muž s japonským jménem Tomio Okamura, šéf mikrostrany Svoboda 
a přímá demokracie.

„Ty lidi (nelegální migranty) tu prostě nechceme," prohlásil minulý týden do mikrofonu ministr financí Andrej Babiš, narozený jako Slovák.

Naopak podle spisovatelky a havlíčkobrodské nakladatelky Markéty Hejkalové se problém s uprchlíky v České republice zbytečně nafukuje.
 A je prý i dost zneužíván. „Politici touto věcí odvádějí pozornost od skutečných problémů, které naše země má 
a které by se měly řešit. Třeba v Havlíčkově Brodě již nyní žije řada cizinců i vyznava
čů jiných náboženství z Asie,
a v podstatě o nich ani nevíme," upozorňuje Hejkalová.

Roman Streichsbier