„Jakmile je ustanovena nová vláda, mám zkušenost, že co přijme ve svém vládním usnesení, to se pak snaží splnit,“ podotkl.

Věčně omílané téma dostavby Dukovan, které se vleče roky, bylo ve Valči opět jedním z těch, které přítomné starosty obcí v okolí jaderné elektrárny zajímaly nejvíc.

Náměšťský starosta Vladimír Měrka si povzdychl, že z pozice obcí je síla malá, ne–li žádná. Posílat do Prahy nějaká společná prohlášení podle něj nikam nevede, v hlavním městě to nikoho nezajímá, odezva je nulová. Když je k tématu jednání v senátu či parlamentu, skoro nikdo ze zákonodárců se neúčastní. „Taková je moje smutná zkušenost,“ řekl Měrka.

Vládní zmocněnec Štuller uvedl, že podklady pro rozhodování vlády, které by mělo přijít už někdy v období března, jsou hotové. Je v nich technické zdůvodnění stavby, stejně jako už vykrystalizoval návrh dvou modelů, kdo bude investorem. Buď to bude ČEZ, investice na dostavbu půjde pouze z této společnosti. Anebo to bude stát. Je nutné taky vybrat firmu, která dodá hlavní technologii. V tuto chvíli je jasné, že u Dukovan nelze stavět kvůli parametrům lokality bloky každý o výkonu vyšším než 1200 megawattů.

Štuller je podle svých slov optimista, věří, že události v příštím roce naberou nějaký spád, ať už bude jakýkoli. Že vláda nějaké zásadní rozhodnutí učiní.

Skeptický je ovšem ředitel Elektrárny Dukovany II Martin Uhlíř, který řídí přípravu výstavby nových jaderných zdrojů. Obává se, že se materiál ve vládě zase bude odsouvat.

Krátce už s možným budoucím premiérem Andrejem Babišem na téma Dukovany po nedávných volbách mluvil předseda sdružení Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš. „Andrej začal dobře. Potkali jsme se na Hradě, zajímal se, co požadujeme, čas hovoru byl ale velmi omezený, podrobnosti jsme si nestihli sdělit,“ zmínil Jonáš.

Pokud se stavební povolení, jehož vyřízení může trvat i deset let, bude neustále odsouvat, může nastat situace, kdy Dukovany začnou ve druhé polovině 30. let ukončovat svůj provoz v době, kdy nové jaderné zdroje ještě nebudou postupně do provozu nabíhat. Mluví se o plánech dohromady až na čtyři nové reaktory v lokalitách Dukovany a Temelín. Nastane pak mezidobí, kdy Česká republika přestane být energeticky soběstačná.

Zdá se, že v ČEZu se připravují na záložní variantu, tedy na provoz Dukovan do roku 2045. Ředitel letos nově vzniklé divize Jaderná energetika Bohdan Zronek k tomu uvedl, že ta myšlenka není nereálná. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ale upozornila, že životnost elektrárny není jen její technicky řízené stárnutí, ale taky to musí ekonomicky dávat smysl.

ČEZ si podle jejích slov nechává zpracovávat studii, co by znamenal provoz za hranicí roku 2035.

„Co mám informace, do roku 2025 je to bez problémů, i do roku 2035 to vychází, ovšem pak po rok 2045 je to se zaťatými zuby,“ prohlásila Drábová na semináři.

Upozornila ovšem, že určující nakonec bude politická životnost. To, jak politici budou sledovat nálady ve společnosti v rámci Evropy. A Evropa nyní jaderné energetice není nakloněná jako dřív.

Ján Štuller zmínil svou zkušenost ze Spojených států amerických, kde diskutují o provozu některých stávajících jaderných bloků až po dobu 80 let.

V současnosti má Jaderná elektrárna Dukovany licenci na dlouhodobý provoz bloků 1 a 2. Letos do konce roku má reálnou šanci podle informací z SÚJB získat licence i pro bloky 3 a 4.

ČEZ po ostudě se zanedbanými kontrolami svarů přistoupil na nový způsob myšlení. Víc se zabývá tím, jak kvalitně pro něj pracují dodavatelské firmy. Skončil tak tlak dělat co nejkratší odstávky. „Šestnáctidenní by se už nikdy neměly opakovat,“ poznamenala Dana Drábová.

Podle předsedy OBK Aleše Johna je rovněž důležité zvládnout situaci, kdy má mít obrovské množství lidí bezpečnostní prověrku pro vstup do životně důležitých prostor dukovanské elektrárny. „Týká se to 1700 zaměstnanců ČEZu a 3000 zaměstnanců z dodavatelských firem,“ vypočítal John.