Kateřina Zemanová je žákyní deváté třídy třešťské základní školy a o Židech se za dva roky dozvěděla více než leckteří středoškoláci. Spolupracovala totiž se svými spolužáky na projektu Zmizelí sousedé, na jehož konci nyní vznikla kniha. Ta popisuje osudy třešťských Židů, kteří zahynuli za druhé světové války v nějakém z koncentračních táborů.

Kateřina zpracovávala život vážené rodiny Meissnerových, který v ní zanechal hluboké vzpomínky. Podařilo se jí za pomoci pamětníků dát dohromady osudy chlapců Meissnerových z Třeště. „Z mé rodiny byl asi nejsilnější moment, když jsem se dozvěděla, že Honza Meissner musel nosit ve škole žlutou hvězdu. To mi přišlo jako něco hrozně ponižujícího," zamyslela se mladá dívka nad vzpomínkou, která v ní zanechala silnou stopu.

Práce na projektu Kateřinu velice bavila. „Hodně mi to dalo a dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí," podotkla žákyně deváté třídy. 
V hledání informací ji pomáhaly internetové zdroje, navštěvovala jihlavský archiv, ale za nejcennější považuje spolupráci s pamětníky, se kterými dávala mozaiku židovských osudů dohromady.

Vedoucí studentského projektu byla učitelka třešťské základní školy Helena Štumarová, která žáky do projektu pečlivě vybírala. Spolupráci s nimi si ale nemohla vynachválit. „Byla jsem překvapená, jak velký mají potenciál, co se týče psaní. Všechny texty si dělali sami, komunikovali s pamětníky 
a při pátrání museli být mnohdy trpěliví," ocenila schopnosti svých žáků Štumarová.

Jak ji vůbec napadlo, že se s žáky do takového projektu pustí? „Ono to knihou nezačalo. Na začátku stál Ladislav Vilímek, který byl nešťastný, že má Třešť obrovský židovský potenciál, ale nemá nikoho, kdo by jejich historii zpracoval," zavzpomínala na začátky z roku 2010 Helena Štumarová. V prvním roce se tedy s žáky zapojila do celorepublikového projektu Zmizelí sousedé a v bývalé židovské synagoze v květnu 2011 prezentovali výstavu o Židech 
z různých koutů republiky.

O rok později, na výročí konce světové války, už na tom samém místě mohla Helena Štumarová se svými žáky prezentovat výstavu o místních Židech. Během roku totiž dali dohromady příběhy Židů 
z Třeště. „Potenciál pamětníků byl veliký, takže nám bylo loni po skončení výstavy líto, že vzpomínky a příběhy nejsou nikde sepsané. Z toho důvodu jsme se rozhodli, že vydáme sbírku," popsala cestu k nové knize, která vyšla v tomto roce, Štumarová. Pro ni byly nejsilnějšími momenty chvíle, kdy se dozvídala, že některý 
z pamětníků, se kterým spolupracovala, zemřel. „Obdivuji, kolik si toho po těch letech pamatovali. Muselo to být pro ně tehdy hodně silné," uzavřela téma Štumarová.