Bývaly to významné podniky, kde našly práci stovky lidí. Už pět let jsou ale obrovské areály skláren 
v Dobroníně a Jihlavě – Antonínově Dole z větší části opuštěné a postupně chátrají. Majitel, firma Burson Properties, totiž jen velmi těžko hledá zájemce o koupi nebo pronájem těchto objektů.

Hůře jsou na tom dobronínské sklárny, kde je zatím využito jen opravdové minimum z volné plochy. Firmu 
na výrobu pelet si tam zřídil jeden z místních podnikatelů. „Sklárny v Dobroníně se stále snažíme prodat. Nabízíme je případně i k pronájmu, prodej je ale prioritou. Zájemce 
o koupi se sice čas od času objeví, ale areál zatím nikdo nekoupil," řekl správce Tomáš Janík.

Obdobná situace panuje také v Antonínově Dole. „Využito je zhruba padesát procent areálu, je tam několik menších firem. Tyto prostory nabízíme hlavně k pronájmu. Objekt se ale nachází v oblasti s velkou nabídkou skladovacích, výrobních nebo kancelářských prostor, takže zájemců tolik není," dodal Janík.

Sklárny v Jihlavě a Dobroníně ukončily výrobu v roce 2007. Důvodem byl útlum výroby a menší odbyt zboží. 
O práci tehdy přišlo asi tisíc lidí. I když se uzavření skláren podepsalo na zaměstnanosti v regionu, někteří obyvatelé těchto dvou míst si oddychli. „Sklárny přímo sousedí 
s obytnou zástavbou. Bylo to hrozné, měli jsme zakouřená okna a rostliny byly spálené od kyseliny. Sklárna nás ničila, teď si hlídáme, aby ji tady nenahradil nějaký podobný znečišťovatel životního prostředí," uvedl Miroslav Pernička z jihlavské části Antonínův Důl s tím, že přímo 
z Antonínova Dolu ve sklárně ke konci pracovalo jen několik lidí. „Areál bývalé sklárny je veden jako průmyslová zóna. Může se tak lehce stát, že nám nikdo nic neřekne a postaví si tam, co bude chtít. Pozůstatky fungování sklárny se projevují ještě teď, pět let po skončení výroby. Další podobné znečištění už nechceme," dodal Pernička.

A jak vidí situaci v Dobroníně, kde podobně jako v Jihlavě stojí areál sklárny v obydleném území? „Čekáme, co bude s bývalou sklárnou dál. Mrzí nás, že stovky lidí po jejím uzavření přišly o práci. A nebyli to jen místní, jezdili sem lidé 
z Polné, Jihlavy a dalších míst," přiblížil starosta Ivan Sehnal. Jednou z možností, jak areály bývalých skláren využít, se jeví obnovení sklářské výroby. I když už firma Burson Properties vybavení skláren prodala, podle některých odborníků z oboru tato myšlenka není úplně nereálná. „Otázkou je, která firma by by do toho šla. Z České republiky žádná a zahraniční investoři raději své podniky staví na Ukrajině nebo v Číně. Sklárny v Dobroníně a Antonínově Dole jsou spíše koncipovány pro velkovýrobu a několikamilionové zakázky, ale mohla by se tam rozjet i menší sklárna," vysvětlil Vladimír Kynčl, technický ředitel firmy CKV, která provozuje malou sklárnu KRYF v jihlavské části Červený Kříž, který těsně sousedí s Antonínovým Dolem. Jenže to není všechno.

Doba sklářské výrobě nepřeje. Nyní se objevují návrhy z Evropské unie na zpřísnění norem – například dalším omezováním chemických sloučenin ve skle, což může v důsledku znamenat i likvidaci sklářské výroby u nás.

Kromě sklárny KRYF funguje na Jihlavsku ještě sklárna v Janštejně, kde se nyní specializují na výrobu osvětlovacího skla. Sklárny v Dobroníně a Antonínově Dole produkovaly olovnaté sklo.

ZUZANA MUSILOVÁ