„Byl by to velice dobrý krok dobrým směrem, ale trošku mě zaráží, že tato zpráva přichází týden před referendem o spalovně. Spíše než ryzí postoj k nakládání s odpady mi to připadá jako účelová tisková zpráva, která má odradit lidi, aby přišli k referendu," vyjádřil se Matěj Man z přípravného výboru referenda o spalovně.

Referendum se má uskutečnit o víkendu 7. a 8. října spolu s volbami do krajských zastupitelstev. Pro platné referendum stanovuje zákon minimální účast na 35 procent voličů. To
v Jihlavě znamená, že musí přijít asi 15 tisíc lidí.

Podle vedení města se 
ale výstavba žádné spalovny nechystá – proto referendum, které vyjde město na jeden a půl milionu, vnímá jako absurditu a zbytečnost.

„Má smysl hlasovat o kon-krétních řešeních, a ne přijmout ideologické rozhodnutí, kvůli němuž mohou být naši následovníci za dvacet či třicet let vydíráni vysokými cenami za odvoz našeho odpadu mimo kraj, protože všichni budou vědět, že zde není prostor pro jinou alternativu. Jihlavská veřejnost by si neměla bezdůvodně sama omezit výběr budoucích vhodných řešení likvidace odpadu ve městě," vyjádřil se primátor Jihlavy Rudolf Chloupek (ČSSD).

Přípravný výbor referen-da na to reaguje tak, že neexistuje dokument, který by výstavbě spalovny na Vysočině zamezoval. „Je zahrnu-ta v územním plánu města a nevylučuje ji ani plán odpadového hospodářství kraje," poznamenal Man. Podle něj navíc vyjádření SOV neznamená závazek.

„SOV je sdružení obcí, které ale nemusí dlouhodobě fungovat," okomentoval Man a dodal, že navíc ve sdružení jsou lidé, kteří dříve o spalovnu usilovali.

SOV bylo založeno v roce 2000 s cílem prosazovat společné zájmy obcí v různých oblastech, a to i v případě životního prostředí.

SOV navrhuje, aby se nevytříděný komunální odpad odvážel mimo region k výrobě energie. Na Vysočině by tak vznikla optimalizovaná síť překladišť. Zájem 
o jejich vybudování vyslovilo podle zprávy SOV třináct obcí, mezi nimiž je 
i krajské město.

„Pro Jihlavu jde o přijatelné řešení, do něhož je připravena se zapojit," shrnul názor radnice na návrh SOV mluvčí magistrátu Radek Tulis.

Pro překladiště odpadu má Jihlava ve svém územním plánu vyčleněný prostor v průmyslové zóně Pávov. Výhodou je možnost napojení na železnici, což je k životnímu prostředí ohleduplnější řešení než ročně 
z Jihlavy převozit stovky tun odpadu po silnicích.

Zájem o překladiště na Jihlavsku dále vyslovil i Batelov, Luka nad Jihlavou 
a Telč. Přidala se i větší města v kraji, a to Havlíčků Brod, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí, Chotěboř, Pacov a další.

KAM S PŘEKLADIŠTĚM

„Překladiště mohou vyrůst na již fungujících skládkách nebo na jiných dopravně dobře dostupných místech. Hledali jsme řešení, které by radnicím nezvyšovalo současné náklady, jež hradí za dopravu odpadu na skládky. Naopak vhodné umístění překladiště může svoz odpadu zefektivnit," uvedl Zbyněk Bouda, ředitel Energetické agentury Vysočiny. Ta se podílela na tvorbě studie Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí, 
z nějž návrh SOV vychází. Vybudování překladišť by mělo vyjít na jednotky milionů korun. Speciální kontejnerová lisovací zařízení odpadu přijdou na 15 až 40 milionů korun.

DO BRNA I DO PRAHY

Dle návrhu SOV by se odpad z Vysočiny vyvážel po železnici nebo kamiony. Jako konečnou stanici odpadu 
z Vysočiny studie uvádí spalovnu v Brně, v Praze, 
ale i v rakouském Zistersdorfu či připravovanou spalovnu v Mělníku.

„Odhadujeme, že i při zvýšení třídění budeme muset v rámci kraje posta-vit kapacitu překládacích stanic na úroveň 112 až 135 tisíc tun odpadů ročně," řekla tajemnice SOV Zdeň-ka Škarková.

S návrhem SOV přišel proto, že od roku 2024 bude v České republice platit zákaz skládkování netříděného odpadu, přitom veškerý směsný komunální odpad na Vysočině je v současné době skládkován. Dle SOV se ale na skládky v kraji vejde už asi jen 2 až 2,5 milionu tun odpadů. „To při současném tempu skládkovaní postačuje asi na 13 až 16 let, což je s ohledem na zákaz skládkování od roku 2024 dostačující," zakončila Škarková.

Zpracovatel studie oslovil 32 obcí nad 2 tisíce obyvatel formou řízeného rozhovoru, dalších 265 obcí obeslal elektronickým dotazníkem, celkem bylo osloveno 297 obcí, které tvoří 85 procent obyvatel Kraje Vysočina.
Studie také uvádí, že podle průzkumu žádné město, obec či jiný investor výstavbu spalovny na Vysočině nepřipravuje.

IVANA HOLZBAUEROVÁ