„Zájem o obědy zdarma stoupá. Před třemi lety se k partnerství, tedy do projektu, zapojilo na čtyřicet regionálních škol, dnes jich evidujeme už šedesát tři,“ informoval před časem náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí Pavel Franěk.

V minulých letech dotace ministerstva práce a sociálních věcí, které mezi partnerská vzdělávací zařízení rozděluje právě kraj, pomohly přibližně pětačtyřiceti procentům dětí, které nárok na potravinovou pomoc mají. A o jaké děti se jedná?
Jde o potomky z rodin, které se dostaly do takzvané hmotné nouze. V ní se mohou lidé ocitnout například kvůli onemocnění někoho z blízkých, rozvodu, úmrtí rodinného příslušníka a podobně. Pro některé tyto rodiny je stravování ve školních jídelnách často nadměrná zátěž pro rodinný rozpočet, takže mnohdy své děti na obědy z finančních důvodů vůbec neposílají. Chybějící teplé jídlo během dne má pak na školáky neblahý vliv. A to jak na jejich zdraví, tak i na začlenění do třídního kolektivu.

„Díky obědům zdarma se daří udržet u dětí jejich pozornost, zlepšovat jejich psychiku i docházku do školy,“ uvedl Pavel Franěk. Peníze na obědy nejdou rodičům školáků a předškoláků, ale Kraj Vysočina je vždy přerozděluje konkrétním partnerským školám a děti pak podporu dostávají přímo ve formě oběda. „Minulý rok jsme pár měsíců byli ve velmi svízelné situaci. Manželovi se stal vážný úraz a musel být delší dobu doma, spláceli jsme navíc nějaké dluhy a do toho jsem přišla o práci. Díky obědům zdarma jsem byla klidnější, že syn má ve škole pořádné jídlo. Peněz nazbyt jsme totiž moc neměli,“ zavzpomínala maminka ze Žďárska, která si nepřála uvést své jméno.

Názory na pomoc těmto rodinám se ale různí. „Někteří to určitě potřebují a je dobře, že nedostanou peníze na ruku a podpoří se přímo děti formou jídla. Obávám se ale, že plno takzvaně chudých rodin, které po této podpoře rády sáhnou, by si nějakých pětadvacet korun denně na oběd pro svého potomka klidně vyšetřily – kdyby chtěly. Mnozí rodiče ale raději utratí tyto peníze za cigarety, automaty nebo kredit do mobilu a pak čekají, až se stát o jejich děti postará,“ myslí si Ivana Holemářová z Jihlavy.

Do projektu je zapojena například i Základní škola Komenského 6 ve Žďáře nad Sázavou. „Počet strávníků je v rámci zmíněného projektu v tuto chvíli devět,“ upřesnil ředitel školy Ivo Kuttelwascher. Směrem k dětem jde podle jeho názoru o smysluplnou aktivitu. „Směrem k rodičům je ale tento systém nespravedlivý, protože ti, kteří platí svým dětem obědy řádně, jsou tím pádem znevýhodnění. Ale jde tu především o děti, takže je to v pořádku,“ dodal Ivo Kuttelwascher.
Podle údajů Kraje Vysočina o podporu žádá ročně jenom zhruba polovina rodičů vytipovaných dětí. „To si vysvětlujeme přirozenou sociální migrací, kdy se rodiny z důvodů snížení finančních nákladů na bydlení sestěhovávají do jednoho místa, dále zlepšující se finanční situací rodin, ale také v některých případech nezájmem rodičů o řešení nepříjemné situace,“ konstatoval Pavel Franěk. Pokud je škola zapojená do projektu, rodič může požádat o pomoc přes úřad práce, kde dostane potvrzení, které pak následně přinese do školy.