O tom, že by se sevřené údolí s desítkami chat a několika mlýny nebo zříceninami mohlo proměnit v souvislou vodní hladinu, se začalo nahlas mluvit asi před čtyřmi lety. A to hned ze dvou důvodů. První se týkal nedaleké Jaderné elektrárny Dukovan. Ty se připravují na rozšíření, pátý blok s výkonem až 1 200 megawattů bude potřeba chladit. Druhý poplach spustilo Ministerstvo zemědělství. To vytipovalo místa vhodná pro stavbu přehrad, které by sloužily jako protipovodňová ochrana či zásobárna vody pro případ sucha.

Zatopení údolí by znamenalo pohromu pro chataře. Jedním z nich je i Jan Burda z Třebíče, který vlastní srub na Chvojnici. „Společně s dalšími majiteli chat a pozemků jsme loni měli jednání, řešilo se vykupování pozemků od vojenských lesů. Řeč přišla i na přehradu, ale bylo nám řečeno, že nejméně třicet let tu nic takového nehrozí," řekl.

I studie ministerstva a vodohospodářů se týkala spíše teoretické vhodnosti daných míst pro přehradu. „Zatím se nejedná o vlastní vodní nádrže, ale o plochy, které je nutno chránit z důvodu jejich případného možného využití v dlouhodobém horizontu pro případ, že se začnou naplňovat negativní scénáře dopadu klimatických změn typu dlouhotrvajícího sucha," podotkl Jaroslav Mikyna, vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství. Dodal, že dlouhodobý horizont se týká minimálně padesáti let, změnit by na tom nic nemělo ani současné sucho.

Jaderná elektrárna vypracovala hned několik variant pro získávání vody na chlazení nového bloku. „Nejvýhodnější je samozřejmě varianta nepotřebovat žádnou dodatečnou vodu. Je to současně ekologicky i ekonomicky nejvýhodnější. Vodu pro pátý blok proto chceme čerpat z nádrží Dalešice a Mohelno na řece Jihlavě," uvedl mluvčí elektrárny Petr Spilka.

TADEÁŠ MAHEL