Jak časem zjistila, původní majitel nejen že se z domku neodhlásil, navíc do poštovní schránky paní Ludmily začaly přicházet výzvy od exekutorů.

„Kde si mohu ověřit, že člověk, jenž bydlel před námi v domě, který jsme koupili, nemá hlášené trvalé bydliště stále na staré, tedy na naší adrese? Situace došla až tak daleko, že k nám na něj chodila nejen normální korespondence, ale nyní máme ve schránce i výzvy z exekutorských úřadů," stěžuje si paní Ludmila s tím, že exekutoři pravděpodobně berou informace z Centrální evidence obyvatel, kam obyčejný občan nemá přístup.

„Kdo je hlášen na adrese majitele nemovitosti, si může ověřit majitel nemovitosti na evidenci obyvatel po předložení občanského průkazu a originálu výpisu z katastru nemovitostí, případně jiného dokladu, kterým prokážete vlastnictví příslušné nemovitosti. V případě, že budete požadovat písemné sdělení hlášených osob ve vaší nemovitosti, uhradíte poplatek padesát korun za každou i započatou stránku," informovali paní Ludmilu zaměstnanci referátu evidence obyvatel městského úřadu v Chotěboři.

Podle havlíčkobrodského soudního exekutora Stanislava Moláka je ale v tomto případě třeba ze strany nového majitele podniknout určité důležité kroky a vyhnout se tak nepříjemnostem.

„V takovém případě je třeba zajít na obec na evidenci obyvatel a zjistit, kdo je na příslušné adrese hlášen k trvalému pobytu, a nechat jej vypsat na ohlašovnu, když už tam nebydlí," uvedl Molák.

„Zároveň ať si nový majitel výrazně označí svou poštovní schránku a tu původního majitele takzvaně odoznačí,  pošta by na to měla reflektovat," pokračoval  soudní exekutor. Stejně tak je třeba podle Stanislava Moláka nakládat s korespondencí od exekučního úřadu, tedy rozhodně ji neházet do koše.

„Zásilky a výzvy vhozené do schránky nechť  nový majitel vrátí zpět na poštu, nebo je podle odesílatele může i poslat zpět na exekutorský úřad a připsat jim tam, že tam adresát nebydlí a odstěhoval se, nejlépe kam," doporučil Molák.

Vyloučeno v tomto případě není, že by exekutoři mohli nového majitele nemovitosti navštívit i osobně.

„Exekutoři mohou teoreticky přijít, ale nic by sepisovat neměli. Ať má nová majitelka nachystanou po ruce kupní smlouvu a pokud má z možné návštěvy exekutorů obavy, tak ať  viditelně někam do vstupu vylepí informaci, že osoba XY tam již nebydlí, dům prodala novému vlastníkovi dne toho a toho, s kontaktem na nového vlastníka," upozornil Molák.

Toto viditelné upozornění by mělo exekutory hned z počátku informovat, kdyby se do domku paní Ludmily skutečně dostavili, že na tomto místě  nemají co dělat, protože jinak i soudní exekutoři rovněž vycházejí při pátrání po dlužnících z údajů v centrální evidenci obyvatel.

Podle Moláka na tom není nic neobvyklého, že dlužníci za sebou, obrazně řečeno, zametají stopy.

„To, že se někdo odstěhuje, zmizí a nechá si zapsanou původní adresu, se děje dnes a denně. Dalších zhruba pětadvacet procent dlužníků zkouší opačné triky. Nechají si vypsat trvalé bydliště na obecní ohlašovnu  a dál vesele bydlí tam, kde doposud. Ovšem exekutor tyto dlužníky někde dostihnout a najít musí," dodal Molák. Takže častokrát exekutor  úmyslně brousí i na bývalých bydlištích dlužníků, byť je to novým majitelům mnohdy nepříjemné.