Jedná se o poměrně vzácnou záležitost, protože se opakuje pouze třináctkrát za jedno století. Pozorování pro širokou veřejnost připravila Jihlavská astronomická společnost.

„Tento jev lze vidět třináctkrát za století na různých místech planety Země. Pokud bychom ho pozorovali z jednoho stanoviště, tak bychom jej viděli šestkrát až sedmkrát za století. Dnes tedy Merkur uvidí-
me v Jihlavě, ale například 
v Austrálii nic vidět nebude," vysvětlil Miloš Podařil 
z Jihlavské astronomické společnosti.

Kdo se nedostal na bránu Matky Boží, mohl Merkur pozorovat doma. „Tento
jev mohli lidé sledovat doma, ale museli na to mít vybavení. Je potřeba používat speciální dalekohledy 
a speciální ochranné pomůcky, které sice jsou dostupné, ale je lepší se na to podívat opravdu na profesionálních dalekohledech," dodal Podařil. Ceny dalekohledů se podle něj pohybují od jednoho tisíce do statisíce korun v závislosti na typu.

U jihlavské brány byly pro zájemce připraveny hned tři astronomické dalekohledy. Jeden byl speciálně uzpůsobený na pozorování slunce, nazývá se chromosférický a nedá se použít na nic jiného. Zbylé dva větší dalekohledy byly méně výkonné, avšak pro pozorování jsou také vhodné. „Mně pozorování baví 
a mám doma také dalekohled, kterým koukám večer na hvězdy, ale nemám samozřejmě profesionální mašiny, které jsou tady 
k vidění. Když mi zbude čas, tak se sem jedu občas podívat," vysvětlovala zájemkyně z řad veřejnosti.

Kdo si myslel, že něco uvidí pouze kouknutím na oblohu, ten se mýlil. „Tento jev není pozorovatelný pouhým okem, protože planeta Merkur je opravdu maličká. Je zhruba třetinová než Země, navíc je poměrně daleko. Lidské oko není schopné tento malý úkaz rozlišit," přiblížil Miloš Podařil.

Podívat se na jihlavskou bránu přišli i zkušení pozorovatelé. „Učím na gymnáziu mimo jiné fyziku 
a vesmíru se nevěnuji nějak zásadně, ale několikrát za rok se přijdu na pozorování podívat. Jelikož učím biologii, tak mám krásný dalekohled na pozorování ptáků, který dokáže přiblížit asi šedesátkrát. Takže na něm je z astronomie lecos vidět. Párkrát za rok se jdu podívat sám, párkrát za rok 
s sebou vezmu studenty," informoval Tomáš Krásenský z Jihlavy.

Pozorování v Jihlavě začalo dvanáct minut po 13. hodině a pokračovalo až do západu slunce. Na Vysoči-
ně nebylo jediné, nebe lidé pozorovali také v Pelhřimově, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou. Celý jev pozorovatelé vidět nemohli, protože slunce zapadlo ještě před jeho skončením.

TOMÁŠ KUCEJ