„Počet lůžek v naší nemocnici se snižoval už od roku 2010. Pokud bychom akceptovali návrh VZP, snížili bychom o více než 130 lůžek. A to neodpovídá potřebám. Máme připraveny protinávrhy,“ vyjádřil se ředitel nemocnice Leoš Dostál. Konečné číslo je zatím stále předmětem jednání.

Dostál zmínil, že s řediteli nemocnic na Vysočině se sešli na toto téma už několikrát. „Domlouváme se, co bychom mohli redukovat, aby nedošlo ke zhoršení dostupnosti péče,“ načrtl.

Ředitel jihlavské krajské pobočky VZP Jiří Kořínek má na věc svůj pohled: „Nejednáme o utlumení lůžek, jde o restrukturalizaci a optimalizaci lůžkového fondu. A to je velký rozdíl! A už vůbec nejde o utlumení zdravotní péče jako takové.“ Že by se měla změna dotknout zhruba 130 postelí v nemocnici, Kořínek odmítl.

Co se tedy pod oním pojmem restrukturalizace a optimalizace skrývá? Jde o takzvaný společný lůžkový fond. V praxi to vypadá tak, že příbuzné obory mají společné postele, které využívají pro své pacienty. Například pacienti z ušního oddělení mohou sdílet pokoj s pacienty se zlomenou nohou.

Kraj nemocnicím pomoci nemůže

Právě v chirurgických odbornostech a ORL ale restrukturalizace lůžkového fondu v třebíčské nemocnici již v minulosti proběhla.
Proto Deník zajímalo, jaké další oblasti by se zmíněná „restrukturalizace a optimalizace“ měla v třebíčské nemocnici dotknout.
„Projednáváme nyní spojený lůžkový fond interních oborů,“ nastínil Kořínek. Výsledek je prý zatím nejistý. „Jaká dohoda bude, nemohu předvídat,“ řekl.

Ředitel nemocnice Dostál potvrdil, že v nastoupeném trendu spojování lůžkového fondu hodlá jeho nemocnice nadále pokračovat. Na řadě je právě Kořínkem zmiňovaná restrukturalizace lůžek interních oborů.

Podle informací Deníku by mohlo dojít i na spojení lůžkového fondu u malých interních oborů – kožního, plicního a infekčního oddělení.

Intenzívní jednání proběhnou tento měsíc. Jak Kořínek zmínil, o lůžkách léčeben následné péče se zatím nejednalo.

Kraj jako zřizovatel zdravotnického zařízení v celé věci podle vysočinského hejtmana Jiřího Běhounka nic nezmůže. „My nemáme absolutně žádnou možnost vstupovat do smluvního vztahu mezi pojišťovnou a nemocnicí,“ řekl Běhounek.

Podle něj měl už dříve kraj vůli o tom s nemocnicemi jednat, ale ty to odmítaly. „Teď jim pojišťovny vypověděly smlouvy. Samozřejmě to nenecháváme bez povšimnutí. Jednáme, jak se jednat dá,“ podotkl hejtman. Zdůraznil, že nemocnice se budou muset smířit s tím, že buď dostanou od pojišťovny peníze na to, co jsou schopny zajistit, anebo peníze nedostanou. „Pak zůstanou napospas záležitostem, které nebudou schopny řešit,“ varoval. K tomu přidal i svůj rozhořčený stesk: „Za všechno můžou hejtmani, kteří na to peníze v rozpočtu na zdravotnictví nemají.“ Netajil se přitom rozzlobením, s jakými potížemi se zdravotnictví u nás opakovaně bez řešení potýká. Poukázal, že právě oblast zdravotnictví týkající se lůžek bude silným tématem voleb.