Už jste se v nové funkci rozkoukal?

V pelhřimovské nemocnici pracuji od roku 2011, znám již její fungování, ale i kolektiv spolupracovníků. Jsou to mimo jiné výborní lidé. V pozici ředitele je to samozřejmě odlišné - člověk musí rozhodovat i o věcech, které jsem na právním oddělení neměl v kompetenci. Už si na to postupně začínám zvykat.

Byla podle vás výhoda, že jste „jejich“? Přijali vás díky tomu podřízení snáz než člověka zvenčí?

To je otázka spíše na mé kolegyně a kolegy. Nicméně u většiny lidí jsem se setkal s pozitivními reakcemi. U některých pak byla neutrální, ale vysloveně negativní jsem zatím nezaznamenal.

Jak jste se vlastně na tento post dostal?

Na jednání Zastupitelstva Jindřichova Hradce 24. června zvolila tamní samospráva s okamžitou platností Jana Mlčáka starostou, pro vykonávání této veřejné funkce byl následně uvolněn z postu ředitele. Rada kraje proto následně rozhodla, že po podobu výkonu jeho veřejné funkce povedu nemocnici já. Je to pro mě velká výzva a velice si toho vážím.

Takže v podstatě na dva roky… Pak se vrátíte na svoje původní místo?

Přiznám se, že to je pro mě vzdálený časový horizont a momentálně za něj ještě nevidím. Těžko předvídat, co bude za dva roky. Teď se snažím hledět spíš na to, co mohu pro pelhřimovskou nemocnici udělat během nich. Co bude se mnou osobně, to se uvidí až potom.

Když bude výběrové řízení, přihlásíte se?

Pravděpodobně bych se přihlásil a zkusil obhájit svoje prozatímní jmenování.

A jaké tedy máte plány s nemocnicí?

Společně s Krajem Vysočina chystáme výstavbu budovy urgentního příjmu, rekonstrukci objektu ředitelství a především stavbu nového pavilonu, který poskytne odpovídající zázemí pro dětské, gynekologicko-porodnické a neurologické oddělení. Jsou to všechno dlouhodobě připravované projekty, které jsou už delší dobu v běhu. Já na nich až takovou zásluhu nemám, nicméně si myslím, že mohou nemocnici výrazně kvalitativně posunout dopředu. Na mně teď je, abychom se na přechodný nekomfort spojený s několika stavbami naráz připravili, udrželi všechny provozy v chodu a abychom našim pacientům mohli poskytovat kvalitní péči.

Jak jste už částečně nakousl, nastoupil jste do probíhající velké rekonstrukce. Nebál jste se toho?

Nebál, protože s krajem jsme byli v podstatě v denním kontaktu. Mám od kolegů, včetně pana Mlčáka, spoustu informací a sám jsem se účastnil několika jednání, takže o těch projektech vím vše podstatné. Například zmíněná rekonstrukce sice znamená „jen“ malé omezení v areálu, ale věřím, že to všichni pochopí, a když to dobře půjde, mohli bychom za dva roky zajišťovat administrativu nemocnice v opravených prostorách. A když budu moci být u dokončení, tak budu moc rád. (úsměv)

Dostal jste od vašeho předchůdce nějaké rady?

Spolupracovali jsme od roku 2011, kdy mě jsem přijímal. Od té doby jsme byli v denním kontaktu. Když mi pak tuto funkci předával, tak mi samozřejmě prozradil nějaké své rady a postřehy. Komunikujeme spolu i nadále. Pelhřimovskou nemocnici vedl Jan Mlčák deset let, takže ví naprosto přesně, co potřebuji v daný moment slyšet a jak se mám k novým situacím postavit, a je vždy ochotný mi případně poradit.

Jste vlastně dalším ředitelem pelhřimovské nemocnice, který je z Jindřichova Hradce…

Zajímavá náhoda, že? (smích) Je to ale spíš souhra okolností, že to takto vyšlo. Když se nad tím tak zamyslím, tak Jindřichohradecko a Pelhřimovsko k sobě mají blízko. Dříve dokonce patřily pod jeden kraj. Dnes je sice dělí pomyslná hranice, ale i tak mají nadstandardní vztahy. Kooperace mezi nimi byla vždy a bude i nadále.

S ohledem na vašeho předchůdce se nemohu nezeptat. Máte ambice se jednou také stát starostou?

Tak kandidatura na starostu v mém případě vůbec není na pořadu dne. (smích) Je sice pravda, že jsem v posledních komunálních volbách kandidoval, ale bylo to spíš proto, že se snažím podporovat město, kde bydlím, a přál bych si, aby se Jindřichův Hradec dál rozvíjel.

Michal Kozár

- je mu 37 let

- vystudoval právo na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích a management na Vysoké škole ekonomické v Praze

- v pelhřimovské nemocnici působí 9 let

- pochází z Košic, ale v současné době žije v Jindřichově Hradci

- má jednoho syna

- hraje fotbal, miluje jídlo a vaření

Jste právník a ekonom. Proč jste se rozhodl šéfovat zrovna zdravotnictví, v podstatě úplně jinému oboru?

Když se rozhlédnete kolem sebe, zjistíte, že už dávno není pravidlem, aby nemocnici řídil lékař. Právničina i ekonomie se zdravotnictvím souvisí. Pokud dobře fungují, mají lékaři a další kolegové v nemocnicích ideální podmínky pro léčení a diagnostiku. Dnešní veřejné zdravotnictví bez ekonomů a právníků nemůže fungovat. Zasahovat do medicínských a léčebných postupů není moje kompetence. To bych ani nikdy nedělal. Navíc tvrdím, že zdravotnické právo má svoje kouzlo a dokáže člověka pohltit.

Čím?

Jedná se o oblast práva, která se vyznačuje svými specifiky. Vypořádává se s postavením pacientů, zdravotníků a osob zapojených do poskytování zdravotních služeb a rovněž se způsobem úhrady za tyto služby. Jedná se o spletité vztahy, bez kterých by ovšem náš zdravotní systém nemohl fungovat.

Pelhřimovská nemocnice je krajská organizace. Je to podle vás výhoda oproti soukromému vlastníkovi?

Myslím, že přitom, jak je nastavený systém úhrady za zdravotní péči a celkově způsob fungování zdravotnictví, má to jistou výhodu. Kraj, jako zřizovatel, nám obrovsky pomáhá ve spoustě investičních akcí, snaží se nás podporovat a můžeme se na něj kdykoliv obrátit – například při řešení mimořádných událostí. U soukromé nemocnice musíte hledět na to, aby byla vybalancovaná ve všech směrech. Navíc soukromá organizace je většinou založená především za účelem zisku. To u nás neplatí, takže všechny zdroje jsou investované, ať už do zaměstnanců nebo do oddělení nemocnice, které to potřebuje.

Vůbec bych nepoznala, že pocházíte ze Slovenska. Máte výbornou češtinu. Jak dlouho už žijete v Česku?

Děkuji za kompliment. Žiji tady od roku 2008. Původně jsem bydlel v Praze a poté se přestěhoval právě do Jindřichova Hradce, kde jsem zůstal. Teď už mám i české občanství.

Můžeme srovnat české a slovenské zdravotnictví? Jsou na stejné úrovni?

To slovenské mohu posoudit pouze jako pacient, takže nevím, jestli jsem vhodný člověk na nějaké hodnocení. Vím, že systém řízení a úhrad je tam zcela jiný. Zanikly tam menší nemocnice a převedly se pod soukromé společnosti. Tyto informace mám ale jen zprostředkovaně a úplně do toho nevidím.

Tak se tedy vraťme jen k tomu našemu. Co byste na něm změnil?

Český zdravotní systém má určitě řadu oblastí ke zlepšení. Z mého pohledu systém úhrad ne vždy reflektuje náročnost výkonu dané práce. Úhrada od zdravotní pojišťovny by se důsledně měla projevit nejen ve využití kvalitní techniky, ale i v odměňování lidí, kteří se podílí na poskytování zdravotní péče. Určitá snaha tam je, ale úplně to nekoresponduje s tím, že nemocnice jsou k dispozici čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu.

Je právě toto důvod, proč čeští lékaři odcházejí do zahraničí?

Myslím si, že částečně ano. Jsou tam mnohem lépe odměněni za svoji práci. V zahraničí už zkrátka přišli na to, že bez dobrého ohodnocení kvalitní lékaře i zdravotnický personál mít nebudou. V tomto směru jsou rozhodně před námi.

Bojuje s odlivem pracovních sil i pelhřimovská nemocnice?

Samozřejmě, že se vždy najde prostor pro přijetí nových kolegů. Nejsme na tom ale tak špatně, abychom museli nějakým způsobem omezovat provoz. A věřím tomu, že se to bude jen lepšit. Čím víc lidí, ať už lékaři, sestřičky, sanitáři nebo uklízečky, zjistí, jak to u nás funguje a jaký máme skvělý tým, tím spíš budou hledat způsob, jak u nás začít pracovat. Spokojený personál je totiž ta nejlepší vizitka pro každou organizaci a je klíčem k tomu, aby měli zájem jít k nám noví zaměstnanci a ti stávající zůstat.