Ačkoliv nejvhodnějším obdobím k očkování proti klíšťové encefalitidě je podzim a zima, naočkovat se můžeme nechat i na jaře nebo před dovolenou v takzvaném zkráceném režimu.

„Očkovat proti klíšťové encefalitidě se dá prakticky po celý rok. Ideální doba je ale na podzim. Na jaře nebo v létě, kdy už jsou klíšťata aktivní, je zde už určité riziko," konstatoval primář infekčního oddělení havlíčkobrodské nemocnice Jiří Kubát. Zkrácené očkovací schéma se provádí třemi dávkami. Mezi dvěma očkovacími dávkami, které se podávají v rozestupu 14 dnů , je totiž potřeba, aby člověk během této doby nechytil nějaké klíště. Třetí dávka se podává za půl roku. Očkování není dobré podceňovat. Svoje o tom ví například Bohumil Kettner z Přibyslavi. „Loni jsem někde chytil klíště. Dostal jsem encefalitidu, bylo mi zle, nemohl jsem jíst a trvalo mi skoro rok, než jsem se z toho dostal," povzdechl si pan Kettner.

Lidé hazardují zcela zbytečně

Očkování proti klíšťové encefalitidě není zrovna levné, ceny se liší, ale například Všeobecná zdravotní pojišťovna nabízí pojištěncům první dávku zdarma. Očkování má chránit pacienta zhruba tři roky. Přestože onemocnění může způsobit vážné zdravotní komplikace a dokonce i smrt, jediný spolehlivý způsob prevence – očkování – lidé stále podceňují.
V České republice se proti klíšťové encefalitidě nechává očkovat přibližně dvanáct procent lidí.

Podle lékařů infekčního oddělení havlíčkobrodské nemocnice se pravidelně rok co rok objevuje několik pacientů nemocných klíšťovou encefalitidou, kteří očkování podcenili. „Především starší lidé očkování opomíjejí, dospělí někdy nechávají očkovat třeba svoje děti, ale na sebe zapomínají," zdůraznili lékaři. Přitom podle hygieniků se v sousedním Rakousku nechává očkovat až 90 procent obyvatelstva.

V první fázi encefalitidy pociťuje pacient pouze mírnou únavu, bolest hlavy, svalstva, malátnost a má mírně zvýšenou teplotu, což mnozí pacienti podcení, a k lékaři nejdou. Po několika dnech se však nemoc ohlásí daleko razantněji, virus už však po rozmnožení pronikl do mozku.  V takovém stadiu už nemocný potřebuje hospitalizaci.

Postihne-li virus mozkovou tkáň, zvyšuje se i procento trvalých následků. Může dojít k velmi těžkému postižení mozku a míchy, což způsobí porušení životně důležitých center pohybu a dýchání.
V ojedinělých případech může onemocnění i přes intenzivní péči končit smrtí. Srdce obrovský nápor nevydrží a plíce neudýchají. Přitom očkování chrání pacienta s účinností 98 procent.

Podle hygieniků je dobré používat repelent, nesedat a nelehat v porostech, prohlížet tělo večer a ráno a případné klíště okamžitě odstranit. Dobrá je i druhá pozdější prohlídka po procházce v přírodě, protože klíště se někdy chytá na kůži i několik hodin.

Pokud je vyhlášen druhý nebo dokonce třetí stupeň aktivity klíšťat, neměli by lidé zbytečně vstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, dále na okraji vodních toků a do listnatého mlází a pohybovat se tam, pokud možno, pouze po zpevněných cestách.