Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na druhém konci světa jsou lidé milejší a pozornější

Dědice - Jako Kluci z Dědic na cestách se označují Lukáš Mandát a Stanislav Pešl. Jak název napovídá, cestují po světě a na svém facebookovém profilu své zahraniční cesty přibližují fanouškům. Od roku 2011 procestovali několik evropských států a nyní jsou třetím týdnem na Novém Zélandu. K cestování je přivedla touha po poznání a nových dobrodružstvích.

20.11.2015
SDÍLEJ:

Lukáš Mandát (vlevo) a Stanislav Pešl se v těchto dnech nachází v novozélandském městě Opotiki.Foto: Lukáš Mandát

Cestujete pokaždé pouze vy dva?

Nyní se nacházíme na Novém Zélandu a tady jsme dva. Na některých místech jsme byli ve třech nebo čtyřech lidech.

Kdy jste začali cestovat?

Naše první zahraniční cesta byla v roce 2011 do Amsterdamu.

Co následovalo? Jaké další země jste od té doby navštívili?

Byli jsme na Korsice, v Itálii, Anglii a nyní jsme na Novém Zélandu. Sólově jsme toho ale procestovali víc. Byli jsme například v Srbsku, Švýcarsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině a v mnoha dalších státech.

Jak dlouho se v zahraničí obvykle zdržujete?

Všude jsme se zdrželi kolem týdne až čtrnácti dnů.

Stanislav: Ale na Novém Zélandu budu nejspíš do května.

Lukáš: Já asi do konce platnosti víza. To máme na jeden rok.

Proč jste vůbec začali cestovat?

Asi jako všechny nás k tomu přivedla touha vidět něco nového. Poznat cizí kulturu, odlišnou zemi, lidi, přírodu a v neposlední řadě samozřejmě zažít nějaké dobrodružství.

Zahraniční cesty plánujete předem, nebo si prostě zabalíte potřebné věci a někam odjedete?

Moc dopředu neplánujeme. Spíš někdo přijde s nápadem. Řekne, že bychom mohli někam jet, domluvíme se a vyřešíme kdy a jak pojedeme.

Cestujete jako turisté nebo v zahraničí i pracujete?

Zatím jsme cestovali jako turisté. Teď na Novém Zélandu i pracujeme. Zaštipujeme v sadu kiwi.

Je to vaše první zahraniční pracovní zkušenost?

Stanislav: Já už jsem tři měsíce pracoval na Slovensku u Horské služby.

Lukáš: Já jsem všude byl jako turista anebo na služební cestě. Takže i já mám nějakou zkušenost s prací v zahraničí.

Kde právě se v těchto dnech nacházíte?

V novozélandském městě Opotiki.

Jaké máte po pár týdnech s touto zemí zkušenosti?

Největším překvapením pro nás bylo nedodržování dopravních předpisů. Pak jsme zjistili, že v protisměru jedeme my. Ano, jezdí se tu vlevo. Zvykli jsme si na to ale brzo, všude nám pomáha-jí modré šipky určující směr při odbočování. Mimo měs- ta je povolená rychlost sto kilometrů za hodinu. V menších vesnicích bývá snížená jen na osmdesát.

V noci spáváte v ubytovně, nebo u nějaké novozélandské rodiny?

Spíme v našem autě, které jsme si tu koupili. Pořídili jsme si Toyotu Estimu. Místo zadních sedaček má postel, pod kterou se nachází úložný prostor na věci. V kufru vozíme malou kuchyňku s plynovým vařičem. Ačkoliv se to nezdá, vyspíme se královsky, a dokonce ani nemusíme krčit nohy.

Co byste chtěli na Novém Zélandu vidět?

Přesně naplánované nic nemáme. Chceme ale procestovat severní ostrov a v novém roce zamířit na jižní ostrov.

V jakém státě a proč se vám nejvíce líbilo?

Sice jsme tu krátce, ale i tak vyhrává Nový Zéland.

Vrátili jste se z nějaké cesty zklamaní?

Asi není nic, co by nás vyloženě zklamalo.

A váš největší zážitek?

Je jich hodně. Ale asi největší zážitek je, když dorazíte do cíle a řeknete si, tak jsme tu a teď už je pouze na nás, co budeme dělat.

Zažili jste naopak nějakou pro vás těžkou situaci?

Krize se vyskytnou často. Nikdy ale nebyly tak velké, abychom nevěděli co dál. A doufám, že ani nebudou. Vždycky si nějak poradíme, nebo nám někdo pomůže.

Liší se lidé v jednotlivých částech světa? Jaké s nimi máte zkušenosti?

Na druhém konci světa jsou lidé milejší a pozornější než u nás. Když vás vidí ve městě s mapou, hned přijdou a ptají se, jestli nepotřebujeme pomoc. Není tady tak rychlé tempo jako u nás. Na vše je čas a hlavní heslo je zde no worries hlavně v klidu.

Kdy se vrátíte do České republiky?

Stanislav: Já pravděpodobně v květnu.

Lukáš: Já ještě přesně nevím, víza máme na rok, takže asi za rok.

Kam byste se v dalších letech rádi podívali?

Stanislav: Já bych rád projel na motorce střední Asii.

Lukáš: Mě také láká Asie. Ale můj velký sen je podívat se do vesmíru. A v březnu máme v plánu vyjet na ostrov Samoa.

DAVID ŠIBOR

Autor: Redakce

20.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Představení s opičkami, psy a hady zhlédly děti z Mateřské školy Vysočánek ze Žďáru.
22

OBRAZEM: Děti z Vysočánku si pohladily krajtu

Ilustrační foto.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Žďárští hledají stromy svobody

Žďár nad Sázavou – Stromy svobody sázené v přelomových letech 1918-19, 1946-7, 1968 a 1989 chce najít a ošetřit občanská iniciativa Žijeme Žďárem.

NAŠI PRVŇÁCI: Představujeme žáky z I. ZŠ v Novém Městě na Moravě

Žďársko - Žďárský deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Žďársku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků každou středu na straně 4 a na webu najdou prvňáčky ze Žďárska. Deník si tak mohou koupit na památku. Nyní se představují žáci z I. ZŠ v Novém Městě na Moravě.

Sexuolog Petr Weiss dostal u soudu dva a půl roku s podmínkou

Vysočina – Vinen dle obžaloby a trest na dva a půl roku podmínkou na tři roky. Tak zněl dnešní rozsudek nad známým pražským sexuologem Petrem Weissem. Zároveň dostal zákaz řízení na dva roky.

Cabúk: Na oslabeného soupeře jsme nevyvinuli tlak

Okříšky, Bystřice nad Pernštejnem – Od té doby, co se fotbalisté Okříšek vyhoupli do čela tabulky, nevyhráli. Po porážce do Pelhřimova a remíze ve Velkém Meziříčí přišla v 11. kole krajského přeboru domácí porážka od Bystřice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení