V uplynulém kalendářním týdnu rozšířily zmíněnou smutnou statistiku další dva případy – v Jihlavě podlehli nemoci osmaosmdesátiletý muž a o rok mladší žena.

Po prudkém nárůstu nemocnosti v letošním prvním kalendářním týdnu ale bylo minulý týden chřipek i dalších akutně respiračních onemocnění méně. Podle včera zveřejněných údajů je na Vysočině po dvanáctiprocentním mezitýdenním poklesu 1465 nemocných v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Nemocných ubylo ve všech pěti okresech kraje. Havlíčkobrodsko však zůstává s 1924 případy onemocnění nad hranicí epidemie, která má v tomto případě hodnotu 1700 nemocných na sto tisíc obyvatel.

Srovnání počtu nemocných na vysočině. Infografika.Zdroj: Deník

Ustupují i pravé chřipky. „Nárůst hlásí pouze Havlíčkobrodsko, ve všech ostatních okresech zaznamenáváme pokles pravých chřipek, v kraji jde o pokles pravých chřipek o půl procenta," řekla Radka Štěpánková, vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina.

V rámci celé České republiky pravých chřipek ve druhém kalendářním týdnu o ne nezanedbatelných 24 procent přibylo. Česko má nyní 1543 případů akutních respiračních onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel, nemocnost vzrostla o 0,4 procenta.

Přestože plošná nemocnost na Vysočině poklesla a příznivější jsou i další ukazatele, odborníci zatím odmítají závěry, že letošní chřipková epidemie odeznívá. „Jak se bude nemocnost vyvíjet, si vůbec netroufáme odhadnout. I proto jsme zatím nedoporučovali ukončit zákaz návštěv ve zdravotnických zařízeních a domovech důchodců," uvedla Štěpánková. Jedinou výjimkou je Domov důchodců Velká Bíteš, kde v sobotu 14. ledna po devíti dnech zákaz návštěv skončil.

V pondělí na Vysočině zůstával v platnosti zákaz návštěv ve čtyřech krajem zřizovaných nemocnicích, výjimkou je Nové Město na Žďársku. Zákaz návštěv trvá i v obou psychiatrických nemocnicích v Jihlavě a Havlíčkově Brodě, stejně jako v pěti privátních zdravotnických zařízeních a v osmi domovech důchodců, domech s pečovatelskou službou a ústavech sociální péče.

Už třetí týden mají zakázané návštěvy pacientů jejich blízcí v Nemocnici Pelhřimov. „Zákaz návštěv necháme v platnosti určitě po celý tento týden," poznamenala mluvčí pelhřimovské nemocnice Petra Černo. Zmíněný zákaz návštěv má nadále především preventivní charakter, nemocnice chce tímto opatřením zajistit bezpečnost hospitalizovaných pacientů, neboť zdraví a život některých, například kardiaků, by mohlo onemocnění chřipkou bezprostředně ohrozit.

Zákaz se naopak nevztahuje na přítomnost otců u porodu a výjimku mohou v některých případech udělit primáři jednotlivých nemocničních oddělení. „Jakmile to bude možné, zákaz návštěv zrušíme. Rozumíme tomu, že je to nepříjemné jak pro pacienty, zvláště pak pro ty dlouhodobě nemocné, tak pro jejich nejbližší," dodala Černo.

Zatím se nenaplnila prognóza, že nemocnost citelně poroste s návratem dětí do škol. Přesto minulý týden vyšší nemocnost způsobila prodloužení víkendu pro Mateřskou školu v Dolních Heřmanicích na Žďársku a od včerejška mají týdenní chřipkové prázdniny na Základní škole v Rapoticích na Třebíčsku.

Závažných případů: 11

Od začátku nynější chřipkové sezony evidují hygienici na Vysočině jedenáct závažných případů chřipkového onemocnění, z toho osm pacientů na chřipku zemřelo. Nejstarší obětí chřipkové epidemie v kraji byla dvaadevadesátiletá žena z Třebíčska a nejmladší sedmašedesátiletý muž ze Žďárska. V absolutních číslech došlo k pěti úmrtím na Jihlavsku, ke dvěma na Třebíčsku a k jednomu na Žďársku. Na chřipku zemřelo pět mužů a tři ženy.

Počty úmrtí na chřipku na Vysočině se vymykají celostátním číslům, podle posledních dat zemřelo v České republice, a to včetně Vysočiny třináct lidí.

Zatímco z hlediska počtu úmrtí bude letošní chřipková sezona patřit k nejzávažnějším, z hlediska plošné nemocnosti tomu tak rozhodně nebude. Nejvíce nemocných na Vysočině po roce 2000 bylo na počátku března 2003, kdy hygienici evidovali 3699 akutních respiračních onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Tehdy epidemie trvala v podstatě do konce března.

Epidemie s nejdelší dobou trvání byla od konce ledna do počátku března 2005. Trvala šest týdnů a kulminovala na 3436 případech nemoci v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Poslední výraznější epidemie je z roku 2007. Trvala od konce ledna po celý únor a nemocnost tehdy překročila hranici 2 300 případů na sto tisíc obyvatel.