VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mnoho dětí z dětských domovů nechce do pěstounské péče

Humpolec – Problém ohledně rušení dětských domovů a následný přesun dětí do pěstounské péče asi nebude tak snadno řešitelný, jak by si někdo mohl myslet.

15.3.2014
SDÍLEJ:

Dětský domov v Humpolci. Foto: Zuzana Horáková

 Většina dětí vyrůstajících v dětských domovech totiž o přesunu vůbec nechce slyšet. Nelehkou situaci osvětlil ředitel Dětského domova 
v Humpolci Pavel Matoušek. „Když přijde dítě k nám do dětského domova, dostaneme o něm i odbornou zprávu, díky které přesně víme, jak s dítětem pracovat. Pěstouni na druhé straně projdou pouze dvaasedmdesátihodinovým školením," podotkl ředitel.

Sporná motivace

Matoušek dále pokračoval: „Problém tedy je, že potencionální pěstouni vůbec nemusí vědět, jak s dítětem, které za sebou nemá lehkou minulost, zacházet. Navíc motivace některých pěstounů může být sporná. Pozorujeme například finanční motivaci pěstounů."

Hodně dětí také v pěstounské péči nevydrží a vrací se zpátky do dětských domovů. To potvrdil i ředitel humpoleckého domova. „V dětském domově vyrůstají i děti, u kterých pěstounská péče selhala. Z osmi dětí předaných pěstounům se jich během několika let vrátilo šest," upozornil Pavel Matoušek. Stát pěstounskou péči, jako druhý základní typ náhradní péče, propaguje a ospravedlňuje to tím, že v Česku je nadprůměrný počet dětských domovů 
v porovnání s ostatními státy Evropské unie.

Děti odpovídaly

Dětské domovy se na straně druhé bojí přesunu dětí do nekvalifikovaných rukou pěstounů, rušení domovů a s tím souvisejícího úbytku pracovních míst. To ale musí řešit kraje, jako jejich zřizovatelé.

Deník položil otázky dětem v Dětském domově v Humpolci, zda by do pěstounské péče chtěly. Jejich odpovědi byly ale spíše negativní.

„Do pěstounské péče bych opravdu nechtěla. Spousta dětí je tu odmalička, jsou zvyklé na tety a na režim, a jiný je jenom rozruší. Navíc si nás někteří pěstouni chtějí brát jenom kvůli penězům," řekla Renata. Ani Jakub nebyl z pěstounské péče nadšený. Odpověděl, že pokud by měl někam z domova odejít, tak jedině do své vlastní rodiny.

Podobného názoru je i Lukášek. „Určitě bych do pěstounské péče nešel. Oni by si nás vzali na tři roky, za peníze, které by za nás dostali, by si koupili auto a potom by se nás zase zbavili. Navíc by nás se sourozenci rozdělili, a já bych bez nich nikam nechtěl," odvětil Lukášek.

Zkušenost s pěstounskou péčí má Lucka, která už ji nechce nikdy zažít. „Měli na nás připravený jakýsi pracovní řád, a když jsme ho nesplnili, přišlo velmi tvrdé potrestání," vzpomínala na nepříjemný zážitek.

Markétka sice sama zkušenost s pěstounskou péčí nemá, ale její sestra ano. Prý tam nevydržela ani rok. „Já bych nejraději zůstala v dětském domově. Když už někam pryč, tak jedině do hostitelské péče, takže třeba jen na víkend," uvedla Markétka.

Rovněž v Dětském domově v Senožatech mají s pěstounskou péčí své zkušenosti. „Loni v září se od nás hned čtyři děti přestěhovaly k pěstounské rodině. A jelikož s těmito dětmi stále udržujeme kontakt, víme, že to u nich doma není všechno růžové," prozradila ředitelka Dětského domova v Senožatech Martina Buchalová Horská.

Poslední instance

A dodala, že podle jejího názoru na tuto situaci nebyla rodina dostatečně připravena. „Pokud dítě nemá nějaké psychologické či psychiatrické problémy, většinou je v pěstounské rodině vše v pořádku. Pokud si ale s sebou nese nějakou újmu, je pro pěstouny práce s ním o to náročnější. V domově se přeci jen dítěti věnuje psycholog a spolupracují s ním další odborníci," přemítala ředitelka s tím, že většinou dítě v pubertě přináší větší problémy než předškolák a malý školák.

Podle ní je sice ze zákona dané, aby pěstouni prošli školením, nicméně jeho dostatečnost se hodnotí různě. Dětské domovy jsou pak poslední instancí, do níž je dítě umístěno, když všechny ostatní možnosti selžou.

Martina Buchalová Horská dále uvedla, že podle její zkušenosti je také pro pěstouny mnohdy těžké citově se dělit o přízeň dítěte s jeho biologickými rodiči. „Většinou se setkávám s pěstouny, kteří po dítěti touží. Stává se tak, že se někdy brzdí kontakt s biologickou rodinou dítěte," podotkla Buchalová Horská.

Na závěr ředitelka Dětského domova v Senožatech řekla, že mají zkušenost i s adopcí, a to dokonce s rozdělením dvojčat, což je prý ale neobvyklé. Adoptivní rodiče si do své péče nejdříve vzali obě děti, ale bohužel po čase zjistili, že situaci nezvládají. Nakonec se jedno z nich vrátilo zpět do dětského domova. Mezi sourozenci je ale nutné stále udržovat kontakt.

Aneta Slavíková, Zuzana Horáková

Autor: Redakce

15.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš

ANO na Žďársku vyhrálo 132:42

Ilustrační foto.

Plameny po třech porážkách naplno bodovaly

Je to úžasný výsledek, který jsme na Vysočině nečekali, říká nová poslankyně ANO

Vysočina – Do Sněmovny se dostala za hnutí ANO na Vysočině také Monika Oborná, osmadvacetiletá projektová manažerka v zemědělství z Náměště nad Oslavou. Kraj tak má nyní čtyři poslance oproti dřívějším dvěma. Hnutí Andreje Babiše tu získalo 28,63 procent hlasů a převálcovalo dříve dominantní sociální demokracii.

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Vysočina - Politici a odborníci z Kraje Vysočina komentují výsledky voleb.

S výsledkem jsme rozhodně spokojeni, libuje si lídr Pirátů

Vysočina – Jako lídr kandidátky na Vysočině má Jan Pošvář významný podíl na tom, že do nové Poslanecké sněmovny vstoupí poslanci za Českou pirátskou stranu. Stranický zisk ho nikterak nepřekvapil.

Zelení: Smetla nás vlna populismu a extremismu

Vysočina – Za výprask tradičním stranám označila volby Hana Veronika Konvalinková, která byla jedničkou kandidátky Strany zelených na Vysočině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení