Obecně lze říci, že je to období od 7. ledna, tedy po svátku Tří králů, do Popeleční středy, kterou začíná čtyřicetidenní velikonoční půst. Letos vychází Popeleční středa na 13. února," upřesnila etnografka Muzea Vysočiny Třebíč Eva Tomášová. „Kořeny těchto zvyků sahají do období antiky a souvisí s rituálním přechodem provázejícím konec zimy a začátek jara," podotkla.

Leckoho může překvapit už význam slova masopust. „Vychází ze spojení popustit maso, což znamená dopřát si dostatek jídla, pití a zábavy. Příznačné je také pořádání bálů, plesů, zábav, šibřinek, zabijaček a dříve také svateb," řekla Tomášová s tím, že v našem regionu se můžeme setkat hned s několika pojmy. „Používá se označení masopust, maškary či maškarádi. Termín ostatky pak označuje poslední tři dny tohoto období, to znamená neděli, pondělí a úterý. V současné době se ale v souvislosti s pracovním týdnem konají tyto akce nejčastěji v sobotu či neděli," vysvětlila.

Pracovníci třebíčského muzea také zjistili, jak je tradice masopustních průvodů rozšířena. „Podle dotazníkového šetření z roku 2008 se tento zvyk udržuje zhruba v šedesáti procentech obcí na území našeho okresu," přiznala třebíčská etnografka a zmínila se také o obměnách, které v některých místech při masopustním reji dodržují. „V Hrotovicích, Jaroměřicích nad Rokytnou, Jinošově, Kralicích nad Oslavou a v Moravských Budějovicích je masopust ukončen tradičním pochováváním basy. Masopustní kobylu pak tradičně porážejí v Komárovicích a Jakubově u Moravských Budějovic," vyjmenovala Tomášová.

KAMIL ČERNÝ