Lidské vlasy z kadeřnictví měly odlákat divoká prasata ze sjezdovky na Šac᠆berku ve Zborné. Jenže letos divočáci na sjezdovku zavítali dříve, než provozovatel lyžařského areálu předpokládal. Prasata tak rozryla tři čtvrtiny sjezdovky a na tisících čtverečních metrů teď leží poházené trsy trávy.
„Vlasy z kadeřnictví po sjezdovce rozhazujeme každý rok, prasata to odpuzuje, ale letos bohužel přišla dřív. Navíc je letos sjezdovka rozrytá nejvíce, co pamatujeme," řekl provozovatel jihlavského ski areálu Šacberk Pavel Havlíček. Podle něj na sjezdovku divočáci zavítali ještě ve chvíli, kdy měli na poli kukuřici.
Drny se musejí ručně otáčet
Škodu provozovatel nevyčíslil. Trápí ho spíše to, že divoká prasata mu přidělala v době, kdy má nejvíce práce, další starosti. „Letos tu stavíme občerstvení a nové zázemí, práce je dost. Všechny drny musíme ručně vzít, otočit je zpátky a ušlápnout," přiblížil Havlíček. Pak musí sjezdovku ještě uválet stroji tak, aby trsy trávy seděly na svém místě. Kdyby totiž zmrzly a zůstaly smíchané se sněhem, sjezdovka by musela zůstat celou sezonu zavřená.
Havlíček prasata na sjezdovce viděl na vlastní oči loni v zimě. To když v noci rolboval. Podle něj v blízkosti sjezdovky žijí. „Jsou tu celoročně a víme, že přes sjezdovku chodí pravidelně na pole s kukuřicí. Zřejmě jim ale cestou v areálu něco zavonělo, a tak je to láká," myslí si Havlíček.
Zvířata cítí potravu
Havlíčkovu domněnku potvrdil myslivec Lubomír Dohnal. „Prase tam chodí, protože tam má potravu, ta je buď živočišného, nebo rostlinného původu. Na sjezdovce pravděpodobně byly myši. Když prase začne rýt, umí tlakem vyvinout takovou sílu, že to tam pak vypadá jako na oraništi, doslova tak, jako by se tam otočil tank," připustil myslivec s tím, že proti prasatům je potřeba udělat opatření. „Ne že bychom dělali myší hony a chytali myši dříve než prasata, ale taktickým loveckým způsobem musí zakročit myslivci, zemědělci tomu ale musejí být nápomocní," zdůraznil Dohnal.
Podle něj jsou různé způsoby, jak prasata odrazovat. Lidské vlasy z kadeřnictví mají krátkodobý efekt. „Je to jakási náhrada plašidla, způsob, jak vytlačit prase z lokality, ale určitě to není stoprocentní," uzavřel myslivec.