Bezprostředně po roce 2000 mívaly chřipkové epidemie na Vysočině větší dynamiku. A když epidemie přišla, tak trvala zpravidla i delší dobu. Navíc taková epidemie vždy zasahovala až do března, nebo dokonce trvala třeba i po celý březen.

To platí především pro chřipkovou epidemii na počátku roku 2003. Do druhé poloviny února tehdy nemocnost zvolna rostla. V osmém kalendářním týdnu dramaticky stoupla na 2 251 nemocných a nad hranicí dvou tisíc případů vydržela až do dvanáctého kalendářního týdne. V desátém týdnu bylo tehdy v kraji 3 699 akutních respiračních onemocnění na sto tisíc obyvatel, což je vysočinský rekord pro některý týden po roce 2000.

O dva roky později, počátkem roku 2005, bojovala Vysočina s chřipkovou epidemií, která trvala dokonce šest týdnů. Přišla o něco dřív než ta v roce 2003, už v první polovině února. A skončila až v desátém kalendářním týdnu, tedy v polovině března. Vrcholu dosáhla v sedmém kalendářním týdnu, kdy bylo v kraji 3 436 nemocných.

Kritický rok 2007

Za další dva roky přišla už zmíněná chřipková epidemie, která se nejvíc podobá té letošní. Epidemický práh (tehdy 2 000 případů onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel) s 2 065 nemocnými byl v regionu překročen už ve čtvrtém kalendářním týdnu. Chřipková epidemie z roku 2007 pak odezněla s osmým kalendářním týdnem.

Od té doby nikdy nebylo na Vysočině více než dva tisíce nemocných v jednom týdnu. „Těch faktorů je asi více, ale v první řadě se změnilo chování pacientů. Dřív jich víc chodilo k lékaři, jakmile chřipku dostali,“ odhadla jeden z důvodů, proč postupně pacienti ze statistik mizeli, vysočinská krajská epidemioložka Alena Dvořáková.

Zlom nenastal ani v roce 2009, kdy se objevil pandemický kmen viru A/H1N1, díky němuž se vžilo atraktivní označení „prasečí chřipka“.

V sezoně 2009/2010 měla ale epidemie oproti zvyklostem nečekaný průběh. Nejvíc nemocných bylo tehdy v regionu už v prosinci (maximum 1 717 ve 49. kalendářním týdnu), po novém roce se pak nemocnost držela pod tisícovkou případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel.

Hodně netypická byla i chřipková vlna v sezoně 2016/2017. Plošná nemocnost sice za celou sezonu nedosáhla epidemických hodnot, ale v souvislosti s chřipkou zemřelo hned třináct pacientů. Nemocnost kulminovala v prvním kalendářním týdnu, kdy bylo v kraji 1 660 akutních respiračních onemocnění na sto tisíc obyvatel.

Další informace o chřipkové epidemii zveřejníme v pondělí. 

5 TÝDNŮ S NEJVÍCE NEMOCNÝMI
(Akutně respirační onemocnění na Vysočině po roce 2000)
10. TÝDEN  2003 3699
7. TÝDEN    2005 3436
8. TÝDEN    2005 3108
11. TÝDEN  2003 2988
9. TÝDEN    2003 2866