Ani letos lidé o ladovskou zimu na náměstí nepřijdou. Město ji vnímá jako tradiční prvek vánoční výzdoby. „Plánujeme ji i v letošním roce. Je to stálý soubor postav, který každoročně umisťujeme. Betlém rozsvítíme v sobotu, ale bohužel to musí být bez účasti veřejnosti,“ sdělil starosta Náměště nad Oslavou Vladimír Měrka.

Netradiční betlém je mezi lidmi oblíbený. „Je to oblíbený prvek výzdoby. Lidé k němu přichází ve dne, večer i v noci, když je nasvícený. Večer je daleko hezčí, vynikne jeho umístění pod stromem. Jak kolem něj září světýlka, tak se u něj lidé i fotí. Děti si ho zvědavě prohlížejí. Pro nás jde o tradiční věc, stejně jako když máme na Folkové prázdniny na kruhovém objezdu obrovskou kytaru. Neodmyslitelně patří k Vánocům. Jsem rád, že se betlém ujal,“ pochvaloval si Měrka.

Letošní kapacita dárku pro seniory v náměšťském domově důchodců se zaplnila během hodiny a půl.
Ježíšek na ně nezapomněl. Důchodci v Náměšti budou mít hezčí Vánoce

Inspirace přišla z Německa, bylo ale nutné ji přetvořit do českého prostředí. „V té době jsem pracovala v kulturním středisku. Jako rodačka jsem Náměšť vždy vnímala jako krásné město. Všude jsem vídala vánoční betlémy, které mi v našem městě chyběly. V té době jsem byla na návštěvě v Německu, kde měli náměstí vyzdobené pohádkovými postavami. Zalíbilo se mi to. A začala jsem přemýšlet, jak něco podobného realizovat i u nás,“ popsala autorka nápadu Petra Měrková.

Slovo dalo slovo, a zanedlouho se zaměstnanci a dobrovolníci pustili do práce. „S nápadem jsem se svěřila kolegům. Všichni jsou zruční. Dali jsme hlavy dohromady a shodli jsme se, že nějaké postavy bychom mohli vytvořit. Pohádkové postavy jsem ale nechtěla, to mi do betléma nesedělo. Potom ně napadl právě Josef Lada, který ve svých knihách má hned několik betlémů. Podle mě je to to nejkrásnější, co může jako betlém být,“ komentovala Měrková.

Obnova větrného mlýna v Třebíči.
OBRAZEM: Hotovo. Lopatky větrného mlýna v Třebíči se znovu točí

Betlém vytvořili pracovníci městského kulturního střediska společně s místní základní uměleckou školou. „Nejvíce nám pomáhaly tři bývalé studentky z výtvarného oboru. Namalovaly nám na desky obrysy postav. Manžel jedné kolegyně postavy vyřízl, a v ateliéru zušky jsme postavy pak o jedné sobotě malovaly. Bylo nás tam tehdy asi patnáct a každý vybarvoval svou postavu. Jestli si to dobře pamatuji, já jsem malovala kluka s červeným šátkem, jak stojí nad sáňkami,“ zavzpomínala Měrková.

V betlému jsou i další postavy, které jsou typické pro Ladovo dílo. „Například otec, který zametá sníh, děti, které se koulují nebo holčička, která si zahřívá ruce v rukávníku. Dále panímáma rozdávající koláče. Když se na ten betlém člověk dívá, tak ho zahřeje u srdce. Třešničkou na dortu pak je, pokud nasněží. To je pak nádherná podívaná,“ zasnila se Měrková.