Lidový soud v Ledči nad Sázavou odsoudil za účasti veřejnosti obchodníka Karla Muchu k dvaceti rokům vězení, za to, že ve svém domě ukrýval a po znárodnění nenabídl textil a další zboží k odkoupení. Mucha zemřel 29. července 1962 ve věznici Vykmanov. Jeho osud připomene zvláštní pamětní tabulka Poslední adresa, která bude umístěna na domě Muchových v sobotu 9. října. „Akci organizuje Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s rodinou Karla Muchy,“ informovala Edita Jiráková, vedoucí projektu Poslední adresa.

Markéta Hejkalová.
Ředitelka Markéta Hejkalová: Na veletrhu je nejdůležitější setkávání lidí

Kdo je Karel Mucha

* Narozen: 27. října 1896 v Humpolci, živnostník, obchodník s látkami
* Podnikal v Ledči nad Sázavou, ženatý, otec tří dcer
* Znárodněn: 1949
* Zatčen: 29. března 1951
* Souzen: 25. května 1951
* Zemřel: 29. července 1962 věznice Vykmanov
* Rehabilitován: 1990

Po roce 1990 byl Karel Mucha Okresním soudem v Havlíčkově Brodě rehabilitován. V restituci se rodině Muchových podařilo získat zpět i rodný dům na ledečském náměstí, který rodina nejprve pronajala a poté celou nemovitost prodala. V domě je dnes prodejna domácích elektrospotřebičů. Provozuje ji rodina Brožových. „O té akci samozřejmě víme, našli jsme pro tabulku i vhodné místo. Některé historické události je třeba připomínat,“ sdělil za vedení obchodu Jiří Brož.

Stejný názor má i Luděk Šíma z Ledče. „Připomínat minulost ano. Ale vybral bych jen skutečně výrazné osobnosti. Protože jinak hrozí, že se zahltíme vzpomínkou na minulost tak, že ji nakonec přestaneme vnímat,“ poznamenal.

O pronásledování živnostníků v tehdejším Československu po roce 1948 promluví historik Prokop Tomek. „Projekt Poslední adresa připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil,“ upřesnila Jiráková. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace. Jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí.

Projekt Poslední adresa je podle Jirákové inspirován myšlenkou připomínání památky obětí holokaustu pokládáním kamenů zmizelých Stolpersteine.

Cizinci a studium - Ilustrační foto
Firmám na Vysočině chybí zaměstnanci. Přijímaní cizinců je komplikované

Projekt Poslední adresa (Poslednij adres) existuje v Rusku již od roku 2014. Jeho iniciátorem je publicista Sergej Parchomenko. Rozšíření do České republiky inicioval Štěpán Černoušek ze sdružení Gulag.cz. Po Ukrajině je Česká republika druhou zemí, kde se projekt rozšířil. Autorem výtvarného zpracování tabulek je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Na Vysočině jsou tyto pamětní tabulky už v Jihlavě a Třebíči.