Naštěstí už hladina díky proraženému přelivu klesla o více než metr a odpoledne byl zrušen třetí povodňový stupeň v Kletečné.

Ještě ve středu ráno ale lidé mohli sledovat další posun trhliny uprostřed hráze, proto pokračovalo navážení kamení pomocí náklaďáků. Zároveň všichni s napětím sledovali, jak se chová probouraný přeliv na kraji hráze. Tam si během dopoledne voda začala vymílat větší koryto než se čekalo, takže i tuto průrvu pak musely začít zavážet nákladní auta.

Potok pod rybníkem se rozlil do své nivy, ale po obědě začal nebezpečně stoupat až k Světničkovu mlýnu mezi Žirovem a Zachotínem. Voda se už dostala přes pytle s pískem a zatopila zahrádku. Elektrikáři museli zvážit odpojení domu od elektřiny. Zatrubnění potoka pod přilehlou silnicí sotva zvládalo pojmout objem vody, hasiči u něj pro jistotu vyřezali několik dřevin, aby neblokovaly proud.

Stěhování zvířectva

„Peřiny jsme odnesli na půdu a slepice přestěhovali do vyšších poloh. Uvidíme, co bude," řekla příbuzná majitele nemovitosti, který už raději ve středu v domě nepřespával.

Mezitím stále měli pohotovost dobrovolní hasiči z Kejžlice, Humpolce a Kletečné, kteří kontrolovali hladinu Jankovského potoka v Kletečné, kde od úterý platil třetí stupeň povodňové aktivity. Obyvatelé si za pomoci hasičů připravili pytle s pískem, někteří v úterý večer s obavami sledovali vzestup hladiny o 30 centimetrů a moc se nevyspali.

Hasiči včera kontrolovali pytle s pískem u domů. „Pokud by sem přišla povodňová vlna, musíme během patnácti minut některé domy evakuovat, a to do ubytovny letního tábora," uvedl jednatel humpoleckých hasičů Pavel Krejčí. Hasiči se střídali podle směn svých civilních profesí, někteří řešili noční únavu spánkem na trávníku.

„To nejcennější jsme odnesli nahoru, ale třeba nábytek tam nevytáhneme. Musíme čekat, nic jiného nám nezbývá," krčila rameny paní Petra, která bydlí v Kletečné za mostkem.

Ve středu odpoledne byl třetí stupeň v Kletečné odvolán. Podle odborníků by se už hráz neměla hnout. Pokud se odtok podaří zregulovat, bude rovnoměrný a nepřijde přívalový déšť, mělo by 500 tisíc kubíků vody vytéct za 20 hodin.

Kletečnou sužuje velká voda dlouhodobě. Podle humpoleckého starosty Jiřího Kučery by bylo třeba v některých úsecích zvýšit břehy.

Starosta si zároveň stejně jako řada dalších lidi kladl otázkou, kdo celou záchranářskou akci v řádu milionů zaplatí. „My jako město můžeme nějaký písek do pytlů a další drobnosti, ale ostatní by měl zaplatit někdo, kdo je za to odpovědný, nebo nějaký krizový fond," uvedl Kučera.

To se řešilo i na hrázi rybníka. „Večer mám sepsat fakturu, ale ještě nevím, komu ji poslat," říkal bagrista, který u přelivu úřadoval od čtyř ráno.

Ryby až potom

Rybník je součástí církevních restitucí a spravuje ho Pozemkový fond. Za vzniklou škodu by tedy teoreticky měl být odpovědný on. Někteří ale namítají, že záleží na smlouvě s nájemcem – a v ní může být obsaženo, že bezpečnost objektu zajišťuje nájemce.

Mluvčí Pozemkového fondu Monika Machtová odpovědnost za škodu potvrdila, ale zatím neuměla říci, proč k narušení hráze došlo. „Věc pojedou na místo prošetřit odborníci na inženýrské stavby. Až poté bude jasné, proč v hrázi vznikla trhlina," sdělila.

Rybník má na chov ryb pronajatý firma Biofish. Její zástupce Roman Pfau zdůrazňuje, že do poslední chvíle nebyly na hrázi patrné žádné známky narušení.

„Vždy jednou měsíčně rybník kontrolujeme, naposledy prvního června a to byla hráz v pořádku. Hráz navíc dvakrát týdně kontroluje obsluha, která krmí ryby," popsal Pfau. Obsluha byla u rybníka i v pondělí, kdy k narušení došlo.

„Ještě okolo čtrnácté hodiny hráz nejevila známky poškození. K narušení muselo dojít zevnitř, navenek opravdu nebylo nic patrné," míní Pfau.

Firmě Biofish vznikne i škoda na rybách. „V první řadě bylo důležité zajistit bezpečnost lidí, které voda může ohrozit. Škodami na nasazených rybách se budeme zabývat později," dodal Pfau.

Více příčin

Každá vodní plocha musí mít takzvaný Technicko-bezpečnostní dozor, uzpůsobený její důležitosti. Je ale otázka, jestli ten odhalí třeba díru uvnitř hráze. Odborníci se s místními shodují na tom, že havárie může mít víc příčin: 1) shnilé dřevěné zařízení uvnitř hráze (dřevěná trubka se měla proložit plastovou), 2) nekvalitní zpevňující zemina (má být tvrdší, jílovitá), 3)  dlouhou dobu nechaný vypuštěný rybník při mrazech.

Pamětníci si z vyprávění předků vzpomněli i na tragédii z 19. století, při které se protrhla hráz Horních Kladin a zapříčinila pak na dolním toku smrt několika lidí.

Seno do hráze

Celý letošní případ už má i své hrdiny. Kromě hasičů a dalších složek záchranného systému to jsou dobrovolníci a všímaví lidé.

„Kdyby si pan František Dohnal v pondělí nevšiml, že vytéká kalná voda, mohlo to nečekaně prasknout v noci, a to by byla tragédie," uvedl místostarosta Zachotína Martin Vacke, který byl jako jeden z prvních u hráze a pomáhal ji utěsňovat a pak i zajišťovat Světničkův mlýn. Obyvatelé domů přiběhli a do díry naházeli hlínu, kamení, igelity a vše, co v okolí našli. Improvizace se osvědčila. „Dobrý nápad byl naházet tam asi deset kulatých balíků senáže zatažené do fólie," vysvětluje jeden z mužů. Někteří tahání kamenů odnesli bolestmi zad, všichni pak do asi tří hodin v noci, než přijela tatra s kamením, nespali.

Místní se také podivili nad nepravdivou informací v médiích, kterou uvedlo v úterý večer omylem vedení hasičů: že jsou protržené tři čtvrtiny hráze. „Mně kvůli tomu volali celý den lidí odevšad, jestli jsem živý a jestli mě nemají jet zachránit," říkal jeden z obyvatel domů u hráze.