V kategorii dorostenek totiž skončila na krásném čtvrtém místě ve výstupu do 2. podlaží cvičné věže a na třetím místě v běhu na 100 metrů překážek na mistrovství světa dorostu a juniorů v požárním sportu. Také byla součástí vítězného požárního útoku a s českou reprezentací získala titul mistrů světa. To se letos vůbec poprvé konalo v České republice, konkrétně ve Svitavách. Mladí hasiči se minulý týden utkali v běhu na 100 metrů s překážkami, štafetě 4x100 metrů, výstupu na cvičnou věž a v požárním útoku. Vůbec poprvé na mistrovství soutěžily i dívky. Kromě českých reprezentantů do Svitav přijeli závodníci z Běloruska, Bulharska, Jižní Koreje, Kazachstánu, Polska, Ruska, Slovenska, Litvy, Lotyšska a Chorvatska.

Předně vám chci pogratulovat k velkému úspěchu…
Děkuji.

Požární sport se skládá z několika poměrně náročných disciplín. Vy jste hravě obstála takřka ve všech…
Základní disciplína je sto metrů s překážkami. To znamená, že běžím, přeskočím překážku, seberu hadice, přeběhnu kladinu a následně hadice pospojuji. Dále jsem na mistrovství světa soutěžila i ve výstupu do 2. podlaží cvičné věže, ve štafetě 4x100 metrů a v požárním útoku, který asi všichni znají. Na letošním mistrovství světa jsem byla čtvrtá na věži, třetí na stovkách, a s českou reprezentací čtvrtá ve štafetě 4x100 metrů a první v požárním útoku. Celkově jsme se staly s českou reprezentací dorostenek mistry světa. Navíc jsem se letos stala mistryní České republiky na sto metrů s překážkami a celkově jsem byla i s dvojbojem na MČR v Brně ve své kategorii druhá.

Kdo byl pro vás na mistrovství světa největším soupeřem?
Jako družstvo jsme se hodně bály Rusek a Bělorusek. Jako jednotlivec jsem měla obavy i z některých holek od nás z týmu, ale to se vlastně nedá říci, že by to byly soupeřky, protože jsme si vítězství přály navzájem.

Přibližte našim čtenářům vaše začátky. Kdy jste se začala věnovat požárnímu sportu?
Začala jsem asi ve čtvrté třídě. Tehdy můj tatínek začal trénovat hasiče, a protože bylo u dobrovolných hasičů v Horní Cerekvi poměrně málo dětí, přemluvil mě. Nejdříve jsem soutěžila v družstvu a jako jednotlivec jsem začala závodit až za dorost v deváté třídě.

Nebylo by jednodušší soutěžit pouze v družstvu?
Nevím, soutěž jednotlivců je podle mne snazší, protože tam jsou jenom stovky, kdežto družstvo musí zvládnout útoky, štafety… Ale na Vysočině moc družstev žen není.

Působíte na mne jako velmi křehká dívka. Není pro Vás trénink náročný? Kolikrát týdně vlastně trénujete?
Snažila jsem se trénovat čtyřikrát týdně, ale je pravda, že před mistrovstvím světa jsem netrénovala skoro vůbec, protože jsem měla zraněnou nohu. Byla jsem ráda, že jsem vůbec odběhla mistrovství republiky a poté týden na to bylo mistrovství světa. Jinak trénuji poctivě třikrát až čtyřikrát týdně, i v zimě, kdy chodíme ven.

Zbývá vám čas na ostatní zájmy?
Ano, ráda maluji a hraji na klavír. Stíhám toho poměrně dost.

Soutěže asi nejsou jenom o fyzičce, ale i o financích. Podporuje vás někdo?
Finančně mě podporují částečně dobrovolní hasiči z Horní Cerekve, ale největší podporu mi dávají rodiče a trenéři, kteří mě vozí po závodech. Nejnákladnější jsou právě cesty a soustředění, které se konají na různých místech republiky. Jinak výbava tak drahá není.

Máte po těchto dvou významných soutěžích nějaké další cíle?
Mistrovství se koná každý rok. Jelikož jsem „stará", tak příští rok nebudu moci být za dorostenky. Za ženy se budu snažit dostat na republiku a možná bude i reprezentace juniorek, která letos sice byla, ale není jisté, jestli bude i příští rok. Tam bych se také ráda dostala.

Co na vaše úspěchy říká rodina, kamarádi?
Mnoho lidí mi gratuluje, ale je fakt, že o tomto sportu není mezi veřejností moc povědomí. Většinou se tedy jedná o gratulace.

Existuje v požárním sportu ještě prestižnější soutěž, než je mistrovství světa?
Ještě je hasičská olympiáda, která se konala před dvěma roky. Je zhruba na stejné úrovni jako mistrovství světa, pouze s tím rozdílem, že se tam dostávají jenom družstva.

Obecně se říká, že sport vytváří nová přátelství a že naučí člověka jiným hodnotám. Co naučil vás, a vytvořila jste si nějaká nová přátelství?
Určitě. Náš reprezentační výběr čítal asi 21 holek, které se navzájem neznaly. Nyní už se známe docela dobře a mohu říci, že jsou z nás dobré kamarádky.