Zpravidla dvě a půl hodiny po půlnoci vyjíždí v zimě silničáři, aby silnice byly ráno pokud možno co nejbezpečnější. Téměř pět tisíc kilometrů silnic po celém kraji je rozděleno na sto dvacet okruhů, jednotlivé úseky cestáři udržují podle důležitosti.

V zimě se krajští silničáři starají o 425 kilometrů silnic první třídy a 4552 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Způsoby ošetření silnic jsou zejména chemické (1 568 km) a inertní (2885 km), jen 247 kilometrů se udržuje pluhováním.

Sypače křižují kraj, i když vytrvale sněží, a pak snažení silničářů připomíná sysifovskou práci. Obzvláště v úsecích, kde nesmí používat sůl. „Každý okruh má zhruba osmdesát kilometrů a je jasné, že nemůžeme být všude. Hlupáci se ale budou zase smát, že jsme zaspali,“ řekl loni jeden z pracovníků, který si nepřál být jmenován.

Nově otevřený obchvat Velkého Beranova.
Nejdražší silniční stavba Vysočiny: Po obchvatu Velkého Beranova už jezdí auta

Zásoby by měly být dostatečné, za poslední roky je průměrná spotřeba zhruba třináct tisíc tun soli a šestačtyřicet tisíc tun inertního materiálu. Nachystaná je i technika, konkrétně 134 sypačů s nástavbou a dalších více než sto čtyřicet kusů různé techniky jako jsou nakladače, radličky a sněhové frézy.

Nebudou ale úplně všude. „Na Vysočině se nachází 275 km silnic, které jsou v zimě neudržované. Řidiči je poznají velmi dobře, jsou označeny dopravní značkou,“ uvedl ředitel Radovan Necid. Pokud tam přesto někdo zajede a uvízne, musí si poradit sám.

Silničáři také reagovali na koronavirovou krizi. Vedle přísných hygienických nařízení mají připravený scénář střídání směn tak, aby nedošlo k setkávání jednotlivých skupin. Rozpočet dvě stě milionů korun byl vypočítaný jako průměr předchozích zim. Sezona silničářů dle zákona začíná prvního listopadu a končí posledního března.