VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jsem vděčná, že se nám dostalo takového příkladu odvahy

Stará Říše /ROZHOVOR/– Dědeček Josef svých dvanáct dětí neposílal do školy a dostal za to pětidenní vězení. Tatínek Jan většinu života tvořil, a když jeho dílo chtěli odborníci zařadit do uměleckých encyklopedií, nestál o to. Maminku Karlu si dodnes v jednom kostele připomínají při každé pouti. Sourozenci Karla a Václav spolupracovali se zpěváky Richardem Müllerem a Petrem Bende.

15.4.2018
SDÍLEJ:

Magdalena Křenková na fotce od své sestry Miriam Prokopové.Foto: archiv Magdaleny Křenkové

To jsou jen některé střípky z pestré rodinné mozaiky, která se po desetiletí skládala v rodině Florianů ve Staré Říši na Jihlavsku. Patří do ní také malířka Magdalena Křenková, která nás provede zajímavými osudy svých příbuzných i svým vlastním životem.

Jste pokračovatelkou slavného rodu Florianových ze Staré Říše, povězte nám něco o svém dědečkovi – Josefu Florianovi.

Dědeček Josef Florian (*1873 +1941) byl vydavatelem Dobrého díla, myslitel a překladatel. Do české literatury uvedl řadu významných autorů a spolupracoval s předními výtvarníky. Spisovatel Léon Bloy ovlivnil jeho celý život myšlenkou: „Do ráje se nevstupuje včera ani zítra, ale dnes.“ Byl ale také známý například tím, že svých dvanáct dětí neposílal do školy, Byl za to odsouzen k pěti dnům vězení, ale trest ze zdravotních důvodů nevykonal. Sám pracoval jako středoškolský profesor na gymnáziu v Náchodě, po neshodách s ředitelem školu opustil. Nebyl spokojen s poměry ve školství, byl nucen známkovat děti z privilegovaných rodin lépe, než na co dosáhly. Jeho dětem se tedy vzdělání dostalo doma.

To byl na tu dobu moderní přístup. I dnes se najde řada rodin, kde preferují domácí vzdělávání.

Každý z tatínkových sourozenců se vyvinul podle svého ražení, někdo vynikal hned v několika oborech. Třeba můj táta byl řezbář, malíř, restaurátor, miloval četbu. Měl hluboké dějepisné znalosti, které občas testoval na hostech, co do těch škol chodili, a s pobavením je dostával na lopatky. A také uměl zpívat. Účinkoval jako sólista v jihlavské opeře. Někomu z tatínkových sourozenců prý tento způsob výchovy vyhovoval, ale někdo tím trpěl. Našli se i návštěvníci, kteří extra přijeli do rodiny a už ve dveřích hlásili, že se jdou podívat na ty, co nechodili do školy. Jako na opice. A byli zklamaní, protože opice už dávno popadaly ze stromů a naučily se hrát na klavír, zpívat, počítat a mluvit cizími jazyky.

Povězte mi tedy něco více o vašem tatínkovi, Janu Florianovi.

Tatínek Jan Florian (* 1921 + 2007) přibyl do rodiny jako desáté dítě rodičům Josefovi Florianovi a Františce, rozené Stehlíkové. Už od mládí projevoval umělecké sklony. Velmi rád maloval portréty. Jeho tradiční způsob malby ocenil také kníže Karel VI. Schwarzenberg, podporovatel Dobrého díla. Pro jeho děti můj táta již jako mladík zhotovil z lipového dřeva betlém a ve svých 18 letech namaloval právě portrét knížete Karla VI.

Jaké bylo další tatínkovo životní směřování?

Zažil si své s politickými režimy. Během druhé světové války byl nuceně nasazen v Praze. Po válce rozvíjel vlastní řezbářskou cestu a živil se restaurátorskými pracemi, stejně jako jeho švagr Otto Stritzko. Byli členy uměleckého družstva v Brně, přesný název neznám. Později byl v takzvané součinnosti Svazu československých výtvarných umělců, což mu zajišťovalo, že na něj nemohl být uplatněn paragraf za příživnictví. Řádným členem se nikdy nestal kvůli protikomunistickým postojům. A právě jeho jasný politický postoj jemu i celé naší rodině zaručoval nejasnou existenci v totalitní době. Nikdy jsme to my děti nevyčítaly. Naopak. Jsem vděčná, že se nám dostalo takového příkladu odvahy.

Ale určitě to nebylo jen tak, vymezit se vůči nedemokratickému režimu.

Nejistota byla na denním pořádku. Jednou tatínkovi přišel dopis, že mu zrušili i tu součinnost. Byl z toho zničený, hledal nějakou práci, ptal se po všech známých a nic. Nakonec si domluvil místo v želetavské sýrárně. Vzal by cokoliv, aby uživil rodinu. Nakonec se ukázalo, že ten vyhazov byl omyl. Ale tu černou známku mohl čekat kdykoliv znovu.

Kde všude se můžeme setkat s prací vašeho otce?

Svým umem, pracovitostí a poctivostí si získal už v mládí renomé a byly mu k restaurování svěřovány hodnotné sochy i obrazy. Jeho provedení vysoce oceňovali i kunsthistorici. Řezbářské práce, obrazy a fresky jsou k nalezení v různých kostelích v republice i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Strahově je o Vánocích k vidění velký betlém. V GOB a SOŠ Telč zase vyřezávaná tabla. První vytvořil v roce 1962, a pak se po mnoho let u nás na jaře objevovali pravidelně zástupci maturantů a žádali další. Je toho tolik, že se nedá všechno vyjmenovat. Tatínkovy práce dokonce odborníci chtěli zařadit do uměleckých encyklopedií, ale on o to nestál.

K zakázkám i k působení vašeho otce se jistě vážou zajímavé příběhy.

Nejdůležitější je ten ze Žarošic, kdy byl tatínek požádán páterem Ždánským, aby kopii sochy Panny Marie, která se nosí při pouti v průvodu, vyřezal přímo na místní faře. Moje maminka, v té době Karla Křemečková, bydlela naproti a jezdila do Brna - učit se kresbu. Farář vyslal hospodyni ke Křemečkům, ať Karlička přinese mistrovi ukázat své práce. Karlička přišla a mistr si ji vzal za ženu. A vzal si ji dobře, protože mu vydatně pomáhala, uměla rozkreslovat a zvětšovat jeho návrhy fresek. Žarošičáci dodneška říkají té soše Panny Marie Karlička.

Jak na otcovu tvorbu reagovali lidé?

Tátovu práci někteří vůbec nepobírali. Do jeho ateliéru vedl prosklený vstup ze zahrady, takže bylo lehké zaskočit za ním na kus řeči. Za teplých dnů míval dveře dokořán. A tak zrovna v době, kdy ze všech koutů koukaly sochy pro strahovský betlém, se tam jednou vyskytl návštěvník. Ptal se tatínka, co dělá a jak vydělává. Táta ukázal na sochy, které nešly rozhodně přehlédnout. „Tím se přece bavíte, ale čím se živíte?“ ptal se dál návštěvník. Táta, zvyklý na podobné řeči, s klidem pistolníka tedy odpověděl: „Já? Já se jenom bavím!“

V takovém prostředí určitě nebyla nouze o potkávání se se zajímavými lidmi.

My děti jsme rády sedávaly s dospělými a poslouchaly jejich debaty. Do rodiny jezdil třeba Belgičan Norbert Brasiine v uniformě granátníka Napoleonovy gardy. Přespal u nás a zamířil na slavkovské bojiště. Byl u zrodu připomínkových akcí u Slavkova. Mezi milé hosty patřili Jiří a Daniel Reynkovi s rodinou nebo P.Heřman Josef Tyl, novoříšský premonstrát, pozdější opat tepelský. Jeho životní příběh s přežitím nacistického koncentráku a nato několikaletým komunistickým vězením ve mně vzbuzoval obrovský respekt a obdiv. My děti jsme mu v rodině neřekly jinak než Štedrej. Když přijel, hned se sháněl po študákách. Postavil nás do řady, otevřel šrajtofli a začal nám sázet bankovky do dlaní. Mládež se má prý podporovat. A je zástup dalších lidí, na které ráda vzpomínám.

Geny se nezapřou u vás i u vašich sourozenců.

Maminka maluje olejomalby, navrhuje vitráže a restauruje. Nás dětí je šest. Nejstarší Marie, Jan, já Magdalena, Josef, Václav a Karla. Z toho pět sourozenců podědilo neodolatelnou touhu v životě se jen bavit. Miriam Prokopová, rozená Marie Florianová, je malířka, fotografka i lektorka španělštiny. Jan Florian od dětství vyřezává a charakterizují ho sochy - i monumentálních rozměrů. Snad jen Josef Florian šel trochu jiným směrem, miluje umělecké věci, ale v rodině tu zábavu vyrovnává jeho žena Jaroslava, která je řezbářka. Václav Florian je malíř ovlivněný Andy Warholem. Karla Nixová si osvojila kresbu i grafiku, například s bratrem Václavem navrhli loga na poslední dvě alba Richarda Müllera a scénická pozadí pro Petra Bendeho.

V rodinné tradici pokračujete i vy.

Mě samozřejmě formovala také naše široká rodina, její umělecký duch, křesťanství a opravdu žitá víra rodičů a spoléhání se na Pána Boha ve všech situacích. Přes všechnu nepřízeň totalitní doby, která nám plnými doušky dala zakusit svoji ošklivost, se nám doma dostalo obrovského rodinného zázemí. Díky tatínkově laskavosti jsem získala mnoholetou praxi v restaurování a malování. Když jsem pod jeho dohledem poprvé samostatně podžehlila roztrhaný dvoumetrový obraz, chybějící místa vytmelila, retušovala a vše dobře dopadlo, byla jsem v sedmém nebi. Možnost růstu mě vždy přitahovala a u táty byly nové a nové výzvy. Ale je pravda, že měl někdy tendenci tlačit nás svým směrem. Po čase jsem měla vlastní představu o svých obrazech a nenechala jsem si do toho od nikoho mluvit.

Jaká byla tedy vaše cesta k tomu, abyste se naplno a po svém věnovala své profesi?

Jasný cíl malovat se ve mně zrodil v jednadvaceti. Pro totalitní dobou omezené možnosti jsem se rozhodla dojít k vysněné umělecké dráze vlastním způsobem. Opustila jsem místo sekretářky a nastoupila jako uklízečka ve staroříšském JZD, což mi poskytovalo dostatek svobody k mým záměrům, a zároveň jsem nebyla příživník. Maluji olejomalby, akvarely, pastely, restauruji, věnuji se nástěnné malbě, linorytu, což mě naučil můj strýc, grafik Michael Florian. S mojí tvorbou se může seznámit i veřejnost. S obrazy plánuji příležitostně opakovat můj staroříšský Street Art na našem plotě a na červen mám domluvenou výstavu v Brně, v Kavárně Na Gauči.

Podobně jako další členové rodiny, ani vy jste nezůstala jenom u malování.

Od třinácti let píšu poezii. Letos by mi měla vyjít sbírka básní pod názvem V čase vlčích máků s ilustracemi dcery Michaely a návrhem obálky syna Vojtěcha. Předmluvu mi ještě napsal a korektur se ujal básník Ivan Martin Jirous. On také patří do naší rozvětvené rodiny. Byl manželem mé sestřenice Juliany Jirousové, za svobodna Stritzkové. Trvalo to několik let, než jsem se odvážila za ním s básněmi přijít. A několik let jsme se i s někdy delšími přestávkami u nás setkávali nad korekturami. První úkol zněl: "Vyškrtej všechno jak a jako. Básně se nepíší z pocitů, ale ze slov." Byla to velmi pěkná setkání a nejvíc mě překvapil jeho respekt k mému vidění světa i psaní. V tomto směru mi otevřel oči a v životě mi zatím nikdo víc neřekl.

Umělecké sklony nezapřou ani vaše děti.

Syn Vojtěch před nedávnem dokončil VUT v Brně - fakultu stavební. Příležitostně také maluje. Má velmi dobré organizační schopnosti a touhu po dobrodružství. Prostřední dcera Veronika měla vztah k umění, ale o kreslení říkala, že jí to nejde. Nepotřebovala to k životu a nikdo ji nenutil. Začala dělat ale vlastní šperky. Měla dlouho touhu být zdravotním záchranářem, nedostala se. Tyto sklony podědila po dvou maminčiných strýcích, ti byli záchranáři u horské služby v Alpách. Pracovala jako servírka. Snila o tom, že pojede pracovat do Londýna. A pak bude cestovat. Už 31. května to bude rok, kdy odjela dál, než jsme si všichni mysleli. Zemřela na následky autonehody u Telče. Dcera Michaela studuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, obor prostorová tvorba. Od dětství kreslí, maluje, hraje na housle, baví jí běh a futsal. Svou tvorbu už mohla prezentovat na desítce výstavách, například v Praze v ambitu strahovského kláštera.

Autor: Zuzana Musilová

15.4.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 15 800 Kč

Zámečníci strojů strojní zámečník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15800 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Požadavky: vyučen v oboru, vazačský a svářečský průkaz výhodou, 2 směnný provoz, dobrý zdravotní stav (rizikové pracoviště - hluk, vibrace), Popis práce: zámečnické práce - broušení, hrocení, stehování, svařování, montáž strojů a zařízení, jejich opravy, Týden dovolené navíc, závodní stravování, příspěvek na penzijní připojištění a další, v případě zájmu volejte p. Škorpíková Jitka, tel.: 566 642 401, e-mail: jitka.skorpikova@zdas.cz. Pracoviště: Žďas, a. s., Strojírenská, č.p. 675, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Informace: Jitka Škorpíková, +420 601 131 533.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 18 000 Kč

Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu výrobní - montážní dělník. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 7. Poznámka: Požadujeme:, - schopnost pracovat v týmu, - manuální zručnost, pracovitost, pečlivost, spolehlivost, Náplň práce:, - obsluha seřízených a nastavených výrobních strojů., - obsluha jednoduchých strojů a zařízení, - broušení, kování, zasklívání a opravy výrobků., - provádění běžných montážních kontrolních činností., - manipulační práce, - montážní práce prováděné v rámci ČR., Zázemí stabilní a perspektivní společnosti. Zaměstnání na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. 1 týden dovolené nad rámec zákoníku práce. Firemní benefity., Zaměstnanecké slevy na firemní výrobky. Dotované závodní stravování., Pevný výplatní termín. Firemní oděv., , V případě zájmu nás kontaktujte na e-mail: dana.dvorackova@windowholding.cz , nebo na telefonním čísle:566 503 449 od 7:00 do 15:00 hod. nebo osobně na adrese Třebíčská 1162/72b, 594 01 Velké Meziříčí.. Pracoviště: Window holding a.s. - vekra - pracoviště, Třebíčská, č.p. 1162, 594 01 Velké Meziříčí. Informace: Dita Dvořáčková, +420 566 503 449.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 18 000 Kč

Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) Řidič nákladních vozidel nad nad 3,5 t. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Podmínkou profesní průkaz, zdravotní průkaz, praxe výhodou. , První kontakt emailem nebo telfonicky. Pracoviště: Enpeka a.s., Jihlavská, č.p. 1143, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Informace: Alena Doležalová, +420 566 698 204.

Výroba - Výroba Elektromechanik elektrických zařízení 28 000 Kč

Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) Elektromechanik. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní náplň:, • Provádění plánované a neplánované údržby strojů a výrobních zařízení , • Odstraňování elektrických a mechanických závad strojů, • Dokumentace provedených úkonů údržby a oprav, • Instalace nových, přemisťování a odstraňování stávajících strojů a zařízení , • Provádění drobných úprav strojů a zařízení, • Montování, seřizování a opravy strojních dílů, elektronických a pneumatických obvodů, • Evidence a správa položek skladu náhradních dílů, • Spolupráce s externími servisními/dodavatelskými firmami, , Požadujeme:, • Minimálně střední odborné vzdělání (oblast elektro) s výučním listem , • Osvědčení dle vyhlášky 50/1978, §6 podmínkou, • Znalost práce na PC , • Praxe v oboru elektro výhodou, • Analytické myšlení, • Přehled v automatizační technice výhodou, • Pečlivost, zodpovědnost, schopnost práce v týmu, dobré komunikační schopnosti, , Nabízíme:, • Zajímavá perspektivní práce v mezinárodní společnosti, • Odpovídající mzdové ohodnocení , • Zaměstnanecké benefity, • Příjemné pracovní prostředí , • Práce ve 2 směnném provozu, • Možnost odborného růstu a profesního rozvoje, • Nástup dle dohody. Pracoviště: Arrow international cr, a.s. - odštěpný závod žďár nad sázavou, Jamská, č.p. 2359, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Informace: Klára Pokorná, +420 566 510 408.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Členové žďárského jezdeckého oddílu absolvovali nejen místní závody, ale jezdili po celém Československu. Několikrát dokonce získali titul mistra republiky.

Jak jsme žili v Československu. Představíme žďárský jezdecký oddíl

Ilustrační foto

Z chaty si odnesl alkohol, jídlo i nádobí

Basketbalisté přestříleli Liberec, jsou výhru od baráže

Žďár nad Sázavou – Úvodní finále play-off nabídlo v hale na Bouchalkách všechno, co si mohl náročný fanoušek přát. Druholigový basketbal nejvyšší úrovně přitáhl na tribuny 150 diváků, kteří viděli vynikající výkon žďárských Vlků. Ti porazili Liberec 89:77 a ujali se vedení 1:0 na zápasy.

Opilý muž slovně napadal svoji známou

Velkomeziříčsko – Policejní hlídka musela ve středu kolem osmé hodiny večerní vyrazit do jedné z obcí na Velkomeziříčsku. Na linku tísňového volání totiž přijali oznámení o muži, který tam slovně napadal svoji známou.

Bystřice chytila střeleckou slinu

Bystřice nad Pernštejnem – Zdá se, že po slabším jarním rozjezdu se začínají fotbalisté Bystřice dostávat do slušné formy.

Jeden rok a dost. Volejbalisté Velkého Meziříčí sestupují

Velké Meziříčí – Nováček I. volejbalové ligy z Velkého Meziříčí se po roční zkušenosti s druhou nejvyšší českou soutěží vrací do té třetí. V kvalifikaci, ke které ho odsoudilo předposlední místo v I. lize, obsadil poslední pozici.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT